Aktuální číslo:

2022/6

Téma měsíce:

200 let G. J. Mendela

Hustota lidské populace a biodiverzita

 |  3. 7. 2003
 |  Vesmír 82, 403, 2003/7

V Evropě je druhová bohatost cévnatých rostlin, obojživelníků a plazů, savců a ptáků vyšší v místech s větší hustotou zalidnění. Vztah však není úplně lineární – největší bohatství druhů je tam, kde je středně husté lidské osídlení. V oblastech s vysokou koncentrací obyvatelstva, jako jsou průmyslové aglomerace na jihu Anglie, země Beneluxu nebo severní Itálie, je druhová rozmanitost živočichů a rostlin chudší, přesto je tam druhů více než v těch nejřidčeji obydlených územích. Tato zjištění lze vysvětlit několika způsoby: Jednak by mohlo jít o náhodnou souvislost, což je však nepravděpodobné, protože v podobném vztahu je diverzita organizmů a hustota lidské populace i v Africe a v Severní Americe. Další vysvětlení se týká rozmanitosti prostředí – krajina osídlená lidmi nabízí pestřejší mozaiku než třeba téměř nedotčená severská tajga, přičemž je známo, že počet druhů s mozaikovitostí prostředí stoupá. Asi nejzajímavější hypotéza upozorňuje na historické aspekty vývoje osídlení a geografických areálů organizmů. V ledových dobách nacházeli lidé, rostliny a živočichové útočiště před nepříznivým klimatem ve stejných místech a právě v těchto glaciálních útočištích se dodnes mohla udržet jak vysoká biologická diverzita, tak vyšší hustota zalidnění. Podobný obraz ovšem poskytuje i vztah diverzity, počtu obyvatel a produktivity prostředí, kdy nejvíce lidí i druhů žije v nejproduktivnějších oblastech, které se zároveň překrývají i s glaciálními útočišti. Jako poslední možné vysvětlení se uvádí přímý vliv lidí na organizmy – v obecně dosti zalidněné Evropě mohou přežít jen ty druhy, které byly vůči různým tlakům vyvolaným lidskou činností odolné. Pak nepřekvapí, že právě oblasti, kde je lidí více, hostí i větší množství těchto druhů. (Global Ecology and Biogeography 12, 5–12, 2003)

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Kulturní a sociální antropologie

O autorovi

Jiří Reif

Doc. Mgr. Jiří Reif, Ph.D., (* 1980) se v Ústavu pro životní prostředí Přírodovědecké fakulty UK v Praze a na katedře zoologie Přírodovědecké fakulty UP v Olomouci zabývá biologickými principy, na nichž by měla být založena ochrana ptáků.

Doporučujeme

Slavný všude, jen ne u nás

Slavný všude, jen ne u nás

Marek Vácha  |  30. 5. 2022
„Nikdy si nepsal deník a jeho dopisy vrhají na jeho vnitřní život jen málo světla. Jakožto kněz musel být obzvláště obezřelý při vyjádření svých...
Nejstarší Evropanka

Nejstarší Evropanka uzamčenovideo

Ve čtvrtek 14. září 1950 se v lomu pod návrším Zlatý kůň u Berouna chystají k odstřelu vápence. Je určen pro výrobu cementu. Zahřmí výbuch...
Prolévat luteránskou krev

Prolévat luteránskou krev uzamčeno

Petr Vorel  |  30. 5. 2022
Když se řekne „křížová výprava“, vybaví si čtenář nejspíš tažení středověkých rytířů k Božímu hrobu do Palestiny. Anebo zbabělé křižáky, prchající...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné