Aktuální číslo:

2017/12

Téma měsíce:

Kontakty

Jak se Tycho Brahe jmenoval?

 |  8. 12. 2005
 |  Vesmír 84, 709, 2005/12

V článku pánů S. Štefla a R. Halaše (Vesmír 84, 528, 2005) jsem na s. 531 narazil na jméno slavného pozorovatele Tycha. Jeho jméno je zde uvedeno jako Tycho de Brahe, ale v různých jiných zdrojích (ve Vesmíru nebo v různých skriptech) není ono „de“ uváděno. Rád bych se vás zeptal, jak se tedy Tycho skutečně jmenoval, podepisoval, abych v tom měl jasno.

Štěpán Ledvinka

 

Odpověď:

Tycho Brahe sice pocházel ze šlechtické rodiny, ale v Dánsku se šlechtických přídomků („de“) neužívalo. Vlastním jménem byl Tyge Brahe, ovšem podle dobového úzu (a také proto, že většinu svých prací napsal v latině a jen menšinu v dánštině a němčině) se užívá latinizované formy jeho jména, tj. Tycho. Druhý pád pak ve shodě s latinským způsobem skloňování zní správně „Tychona“ a nikoli „Tycha“ (podobně jako je třeba Cicero, bez Cicerona, Nero, bez Nerona).

 

Tycho Brahe tedy ve svém jménu „de“ nikdy neuváděl, neměl k tomu důvod. Chyba vznikla až mezi historiky pozdějších staletí. Podrobně tuto chybu vysledovala dr. Alena Šolcová v článku „From Tycho Brahe to incorrect Tycho de Brahe...“, Acta Universitatis Carolinae, Mathematica et Physica 46, Supplementum, Carolinum, Praha 2005, s. 29–36.

Vžité je skloňování jeho jména v latinizované podobě, tj.:

1. Tycho Brahe

2. Tychona Brahe

3. Tychonu Brahe

4. Tychona Brahe atd.

Je-li jmenován jen příjmením, je správné skloňování:

1. Brahe

2. Braha

3. Brahovi atd.

Pozn. red.: Tycho Brahe pocházel z dánského Knudstrupu, a tak bývá někdy uváděn také jako Tycho Brahe de Knudstrup.

Ke stažení

O autorech

Petr Hadrava

Alena Hadravová

Doporučujeme

Jak si delfíni ucpávají uši

Jak si delfíni ucpávají uši audio

Jaroslav Petr  |  17. 12. 2017
Hluk v mořích a oceánech produkovaný člověkem ohrožuje kytovce. Může je dočasně ohlušit nebo jim trvale poškodit sluch. Nově objevený fenomén by...
Tajemná sůva šumavská

Tajemná sůva šumavská

Jan Andreska  |  17. 12. 2017
Byl vyhuben a vrátil se. Na Šumavu lidskou snahou a do Beskyd vlastním přičiněním. Puštík bělavý teď žije opět s námi, ale ohrožení trvá.
Hmyz jako dokonalý létací stroj

Hmyz jako dokonalý létací stroj

Rudolf Dvořák  |  4. 12. 2017
Hmyz patří k nejdokonalejším a nejstarším letcům naší planety. Jeho letové schopnosti se vyvíjely přes 300 milionů let a předčí dovednosti všech...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné