Aktuální číslo:

2018/5

Téma měsíce:

Bolest

Chladnomilné bakterie opět vedou

 |  3. 4. 2003
 |  Vesmír 82, 236, 2003/4

V posledních zhruba patnácti letech považovali evoluční biologové za vůbec první obyvatele Země skupinu bakterií, kterým se dobře daří kolem geotermálních průduchů a horkých pramenů (např. řády AquificalesThermotogales). Nedávno C. Brochier a H. Philippe z Univerzity Pierra a Marie Curieových v Paříži analyzovali fylogenetickou příbuznost bakterií a zjistili, že sláva by ve skutečnosti měla patřit bakteriím, které mají raději mírnější podmínky. Tyto nálezy dávají zapravdu hypotézám vysloveným již dříve, že totiž na nejspodnější vývojové větvi bakteriálního života jsou Planctomycetales. Jde o chladnomilný řád bakterií, které spolu s chlamydiemi (svými blízkými příbuznými) jsou např. jedinými známými eubakteriemi s buněčnou stěnou bez obsahu peptidoglykanu. Vzhledem k unikátní pozici mezi eubakteriemi jim byl vyčleněn samostatný řád.

A jak se tomuto řádu dostalo takové pozornosti? C. Brochier a H. Philippe vzali data ze sekvencí ribozomální RNA současných planktomycetálů a zpracovali je programem, který počítá evoluční příbuznosti. Protože rRNA má každý buněčný organizmus, je její analýza považována za mocný nástroj ke zkoumání univerzálního stromu života. Tito badatelé se ale zaměřili především na ty části molekuly rRNA, které velice pomalu mutují, a proto mohou odhalit pradávné vztahy.

Vědecká historie řádu Planctomycetales je, zdá se, spletitá. Za nejranější bakterie na Zemi byli planktomycetálové považováni bezmála 20 let předtím, než se ke slovu dostali zastánci „horké“ teorie. Později však byli ze svého místa na výsluní odstrčeni a věhlas byl přiřknut hypertermofilům. Nová studie obrací pozornost zpět k „chladným“ hypotézám vzniku života. (Nature 417, 244, 2002)

Ke stažení

RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Veronika Holá

Ing. Veronika Holá (*1978) vystudovala Fakultu životního prostředí Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem. Je postgraduální studentkou lékařské mikrobiologie v Mikrobiologickém ústavu Lékařské fakulty Masarykovy univerzity v Brně, kde se zabývá zejména bakteriálním biofilmem u klinicky významných mikrobů a jeho rezistencí k antibiotikům.

Doporučujeme

Na Jižní Georgii už potkana nepotkáte

Na Jižní Georgii už potkana nepotkáte

Pavel Pipek  |  12. 5. 2018
Sotva se Novozélanďané pochlubili úspěšnou eradikací myší z Ostrova protinožců (viz Vesmír 97, 264, 2018/5), přišli ochranáři z Jižní Georgie...
Ochota zabíjet

Ochota zabíjet

Marek Janáč  |  2. 5. 2018
My lidé se nevraždíme jen tak. Máme své preference při tom, koho zabít a koho ušetřit. Když už překročíme psaná i nepsaná většinová pravidla...
Antropologie bolesti

Antropologie bolesti

Martin Soukup  |  2. 5. 2018
Bolest má krom jiných hledisek i svůj antropologický rozměr. Z mezikulturního srovnání v historii i v současnosti je evidentní, že bolest je v...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné