Arktida2024banner1Arktida2024banner1Arktida2024banner1Arktida2024banner1Arktida2024banner1Arktida2024banner1

Aktuální číslo:

2024/12

Téma měsíce:

Expedice

Obálka čísla

Indie svádí boj s dětskou obrnou: ohromující čísla

 |  15. 7. 2004
 |  Vesmír 83, 370, 2004/7

Severoindický stát Uttarpradéš (kde se narodí půl milionu dětí ročně), především město Ghaziabad, působí starosti jak Světové zdravotnické organizaci, tak indické vládě. V předměstských slumech bez kanalizace, elektřiny a s ojedinělými zdroji pitné vody se šíří virus dětské obrny. V ro­ce 2002 přibylo v Indii 1600 nových případů, což je 83 % celosvětového výskytu, a 80 % z toho právě v severní části. V roce 2004 proto Indie přistoupila k rozsáhlé očkovací akci, která nemá v dějinách lidstva obdobu (Science 303, 1964, 2004).

Perorální vakcínu proti dětské obrně má dostat 165 milionů dětí. V únoru bylo zřízeno 640 000 „očkovacích stánků“, vysláno bylo 1,1 milionu očkovacích týmů (s 2,3 milionu členů) a 137 000 dohližitelů. Protože ulice (a ani předměstí) Ghaziabádu nemají jméno a domy nemají čísla, členové očkovacích týmů označují domy, kde se jim podařilo vakcínu podat všem dětem, písmenem P a domy, kde vůbec neuspěli, písmenem X. Děti, které dostanou vakcínu, obdrží též nesmytelnou červenou značku na ruku. Některé muslimské rodiny nechávají očkovat jen dcery, protože věří, že jde o náboženskou genocidu a vakcína vyvolá u chlapců pozdější impotenci. Dětská obrna se mezitím rozšířila i do sousedního státu Bihár a jeden přenos byl prokázán až v Libanonu.

I když to bylo cílem Světové zdravotnické organizace, vymýtit dětskou obrnu se zatím nepodařilo (dalšími kritickými místy jsou Nigérie a Somálsko), a dokonce představuje vážnější problém než kdysi vymýcené černé neštovice (Vesmír, 82, 384, 2003/7; Science 303, 1696, 2004). Zatím nikdo nechce proti viru dětské obrny vyvíjet lék, protože nemoc probíhá příliš rychle a zisky pro firmy by byly pochybné. (Science 303, 1971, 2004)

Ke stažení

RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Vratislav Schreiber

Prof. MUDr. Vratislav Schreiber, DrSc., (*1924) vystudoval Lékařskou fakultu UK v Praze. Podílel se na studiu hormonu TRH a oxidu dusnatého. Pod jeho vedením vyšla monografie o stresu. Je zakládajícím členem Učené společnosti ČR a předsedou České endokrinologické společnosti. Byl prvním, kdo dostal cenu Praemium Bohemiae. V roce 2003 mu prezident republiky udělil medaili Za zásluhy.

Doporučujeme

Pěkná fotka, nebo jen fotka pěkného zvířete?

Pěkná fotka, nebo jen fotka pěkného zvířete?

Jiří Hrubý  |  8. 12. 2024
Takto Tomáš Grim nazval úvahu nad svou fotografií ledňáčka a z textové i fotografické části jeho knihy Ptačí svět očima fotografa a také ze...
Do srdce temnoty

Do srdce temnoty uzamčeno

Ladislav Varadzin, Petr Pokorný  |  2. 12. 2024
Archeologické expedice do severní Afriky tradičně směřovaly k bývalým či stávajícím řekám a jezerům, což téměř dokonale odvádělo pozornost od...
Vzhůru na tropický ostrov

Vzhůru na tropický ostrov

Vojtěch Novotný  |  2. 12. 2024
Výpravy na Novou Guineu mohou mít velmi rozličnou podobu. Někdo zakládá osadu nahých milovníků slunce, jiný slibuje nový ráj na Zemi, objevuje...