Aktuální číslo:

2018/2

Téma měsíce:

Bionika

Přežije lední medvěd 21. století?

 |  8. 12. 2005
 |  Vesmír 84, 702, 2005/12

Globální oteplování Země a s ním spojené klimatické změny probíhají mnohem rychleji, než jsme očekávali. Měřitelné změny se neodehrávají v průběhu geologických období, ale přímo před našima očima. Od roku 1960 ubylo 10 % veškeré ledové pokrývky Země. Tloušťka zalednění v Severním ledovém oceánu se na jaře a v létě zmenšuje o 40 % a doba, po kterou jsou zamrzlé řeky a jezera na severní polokouli, se zkrátila o dva týdny. Na základě měření změn salinity bylo vypočítáno, že se množství vody v Severním ledovém oceánu v letech 1965–1995 zvýšilo o 19 000 ± 5000 km3 (Science 308, 5729, 1772, 2005). V současné době přibývá každoročně v severních mořích asi 2000 km3 sladké vody z ledovců.

Změny v zalednění Arktidy zasahují významným způsobem do života ledních medvědů. Ti žijí v Arktidě a na severním pobřeží Kanady. Pohybují se na zamrzlém moři, kde loví převážně tuleně. V letních měsících, kdy led roztává, se přesouvají na pevninu, žijí z nastřádaných zásob tuku a loví jen příležitostně polární lišky či lumíky. Oteplování severní polokoule má za následek prodlužování letního období a medvědi jsou nuceni trávit na pevnině s nedostatkem potravy čím dál tím delší dobu. Oteplení postihuje také jejich mláďata, která zůstávají několik týdnů po narození v doupatech. Pokud doupata roztají předčasně, bezbranná mláďata hynou. Předpokládá se, že letní období v Arktidě, které dnes trvá kolem 60 dnů, by se mohlo do roku 2050 prodloužit až na 150 dnů. Kolem roku 2080 už v Severním ledovém oceánu nemusí být téměř žádné ledové kry, které jsou pro lední medvědy naprosto nepostradatelné. (Animal Behav. 66, 107, 2003/2)

Ke stažení

RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Jiří Patočka

Prof. RNDr. Jiří Patočka, DrSc., (*1939) vystudoval chemii a fyziku na PřF MU v Brně. Je profesorem toxikologie na Zdravotněsociální fakultě JU v Českých Budějovicích a emeritním profesorem Fakulty vojenského zdravotnictví Univerzity obrany v Hradci Králové. Je autorem knih Vojenská toxikologie (2004), Nutricní toxikologie (2008), spoluautor knih Doba jedová 1 a 2 (2011, 2012) a dalších.

Doporučujeme

Návrat Široka

Návrat Široka

Pavel Pipek  |  9. 2. 2018
Zpráva, která na mě právě vyskočila na Twitteru, by asi většinu Evropanů nechala chladnou, ale mé srdce buší tak, že mám chuť okamžitě vyskočit z...
Rytíř našich vod

Rytíř našich vod

Marek Janáč  |  5. 2. 2018
Na stěně ve své kanceláři má vystavené krunýře velkých raků. Za jeho pracovní židlí v akváriu rak. V knihovně knihy o racích a v laboratoři ve...
O kvantových počítačích a šifře RSA

O kvantových počítačích a šifře RSA uzamčeno

Jiří Poš  |  5. 2. 2018
značným příslibem pro výpočetní systémy budoucnosti je rozvíjející se obor kvantových počítačů. Představují naději, že eliminují některá vážná...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné