Aktuální číslo:

2018/5

Téma měsíce:

Bolest

Vrozená homosexualita beranů

 |  15. 12. 2004
 |  Vesmír 83, 669, 2004/12

Přestože konzervativní kněží kážou co mohou, homosexualita je docela jistě záležitost biologie a genů, nikoliv

zpustlého chování a zkaženého charakteru. A to nejen u lidí, ale i u ovcí. Charles E. Roselli a jeho kolegové z Oregon Health & Science University School of Medicine dokládají, že pozorované homosexuální chování beranů má nesporně biologické základy. Ve své studii uvádějí, že sexuální preference dospělých beranů, kteří mají raději kluky než holky, souvisí s rozdíly v anatomii mozku, struktuře mozkových buněk a produkci hormonů. Svými výsledky tak podpořili závěry obdobných studií u lidí. Zároveň je více než zřejmé, že homosexualita u savců není výjimečná. Často slýchané tvrzení, že „homosexualita je nepřirozená“, tak ztrácí smysl.

V rámci dlouhodobé detailní studie na americké experimentální stanici pro výzkum ovcí se ukázalo, že homosexuální berani nejsou „čtyřprocentní“ jako lidé, nýbrž „osmiprocentní“. Rovněž se potvrdilo, že homosexuální chování beranů není důsledkem dominantního či podřízeného chování vyplývajícího z hierarchie ve stádech.

Při analýze ovčích mozků objevil Roselli se svými spolupracovníky hustý nepravidelný shluk nervových buněk v hypotalamu. Vzhledem k tomu, že se tento útvar u beranů a ovcí velikostí lišil, dostal název „ovčí sexuálně dimorfní jádro“ (oSDN). Berani-heterosexuálové mají oSDN průkazně větší a s větším počtem neuronů než berani-gayové a ovce. Krom toho se oSDN podílí na metabolizmu sexuálních hormonů, a tím i na fyzickém vzhledu ovcí a beranů – u ovcí produkuje oSDN průkazně vyšší množství aromatázy, enzymu, který přeměňuje „samčí“ testosteron na „samičí“ estradiol. Mezi homosexuálními a heterosexuálními berany se hladina aromatázy nelišila.

Podle všeho je oSDN pohlavně dimorfní už u plodu v pozdních fázích matčina těhotenství, sexuální preference beranů jsou tedy bez debaty vrozené. Autoři studie se nechali slyšet, že další výzkum zaměří na možnost ovlivnit sexuální preference nenarozeného plodu podáváním syntetických hormonů. Blíží se doba, kdy budeme moci naprogramovat choutky svých potomků? Nebo dokonce – při použití v biologickém válečnictví – potomků svých nepřátel? (Endocrinology 145, 478–483, 2004/2)

Ke stažení

RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Stanislav Mihulka

RNDr. Stanislav Mihulka, Ph.D., (*1973) je šéfredaktorem popularizačního webu Osel.cz. Vystudovaný biolog, kterému učarovala popularizace vědy, taje astrofyziky a magie výchovy tří nespoutaných potomků. Ve službách Slezské univerzity v Opavě popularizuje vědu.
Mihulka Stanislav

Doporučujeme

Na Jižní Georgii už potkana nepotkáte

Na Jižní Georgii už potkana nepotkáte

Pavel Pipek  |  12. 5. 2018
Sotva se Novozélanďané pochlubili úspěšnou eradikací myší z Ostrova protinožců (viz Vesmír 97, 264, 2018/5), přišli ochranáři z Jižní Georgie...
Ochota zabíjet

Ochota zabíjet

Marek Janáč  |  2. 5. 2018
My lidé se nevraždíme jen tak. Máme své preference při tom, koho zabít a koho ušetřit. Když už překročíme psaná i nepsaná většinová pravidla...
Antropologie bolesti

Antropologie bolesti

Martin Soukup  |  2. 5. 2018
Bolest má krom jiných hledisek i svůj antropologický rozměr. Z mezikulturního srovnání v historii i v současnosti je evidentní, že bolest je v...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné