Aktuální číslo:

2019/11

Téma měsíce:

Ceny Neuron

Přežije lední medvěd 21. století?

 |  8. 12. 2005
 |  Vesmír 84, 702, 2005/12

Globální oteplování Země a s ním spojené klimatické změny probíhají mnohem rychleji, než jsme očekávali. Měřitelné změny se neodehrávají v průběhu geologických období, ale přímo před našima očima. Od roku 1960 ubylo 10 % veškeré ledové pokrývky Země. Tloušťka zalednění v Severním ledovém oceánu se na jaře a v létě zmenšuje o 40 % a doba, po kterou jsou zamrzlé řeky a jezera na severní polokouli, se zkrátila o dva týdny. Na základě měření změn salinity bylo vypočítáno, že se množství vody v Severním ledovém oceánu v letech 1965–1995 zvýšilo o 19 000 ± 5000 km3 (Science 308, 5729, 1772, 2005). V současné době přibývá každoročně v severních mořích asi 2000 km3 sladké vody z ledovců.

Změny v zalednění Arktidy zasahují významným způsobem do života ledních medvědů. Ti žijí v Arktidě a na severním pobřeží Kanady. Pohybují se na zamrzlém moři, kde loví převážně tuleně. V letních měsících, kdy led roztává, se přesouvají na pevninu, žijí z nastřádaných zásob tuku a loví jen příležitostně polární lišky či lumíky. Oteplování severní polokoule má za následek prodlužování letního období a medvědi jsou nuceni trávit na pevnině s nedostatkem potravy čím dál tím delší dobu. Oteplení postihuje také jejich mláďata, která zůstávají několik týdnů po narození v doupatech. Pokud doupata roztají předčasně, bezbranná mláďata hynou. Předpokládá se, že letní období v Arktidě, které dnes trvá kolem 60 dnů, by se mohlo do roku 2050 prodloužit až na 150 dnů. Kolem roku 2080 už v Severním ledovém oceánu nemusí být téměř žádné ledové kry, které jsou pro lední medvědy naprosto nepostradatelné. (Animal Behav. 66, 107, 2003/2)

Ke stažení

RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Jiří Patočka

Prof. RNDr. Jiří Patočka, DrSc., (*1939) vystudoval chemii a fyziku na PřF MU v Brně. Je profesorem toxikologie na Zdravotněsociální fakultě JU v Českých Budějovicích a emeritním profesorem Fakulty vojenského zdravotnictví Univerzity obrany v Hradci Králové. Je autorem knih Vojenská toxikologie (2004), Nutricní toxikologie (2008), spoluautor knih Doba jedová 1 a 2 (2011, 2012) a dalších.

Doporučujeme

Sekvenační data pomáhají odhalit globální rozšíření hub

Sekvenační data pomáhají odhalit globální rozšíření hub

Petr Baldrian  |  14. 11. 2019
Pokud vezmeme v úvahu, kolik dat získaných sekvenačními metodami (tzv. high-throughput-sequencing) je v současné době k dispozici, je možné se...
Probouzení nesmrtelnosti

Probouzení nesmrtelnosti

Marek Janáč  |  11. 11. 2019
Nesmrtelnost – věčná touha a hybatelka dějin života na planetě Zemi. V biologickém slova smyslu žene k plození potomstva, ve smyslu duchovním k...
Zabití ekonomikou

Zabití ekonomikou

Lucie Kalousová  |  11. 11. 2019
„Silná ekonomika vám může zlomit srdce,“ napsal v roce 2007 americký ekonom Christopher Ruhm. [1] Narážel tím na dobře zdokumentovaný paradox...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné