Arktida2024banner2Arktida2024banner2Arktida2024banner2Arktida2024banner2Arktida2024banner2Arktida2024banner2

Aktuální číslo:

2024/12

Téma měsíce:

Expedice

Obálka čísla

Led v genomu obratlovců

 |  17. 1. 2005
 |  Vesmír 84, 7, 2005/1

Genomika je na koni a řítí se laboratorní vědou jako splašená. Ze všech stran se na nás hrne záplava studií pohrávajících si rozmanitým způsobem s genomy, které již byly sekvencovány. Gill Bejerano z Kalifornské univerzity v Santa Cruz se spolupracovníky nedávno publikovala výsledky porovnávání genomů některých sekvencovaných živočichů. Šlo jí o to, aby odhalila všechny shodné úseky DNA, které jsou delší než 200 nukleotidů.

Autoři studie analyzovali genomy člověka, potkana a myši. K svému údivu v nich nalezli 481 oblastí, které se shodovaly u všech tří zvířat, a dali jim název „ultrakonzervativní elementy DNA“. S trochou nadsázky lze říct, že je v sekvencích DNA „zamrzlá“ až „zledovatělá“ evoluční historie. Všechny tyto úseky DNA byly pak nalezeny i v genomu psa a kuřete, dvě třetiny z nich také v genomu ryby. Naproti tomu v genomu kompletně sekvencovaných bezobratlých živočichů (sumky, octomilky a háďátka) nebyla po tomhle „ledu“ ani stopa. Zdá se tedy, že úseky DNA „zamrzlé v čase“ pocházejí z raných dob intenzivní evoluce obratlovců a mohou souviset s významnými evolučními novinkami této vývojové linie.

V lidském genomu zasahuje sotva čtvrtina „zmrzlých“ oblastí DNA do DNA kódující nějaký protein, a navíc se většinou v kódující oblasti drží na krajíčku. Na druhou stranu jsou tyto ultrakonzervativní oblasti DNA s geny pravděpodobně různým způsobem spjaty, vyskytují se například v regulačních oblastech genů. U části nalezených ultrakonzervativních oblastí lze vysledovat hierarchii a seskupit je do „rodin“. Tyto elementy mají pravděpodobně společný původ v dávných duplikacích částí genomu.

Nalezené ultrakonzervativní oblasti DNA obratlovců jsou nečekaně dlouhé, pravděpodobně vznikly rychlou evolucí a autoři studie zatím netuší, jaký molekulární mechanizmus udržuje jejich stabilní charakter. (Science 304, 1321–1325, 2004)

Ke stažení

RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Stanislav Mihulka

RNDr. Stanislav Mihulka, Ph.D., (*1973) je šéfredaktorem popularizačního webu Osel.cz. Vystudovaný biolog, kterému učarovala popularizace vědy, taje astrofyziky a magie výchovy tří nespoutaných potomků. Ve službách Slezské univerzity v Opavě popularizuje vědu.
Mihulka Stanislav

Doporučujeme

Pěkná fotka, nebo jen fotka pěkného zvířete?

Pěkná fotka, nebo jen fotka pěkného zvířete?

Jiří Hrubý  |  8. 12. 2024
Takto Tomáš Grim nazval úvahu nad svou fotografií ledňáčka a z textové i fotografické části jeho knihy Ptačí svět očima fotografa a také ze...
Do srdce temnoty

Do srdce temnoty uzamčeno

Ladislav Varadzin, Petr Pokorný  |  2. 12. 2024
Archeologické expedice do severní Afriky tradičně směřovaly k bývalým či stávajícím řekám a jezerům, což téměř dokonale odvádělo pozornost od...
Vzhůru na tropický ostrov

Vzhůru na tropický ostrov

Vojtěch Novotný  |  2. 12. 2024
Výpravy na Novou Guineu mohou mít velmi rozličnou podobu. Někdo zakládá osadu nahých milovníků slunce, jiný slibuje nový ráj na Zemi, objevuje...