Aktuální číslo:

2018/10

Téma měsíce:

Navigace

Hustota lidské populace a biodiverzita

 |  3. 7. 2003
 |  Vesmír 82, 403, 2003/7

V Evropě je druhová bohatost cévnatých rostlin, obojživelníků a plazů, savců a ptáků vyšší v místech s větší hustotou zalidnění. Vztah však není úplně lineární – největší bohatství druhů je tam, kde je středně husté lidské osídlení. V oblastech s vysokou koncentrací obyvatelstva, jako jsou průmyslové aglomerace na jihu Anglie, země Beneluxu nebo severní Itálie, je druhová rozmanitost živočichů a rostlin chudší, přesto je tam druhů více než v těch nejřidčeji obydlených územích. Tato zjištění lze vysvětlit několika způsoby: Jednak by mohlo jít o náhodnou souvislost, což je však nepravděpodobné, protože v podobném vztahu je diverzita organizmů a hustota lidské populace i v Africe a v Severní Americe. Další vysvětlení se týká rozmanitosti prostředí – krajina osídlená lidmi nabízí pestřejší mozaiku než třeba téměř nedotčená severská tajga, přičemž je známo, že počet druhů s mozaikovitostí prostředí stoupá. Asi nejzajímavější hypotéza upozorňuje na historické aspekty vývoje osídlení a geografických areálů organizmů. V ledových dobách nacházeli lidé, rostliny a živočichové útočiště před nepříznivým klimatem ve stejných místech a právě v těchto glaciálních útočištích se dodnes mohla udržet jak vysoká biologická diverzita, tak vyšší hustota zalidnění. Podobný obraz ovšem poskytuje i vztah diverzity, počtu obyvatel a produktivity prostředí, kdy nejvíce lidí i druhů žije v nejproduktivnějších oblastech, které se zároveň překrývají i s glaciálními útočišti. Jako poslední možné vysvětlení se uvádí přímý vliv lidí na organizmy – v obecně dosti zalidněné Evropě mohou přežít jen ty druhy, které byly vůči různým tlakům vyvolaným lidskou činností odolné. Pak nepřekvapí, že právě oblasti, kde je lidí více, hostí i větší množství těchto druhů. (Global Ecology and Biogeography 12, 5–12, 2003)

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Kulturní a sociální antropologie

O autorovi

Jiří Reif

Doc. Mgr. Jiří Reif, Ph.D., (* 1980) se v Ústavu pro životní prostředí Přírodovědecké fakulty UK v Praze a na katedře zoologie Přírodovědecké fakulty UP v Olomouci zabývá biologickými principy, na nichž by měla být založena ochrana ptáků.

Doporučujeme

Vlaštovka extrémista

Vlaštovka extrémista

Jaroslav Cepák, Petr Klvaňa  |  10. 10. 2018
Díky satelitní telemetrii se podařilo odhalit vpravdě neuvěřitelné výkony některých ptačích druhů. Nejznámějším je zřejmě osmidenní nonstop let...
Velké umění astronavigace: Od astrolábu po sextant

Velké umění astronavigace: Od astrolábu po sextant

Petr Scheirich  |  1. 10. 2018
Staří mořeplavci prý určovali polohu své lodi podle hvězd. Tato rozšířená romantická představa je ale nesprávná. Metoda astronavigace nikdy nebyla...
Jak se neztratit na moři

Jak se neztratit na moři

Petr Scheirich  |  1. 10. 2018
Dle znamenitého pozorování Slunce a Měsíce shledávám naši zeměpisnou délku 178° 18' 30" západně od Greenwiche. Zeměpisná délka dle logu je 175°...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné