g. l. architekti

Dnes bych rád představil jeden ze špičkových pražských ateliérů – g. l. architekti, s. r . o. – který se zabývá projekty novostaveb, rekonstrukcemi památek, návrhy interiérů a výstav i designem. Tajuplná zkratka odkazuje k termínu „genia loci“, což byl původní název studia, jež vzniklo v roce 1990. U jeho zrodu byli dva přátelé, absolventi VŠUP Vlastmil Vagaday (1954) a Jiří Javůrek (1958). Výsledkem jejich spolupráce byly zajímavé a kvalitní projekty. Připomínám nápaditý návrh (spolu s Václavem Králíčkem) nové kancelářské budovy na Karlově náměstí v Praze, který zvítězil v soutěži, ale zahraničnímu investorovi se zřejmě nelíbil a vybral si jiný, nebo třeba působivou instalaci obrazů Mistra Theodorika v Anežském klášteře. Po patnáctileté spolupráci se dvojice Vagaday – Javůrek rozešla a nyní mají každý své vlastní studio.

Z posledních prací ateliéru g. l. architekti bych rád upozornil na novostavbu restaurace v pražské zoo nebo instalaci Muzea české hudby v rekonstruovaném objektu bývalého kostela sv. Maří Magdalény v Karmelitské ulici v Praze. Posledním tématem bylo pečlivé zpracování nabídky pro výběrové řízení Obvodního úřadu Prahy 1 na využití domu na Kampě pro mecenášku Medu Mládkovou. Ta zde chtěla mít mj. památník Voskovce a Wericha. Výběrová komise však dala přednost jinému projektu.

Na otázku, kdo ho ovlivnil, Vlastimil Vagaday říká: „Vždycky mě zajímaly trochu záhadné osobnosti, např. Vít Obrtel, Jan Sokol, Josip Plečnik, El Lissitzky, Edwin Lutyens a samozřejmě i celá česká předválečná avantgarda. Zásadní šok jsem utrpěl při krátké studentské výměně na Royal College of Art v Londýně na podzim roku 1980, kdy jsme se mohli seznámit s Janem Kaplickým. Jeho prostřednictvím jsme navštívili ateliér Normana Fostera a mohli se tak setkat s osobnostmi a konkrétními realizacemi, které jsem znal do té doby jen z časopisů.“

K práci ateliéru pak Vagaday dodává: „Ateliér g. l. architekti nemá vyhraněné zaměření ani specializaci, naopak vyhledává co nejširší spektrum zakázek. Poskytujeme komplexní architektonický servis od architektonických návrhů interiérů a designu přes návrhy a realizaci rodinných domů i obytných souborů, navrhujeme a realizujeme výstavní projekty a stálé expozice pro státní i privátní sféru, zpracováváme investiční záměry pro financování stavebních projektů, produkčně zajišťujeme realizaci zpracovaných projektů. Ve studiu momentálně pracuje pět architektů a tajemnice plus producent Jiří Gregor. Spolupracujeme s řadou dalších architektů, výtvarníků a specializovaných firem dle typu zakázky, např. s akad. soch. Martinem Ceplechou, M.A. Milanem Caisem, M.A. Filipem Heydukem, Ing. Janem Roháčem, Ing. Davidem Přikrylem ad.“

A co mu na současné architektonické scéně (a nejen na ní) nejvíc vadí? Architekt Vagaday říká: „Setkávám se s neseriózností a vychytralostí v jednání některých investorů a developerů. Vadí mi degradace práce architekta, na níž se často podílejí i někteří naši kolegové, kteří kvantitou, povrchním přístupem (a tedy možností jít pod cenu, resp. potřebnou hodnotu práce) a často též neumětelstvím devalvují hodnotu práce architekta a jeho postavení ve společnosti. Vadí mi plošné ničení krajiny a kulturního povědomí veřejnosti (viz katalogové domky a bytové komplexy), úroveň publicistiky o architektuře a bydlení (s čestnými výjimkami) a v neposlední řadě způsob péče státu o kulturní památky.“