Chladnomilné bakterie opět vedou

V posledních zhruba patnácti letech považovali evoluční biologové za vůbec první obyvatele Země skupinu bakterií, kterým se dobře daří kolem geotermálních průduchů a horkých pramenů (např. řády Aquificales a Thermotogales). Nedávno C. Brochier a H. Philippe z Univerzity Pierra a Marie Curieových v Paříži analyzovali fylogenetickou příbuznost bakterií a zjistili, že sláva by ve skutečnosti měla patřit bakteriím, které mají raději mírnější podmínky. Tyto nálezy dávají zapravdu hypotézám vysloveným již dříve, že totiž na nejspodnější vývojové větvi bakteriálního života jsou Planctomycetales. Jde o chladnomilný řád bakterií, které spolu s chlamydiemi (svými blízkými příbuznými) jsou např. jedinými známými eubakteriemi s buněčnou stěnou bez obsahu peptidoglykanu. Vzhledem k unikátní pozici mezi eubakteriemi jim byl vyčleněn samostatný řád.

A jak se tomuto řádu dostalo takové pozornosti? C. Brochier a H. Philippe vzali data ze sekvencí ribozomální RNA současných planktomycetálů a zpracovali je programem, který počítá evoluční příbuznosti. Protože rRNA má každý buněčný organizmus, je její analýza považována za mocný nástroj ke zkoumání univerzálního stromu života. Tito badatelé se ale zaměřili především na ty části molekuly rRNA, které velice pomalu mutují, a proto mohou odhalit pradávné vztahy.

Vědecká historie řádu Planctomycetales je, zdá se, spletitá. Za nejranější bakterie na Zemi byli planktomycetálové považováni bezmála 20 let předtím, než se ke slovu dostali zastánci „horké“ teorie. Později však byli ze svého místa na výsluní odstrčeni a věhlas byl přiřknut hypertermofilům. Nová studie obrací pozornost zpět k „chladným“ hypotézám vzniku života. (Nature 417, 244, 2002)