Aktuální číslo:

2019/11

Téma měsíce:

Ceny Neuron

Měsíční fáze po staročesku

 |  8. 12. 2005
 |  Vesmír 84, 703, 2005/12

Staročeské pln měsiecnov měsiec jsou nám srozumitelné, ale co znamenal vetech měsiec? Z nejedné staročeské památky víme, že se v tu dobu mělo trhat léčivé jmelí. Asi nejpřesvědčivěji je tato doba určena v lékařském sborníku neznámého františkána z poloviny 15. století: „A to [trhání jmelí] má býti na vetech, to jest, když měsiec scházie doluov.“ Víme tedy, co je slovem míněno, ale nevíme, kam slovo zařadit. Vetech měsiec, doložený např. v Mistra Křišťana lékařských kniehách z poloviny 15. stol., nám zní jako jmenný tvar přídavného jména vetchý, ale měsiec na vetech vypadá spíš na vazbu s podstatným jménem (podobně jako „na podzim“). Měsiec na vetchu zas naznačuje, že snad existovalo vetcho (jako „horko“ či „mokro“). A ejhle – ono je skutečně doloženo, a to v Pasionále muzejním z poloviny 14. stol., kde „vetchem [sukně z poustevníka] opadla“ (analogicky k „vlhkem shnila“ apod.). A to ještě není všechno. V rukopisných památkách je navetech (resp. nawetech) psáno dohromady. Jde tedy vůbec o předložku „na“? Taky mohlo jít o jmenné přídavné jméno s předponou vyjadřující částečnou vetchost, tedy měsíc „návetchý“, postarší. Tento způsob tvoření se ve staročeských textech vyskytuje, např. náryšav (nazrzlý) či násladký (nasládlý). O „vetchu“ a jeho proměnách existují i sekundární doklady, např. J. Dobrovský uvádí slovní spojení „měsíc jest na vetech“, J. Jungmann zařadil do slovníku podstatné jméno vetech – schylek, oubytek, schodek. Ze staré ruštiny je doložen vetoch (měsíc v poslední čtvrti i poslední týden lunárního měsíce). Skončeme Mudroslovím F. L. Čelakovského: „Takový mu život jako měsíci, někdy plný, někdy na vetech.“ A kdy je na vetech? Možná v době, kdy se trhá jmelí… (Naše řeč 88, 105–108, 2005/2)

Ke stažení

RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Pavla Loucká

Mgr. Pavla Loucká (*1950) vystudovala obor čeština-jugoslavistika na Filozofické fakultě UK v Praze. V redakci Vesmíru se zabývá jazykovou úpravou textů a popularizací češtiny. Deset let (1996–2006) psala pro Vesmír jazykové koutky. Je autorkou dvou knih o češtině: „Zahrada ochočených slov“ (Dokořán 2007) a „Dech, duch a duše češtiny“ (Albatros 2008).

Doporučujeme

Sekvenační data pomáhají odhalit globální rozšíření hub

Sekvenační data pomáhají odhalit globální rozšíření hub

Petr Baldrian  |  14. 11. 2019
Pokud vezmeme v úvahu, kolik dat získaných sekvenačními metodami (tzv. high-throughput-sequencing) je v současné době k dispozici, je možné se...
Probouzení nesmrtelnosti

Probouzení nesmrtelnosti

Marek Janáč  |  11. 11. 2019
Nesmrtelnost – věčná touha a hybatelka dějin života na planetě Zemi. V biologickém slova smyslu žene k plození potomstva, ve smyslu duchovním k...
Zabití ekonomikou

Zabití ekonomikou

Lucie Kalousová  |  11. 11. 2019
„Silná ekonomika vám může zlomit srdce,“ napsal v roce 2007 americký ekonom Christopher Ruhm. [1] Narážel tím na dobře zdokumentovaný paradox...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné