Aktuální číslo:

2018/6

Téma měsíce:

Komunikace

Být velký je výhodné, ale krátkozraké

 |  15. 12. 2004
 |  Vesmír 83, 667, 2004/12

Velké druhy šelem mají o poznání lehčí život než jejich méně vzrostlí příbuzní: přeperou je při mezidruhových střetech, nemusejí se obávat predátorů, mají efektivnější termoregulaci a mohou lovit větší (tedy i výživnější) kořist (viz také Vesmír 83, 487, 2004/9). Proto není divu, že makroevoluce šelem směřuje k větším druhům. Američtí vědci zkoumali tento trend na fosilním záznamu dvou vymřelých třetihorních podčeledí psovitých v Severní Americe (Hesperocyoninae a Borophaginae). Zjistili, že se tyto skupiny postupně skládaly z čím dál větších druhů a zároveň jejich druhová bohatost rostla. Přibližně v době, kdy byly podčeledi druhově nejrozrůzněnější, se objevily mimořádně velké a dravé formy, které se specializovaly na lov velmi velké kořisti. Od té doby to šlo s oběma skupinami z kopce – jejich zástupci byli čím dál specializovanější a nemohli se už zpětně přizpůsobit pestřejší stravě. Druhová diverzita i délka existence jednotlivých druhů u obou taxonů klesala, takže za několik milionů let zcela vyhynuly. Autoři odhadují, že ono „překročení prahu“ nastane ve chvíli, kdy druh přesáhne velikost 21 kilogramů, takže pro něj z energetického hlediska není výhodné lovit malou kořist a jeho jediná šance spočívá v čím dál efektivnějším zabíjení velkých zvířat. Jde tu vlastně o ukázku konfliktu výhodnosti znaků na různých časových a taxonomických úrovních: vlastnosti prospěšné konkrétním jedincům se ukázaly být zhoubné pro osud celého taxonu. (Science 306, 101, 2004)

Ke stažení

RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Jiří Reif

Doc. Mgr. Jiří Reif, Ph.D., (* 1980) se v Ústavu pro životní prostředí Přírodovědecké fakulty UK v Praze a na katedře zoologie Přírodovědecké fakulty UP v Olomouci zabývá biologickými principy, na nichž by měla být založena ochrana ptáků.

Doporučujeme

Neandertálský mozek ze zkumavky

Neandertálský mozek ze zkumavky

Jaroslav Petr  |  24. 6. 2018
Vědci vypěstovali v laboratoři miniaturní shluky lidských buněk mozkové tkáně, tzv. organoidy. Ty měly DNA upravenou tak, aby napodobovala DNA...
Tajná služba hlásí

Tajná služba hlásí

Tereza Petrusková  |  4. 6. 2018
Nepochybně i teď, kdy čtete tyto řádky, někdo ve vaší blízkosti odposlouchává. Nemusí to být nutně policie, podezřívající vás z organizovaného...
Neznámá tvář molekul života

Neznámá tvář molekul života

Ondřej Vrtiška  |  4. 6. 2018
Vztah nukleových kyselin a proteinů je podle středoškolských učebnic poměrně prostý. DNA nese dědičnou informaci, RNA je její poslíček a proteiny...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné