Aktuální číslo:

2020/11

Téma měsíce:

Skladování energie

Být velký je výhodné, ale krátkozraké

 |  15. 12. 2004
 |  Vesmír 83, 667, 2004/12

Velké druhy šelem mají o poznání lehčí život než jejich méně vzrostlí příbuzní: přeperou je při mezidruhových střetech, nemusejí se obávat predátorů, mají efektivnější termoregulaci a mohou lovit větší (tedy i výživnější) kořist (viz také Vesmír 83, 487, 2004/9). Proto není divu, že makroevoluce šelem směřuje k větším druhům. Američtí vědci zkoumali tento trend na fosilním záznamu dvou vymřelých třetihorních podčeledí psovitých v Severní Americe (Hesperocyoninae a Borophaginae). Zjistili, že se tyto skupiny postupně skládaly z čím dál větších druhů a zároveň jejich druhová bohatost rostla. Přibližně v době, kdy byly podčeledi druhově nejrozrůzněnější, se objevily mimořádně velké a dravé formy, které se specializovaly na lov velmi velké kořisti. Od té doby to šlo s oběma skupinami z kopce – jejich zástupci byli čím dál specializovanější a nemohli se už zpětně přizpůsobit pestřejší stravě. Druhová diverzita i délka existence jednotlivých druhů u obou taxonů klesala, takže za několik milionů let zcela vyhynuly. Autoři odhadují, že ono „překročení prahu“ nastane ve chvíli, kdy druh přesáhne velikost 21 kilogramů, takže pro něj z energetického hlediska není výhodné lovit malou kořist a jeho jediná šance spočívá v čím dál efektivnějším zabíjení velkých zvířat. Jde tu vlastně o ukázku konfliktu výhodnosti znaků na různých časových a taxonomických úrovních: vlastnosti prospěšné konkrétním jedincům se ukázaly být zhoubné pro osud celého taxonu. (Science 306, 101, 2004)

Ke stažení

RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Jiří Reif

Doc. Mgr. Jiří Reif, Ph.D., (* 1980) se v Ústavu pro životní prostředí Přírodovědecké fakulty UK v Praze a na katedře zoologie Přírodovědecké fakulty UP v Olomouci zabývá biologickými principy, na nichž by měla být založena ochrana ptáků.

Doporučujeme

Mládě z umělé dělohy

Mládě z umělé dělohy audio

Jaroslav Petr  |  16. 11. 2020
Průlomový počin v oboru tkáňového inženýrství se podařil týmu Anthonyho Ataly z amerického Wake Forest Institute for Regenerative Medicine. V...
Lithium, dar Země modernímu člověku

Lithium, dar Země modernímu člověku

Jan Rohovec, Tomáš Navrátil  |  2. 11. 2020
Nepozorovaně jsme přijali za své lehké notebooky, tenké mobilní telefony, drobnou elektroniku. Přestala nás udivovat možnost opakovaně nabíjet a...
Největší pískovcová skalní oblast Evropy

Největší pískovcová skalní oblast Evropy

Handrij Härtel  |  2. 11. 2020
V českém kontextu je České Švýcarsko jen jedno z několika skalních měst. V Evropě je to unikát. Ve světovém měřítku ho „zastiňují“ jiné oblasti....

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné