VESMÍR. O čem psal před lety

Kvasnice

se skládají z kvasinek, mikroskopických houbiček, z nichž každá představuje jen jednu jedinou buňku. Kvasinky jsou rostliny, nemohou však, protože nemají zeleň listovou, asimilovat kysličník uhličitý ze vzduchu jako jiné rostliny a měnit jej ve škrob a cukr. Mohou se tedy vyvíjet pouze v roztocích, které obsahují již hotovu potravu, na př. cukr. Podle původu lze kvasnice rozdělit na tři skupiny: kvasnice pivní, kvasnice těstové čili droždí a kvasnice sulfitové. K nim se řadí také kvasnice vinné. U prvních tří jde o výrobek, který se získává z odpadků, a to kvasnice pivní z odpadků pivovarských, droždí z melasy (odpadku cukrovarského) a kvasnice sulfitové ze sulfitových splašků vzniklých při výrobě celulosy. Nejstarší jsou kvasnice pivní, kterých se dříve také užívalo do těsta. [] V pivovarech se čerstvými kvasnicovými odpadky krmí koně. Hospodáři jich rádi užívají jakožto píce pro dojnice a vepře. Národohospodářský význam zpracování kvasnic spočívá v tom, že se podařilo vyrobit velmi hodnotné léky a potraviny z odpadových hmot.

Vesmír 15. března 1944, s. 137

Zčernalé kmeny z Labe.

Při častých procházkách v Polabské nížině podél toku Labe může se nám někdy ještě i v dnešní době náhodou podařiti, že spatříme velmi starý zčernalý kmen, plovoucí uprostřed řeky nebo již zachycený u břehu. Dnes je sice takový nález velkou vzácností, ale ještě v době před regulací Labe byly takové kmeny vyloveny mezi Libicí a Poděbrady snad každého roku, i několik najednou. [] Už i dr. A. Frič, někdejší profesor na pražské universitě, spolu s dr. V. Vávrou si dobře všimli starých, občas vylovených kmenů. Stáří takových kmenů odhadli na 500 let. [] Pocházejí z dávných dob, kdy byly zaneseny labskými nánosy a na velmi dlouhou dobu do nich zapadly, při čemž již částečně podlehly zuhelnatění. Časem se některý takový kus, skrytý v řečišti, uvolní a vyplave vzhůru ke hladině.

Vesmír 15. listopadu 1941, s. 77