Aktuální číslo:

2026/10

Téma měsíce:

Spojení

Obálka čísla

Mohou být dvě infekce najednou lepší než jedna?

 |  19. 1. 2004
 |  Vesmír 83, 9, 2004/1

Mohou, ale jen někdy. Nákazy více patogeny najednou nebývají naštěstí příliš časté, většinou ale znamenají mnohem horší průběh onemocnění. Například infekce virem středoevropské klíšťové meningitidy a zároveň původcem lymské borreliózy (oběma je možno se nakazit při vycházce v okolí Prahy) mívá za následek mnohem závažnější nervové postižení. Rovněž infekce virem žloutenky B a C, či B a zároveň virem delta, anebo třeba infekce virem HIV a virem žloutenky C (kombinace časté u injekčních toxikomanů) působí závažnější postižení jater s vysokým rizikem přechodu do chronického průběhu a rychlejším rozvojem cirhózy, či dokonce rakovinu jater.

Společná nákaza virem HIV a virem GBV-C (dříve označovaným jako virus žloutenky G) má ovšem u většiny pacientů za následek výrazně pomalejší průběh infekce HIV, a tedy i mnohem delší dobu přežití osob s touto infekcí. Virus GBV-C je příbuzný viru žloutenky C, je přítomen v krvi a sekretech pohlavního ústrojí a přenáší se podobným způsobem jako viry žloutenek B či C a HIV. Původně se mělo za to, že napadá játra a způsobuje žloutenku G, ale tento předpoklad se nepotvrdil. Zatím není známo žádné onemocnění, které by bylo možné tomuto viru přičíst.

Ochranný účinek proti HIV trvá jen po dobu přítomnosti GBV-C v organizmu a jeho mechanizmus není dosud znám. GBV-C infikuje lymfocyty včetně CD4+ lymfocytů, ve kterých se replikuje také HIV. Možným vysvětlením by mohl být fakt, že infekce lymfocytů virem GBV-C vede k nižší expresi chemokinových receptorů na jejich povrchu, a právě prostřednictvím těchto receptorů vstupuje do buněk i virus HIV. Ať už je ale mechanizmus ochranného účinku jakýkoliv, je zřejmé, že se vyplatí vztah těchto dvou virů dále studovat.

Někteří pacienti infikovaní HIV se již ptají, kde by se mohli tímto virem nakazit. Stěží jim to lze doporučit, i když není vyloučeno, že jednou skutečně budeme osoby nakažené HIV virem GBV-C „očkovat“. (PRN Notebook 8, 16–20, 2003/3)

Ke stažení

RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Ladislav Machala

Prof. MUDr. Ladislav Machala, Ph.D., (*1954) vystudoval medicínu na Univerzitě Karlově. Pracuje v AIDS centru Nemocnice Na Bulovce, na 3. lékařské fakultě UK přednáší obor infekčních nemocí.
Machala Ladislav

Doporučujeme

Jakou barvu má vesmír

Jakou barvu má vesmír

Soňa Ehlerová  |  2. 11. 2026
Černá a bílá jsou pro mnoho lidí i barvami vesmíru (kosmu). Z pohledu člověka naprosto oprávněně: s výjimkou nejjasnějších objektů není lidské oko...
Jak mozek reguluje růst nádorů

Jak mozek reguluje růst nádorů uzamčeno

Mozek je nejvyšším řídicím centrem lidského těla. Zpracovává smyslové vjemy, vznikají v něm emoce, myšlení, řídí náš pohyb, ale také funkci...
Rostliny a dějiny

Rostliny a dějiny

Martin Soukup  |  2. 11. 2026
Koně, kozy, skot, také pšenice, ječmen, kukuřice a další domestikované druhy fauny a flóry. Nejen tomu se věnuje kniha Rostliny a rozkvět a pád...