Aktuální číslo:

2017/12

Téma měsíce:

Kontakty

Geneticky modifikované kvasinky produkují lidské bílkoviny

 |  19. 1. 2004
 |  Vesmír 83, 7, 2004/1

Vyrobit pomocí geneticky modifikovaných bakterií či savčích buněk jednoduchou bílkovinu je celkem prosté, vyrobit některé z lidských bílkovin je však mnohem složitější. Na lidské bílkoviny jsou totiž procesem zvaným glykosylace navázány specifické skupiny sacharidových molekul. Tyto cukry určují, jakou mají proteiny strukturu, a tím i jak fungují. Na způsob výroby těchto bílkovin přišli vědci z Univerzity v Dartmouthu a z firmy GlycoFi v New Hampshiru, a to pomocí geneticky modifikovaných kvasinek.

Lidské proteiny se dnes získávají v obřích nádržích s geneticky upravenými bakteriemi či křeččími buňkami, pouze část z nich však svou strukturou a cukernými složkami zcela odpovídá skutečným lidským proteinům. Navíc jsou některé z těchto proteinů, například léčiva proti rakovině, pro savčí buňky toxické, takže likvidují ty buňky, které je produkují.

Vědci z výše zmíněných pracovišť však nyní geneticky pozměnili kvasinku Pichia pastoris tak, že je schopna glykosylovat bílkoviny přesně stejným způsobem jako buňka lidská. Nejdříve z kvasinky vyjmuli geny, které glykosylují bílkoviny „kvasinkovým způsobem“, a potom do ní po částech vložili pět nových genů, které glykosylují bílkoviny „lidským způsobem“.

Takto pozměněná kvasinka Pichia pastoris vyprodukuje i složitější lidské bílkoviny za čtyři dny, což je v porovnání se třemi týdny, které jsou potřeba na výrobu těchto bílkovin klasickou cestou (s použitím savčích buněčných linií), rekordně krátký čas. Navíc bílkoviny získané pomocí kvasinky .Pichia pastoris dosahují velmi vysoké čistoty (téměř 100 %), zatímco bílkoviny získané ze savčích buněčných linií dosahují čistoty maximálně 20 %.

„Polidštěné“ kvasinky by měly vést k větší dostupnosti léčebných postupů, spoléhajících se např. na protilátky a lidský růstový hormon. (Science 301, 1244, 2003)

Ke stažení

RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Veronika Holá

Ing. Veronika Holá (*1978) vystudovala Fakultu životního prostředí Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem. Je postgraduální studentkou lékařské mikrobiologie v Mikrobiologickém ústavu Lékařské fakulty Masarykovy univerzity v Brně, kde se zabývá zejména bakteriálním biofilmem u klinicky významných mikrobů a jeho rezistencí k antibiotikům.

Doporučujeme

Jak si delfíni ucpávají uši

Jak si delfíni ucpávají uši audio

Jaroslav Petr  |  17. 12. 2017
Hluk v mořích a oceánech produkovaný člověkem ohrožuje kytovce. Může je dočasně ohlušit nebo jim trvale poškodit sluch. Nově objevený fenomén by...
Tajemná sůva šumavská

Tajemná sůva šumavská

Jan Andreska  |  17. 12. 2017
Byl vyhuben a vrátil se. Na Šumavu lidskou snahou a do Beskyd vlastním přičiněním. Puštík bělavý teď žije opět s námi, ale ohrožení trvá.
Hmyz jako dokonalý létací stroj

Hmyz jako dokonalý létací stroj

Rudolf Dvořák  |  4. 12. 2017
Hmyz patří k nejdokonalejším a nejstarším letcům naší planety. Jeho letové schopnosti se vyvíjely přes 300 milionů let a předčí dovednosti všech...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné