Aktuální číslo:

2020/7

Téma měsíce:

Klimatické změny

Přežije lední medvěd 21. století?

 |  8. 12. 2005
 |  Vesmír 84, 702, 2005/12

Globální oteplování Země a s ním spojené klimatické změny probíhají mnohem rychleji, než jsme očekávali. Měřitelné změny se neodehrávají v průběhu geologických období, ale přímo před našima očima. Od roku 1960 ubylo 10 % veškeré ledové pokrývky Země. Tloušťka zalednění v Severním ledovém oceánu se na jaře a v létě zmenšuje o 40 % a doba, po kterou jsou zamrzlé řeky a jezera na severní polokouli, se zkrátila o dva týdny. Na základě měření změn salinity bylo vypočítáno, že se množství vody v Severním ledovém oceánu v letech 1965–1995 zvýšilo o 19 000 ± 5000 km3 (Science 308, 5729, 1772, 2005). V současné době přibývá každoročně v severních mořích asi 2000 km3 sladké vody z ledovců.

Změny v zalednění Arktidy zasahují významným způsobem do života ledních medvědů. Ti žijí v Arktidě a na severním pobřeží Kanady. Pohybují se na zamrzlém moři, kde loví převážně tuleně. V letních měsících, kdy led roztává, se přesouvají na pevninu, žijí z nastřádaných zásob tuku a loví jen příležitostně polární lišky či lumíky. Oteplování severní polokoule má za následek prodlužování letního období a medvědi jsou nuceni trávit na pevnině s nedostatkem potravy čím dál tím delší dobu. Oteplení postihuje také jejich mláďata, která zůstávají několik týdnů po narození v doupatech. Pokud doupata roztají předčasně, bezbranná mláďata hynou. Předpokládá se, že letní období v Arktidě, které dnes trvá kolem 60 dnů, by se mohlo do roku 2050 prodloužit až na 150 dnů. Kolem roku 2080 už v Severním ledovém oceánu nemusí být téměř žádné ledové kry, které jsou pro lední medvědy naprosto nepostradatelné. (Animal Behav. 66, 107, 2003/2)

Ke stažení

RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Jiří Patočka

Prof. RNDr. Jiří Patočka, DrSc., (*1939) vystudoval chemii a fyziku na PřF MU v Brně. Je profesorem toxikologie na Zdravotněsociální fakultě JU v Českých Budějovicích a emeritním profesorem Fakulty vojenského zdravotnictví Univerzity obrany v Hradci Králové. Je autorem knih Vojenská toxikologie (2004), Nutricní toxikologie (2008), spoluautor knih Doba jedová 1 a 2 (2011, 2012) a dalších.

Doporučujeme

O mariánském sloupu, který se nevrátil na Staroměstské náměstí

O mariánském sloupu, který se nevrátil na Staroměstské náměstí

Eliška Fulínová  |  18. 7. 2020
Instalace neúplné kopie mariánského sloupu na pražské Staroměstské náměstí přišla ironií osudu ve zjitřené době, kdy se na různých místech po...
Na staré zkušenosti nezapomínejme

Na staré zkušenosti nezapomínejme

Eva Bobůrková  |  13. 7. 2020
Vladimír Vonka je uznávaný virolog v Česku i ve světě. Ač brzy oslaví devadesáté narozeniny, stále se věnuje vědě, konkrétně vývoji...
Komu se nelení…

Komu se nelení…

Petr Pokorný  |  13. 7. 2020
Jsou-li nějaké změny příliš pomalé, lidé je v subjektivním čase svých životů skoro nevnímají. Stačí se ale podívat na staré krajinomalby či...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné