Aktuální číslo:

2024/11

Téma měsíce:

Strach

Obálka čísla

KARL-HEINZ SCHLOTE (ed.): Chronologie der Naturwissenschaften

Verlag Harri Deutsch, Frankfurt am Main 2002, 1258 stran, ISBN 3-8171-1610-1 (s CD ISBN 3-8171-1610-X)
 |  6. 10. 2003
 |  Vesmír 82, 597, 2003/10

„Přírodní vědy a matematika jsou odedávna pevnou součástí lidské kultury, a nadto je náš život stále více určován tím, jak využíváme vědecké myšlenky a objevy. Pokrok přírodních věd a matematiky má – odhlédneme-li od některých výkyvů – stále větší vliv na historii lidstva.“ Těmito slovy začíná předmluva rozsáhlého chronologického slovníku hlavních výsledků přírodních věd a matematiky od desátého tisíciletí př. n. l. do roku 1990. Projekt zaštítila Saská akademie věd a řídil jej doc. dr. Karl-Heinz Schlote, který je na této akademii vedoucím oddělení dějin přírodních věd a matematiky. Na zadní straně obalu vydavatel uvádí, že počet hesel přesahuje 13 000.

Publikace je rozdělena na devět časových etap. Pro zajímavost uvedu, jak jsou etapy členěny a jaký je jim věnován prostor. Prehistorie a rané vyspělé kultury zabírají 15 textových stran, tisíc let kultury řecko-helenistické spolu se starými kulturami Dálného východu (600 př. n. l. – 500 n. l.) 43 stran, tisíc let středověku (501–1450) pokrývá 65 stran. Sto padesáti letům renezance, humanizmu a reformace (1451–1600), kdy se začala evropská věda probouzet, je věnováno 43 stran, sto sedmdesáti letům vědecké revoluce a racionalizmu (1601–1770) 132 stran, sto rokům nástupu průmyslového hospodářství (1770–1870) 214 stran. Období čtyřiceti let průmyslového vývoje (1871–1913) pokrývá 150 stran, léta rozvoje moderní přírodovědy (1914–1945) 108 stran. Poslední etapou je čtyřicet let studené války (1945–1990), jimž bylo poskytnuto 158 stran. Soupis hesel je doplněn seznamem nositelů Nobelových cen s charakteristikou oceněných prací, seznamem excerpované literatury, rejstříkem osob a věcným rejstříkem.

Hesla jsou stručná, za datem události a jménem osobnosti následuje většinou citace titulu stěžejní práce (nikoliv už místo vydání a rozsah) a charakteristika hlavního výsledku. Hned u jména je šifra příslušného vědního oboru.

V rejstřících jsou (ne vždy) uvedena data osobnosti a rok, u kterého se s příslušným jménem či termínem může čtenář setkat, a opět šifra vědního oboru. V textu ani v rejstříku nejsou zmiňovány národnost a místo působení dané osobnosti, nicméně zběžnou prohlídkou rejstříku lze zjistit, že jmen, která se nějakým způsobem vztahují k českým zemím, je 36: Agricola, Blaschke, Bolzano, Brahe, Bürgi, Čech Ed., Czermak, Divic (pozn. aut.: míněn Prokop Diviš – chyba je jak v rejstříku, tak v textu), Doppler, Ercker, Freud, Gentzen, Gödel, Heyrovský, Holub Em., Janski, Kepler, Kekulé, Kolačný, Komenský-Comenius, Lampa, Landa St., Mach, Macháček V., Marci, Mendel, von Mises, Nečas J., Pošepný, Prochaska, Purkinje-Purkyně, Radon, Strouhal Č., Vopenka, Widmann, Zalužanský (vše uvádím přesně podle slovníku).

Za předpokladu, že autoři vybírali seriózně, svědčí (teoreticky) jejich výběr buď o tom, že česká věda nemá ve srovnání s vědou světovou dost vysokou úroveň, nebo o tom, že příliš neproniká do světa. Je ovšem také možné, že autoři publikace nejsou s českou vědou dost obeznámeni. Problém může být i v tom, že česká literatura z historie vědy nepronikne na světové fórum, protože není přeložena do světových jazyků. Autoři byli ovlivněni zvláště německou historickou literaturou, o čemž svědčí heslo uvedené u roku 1348: V Praze založena prvá univerzita v německém císařství. Je to zvláštní, protože třeba u r. 1441 je lakonicky zmíněno: založena univerzita v Bordeaux. Nadto ve věcném rejstříku heslo „Prag“ či „Praha“ nenajdeme a u hesla „univerzita“ není rok 1348 uveden mezi vznikem německých univerzit, ale u podřazeného hesla Československo. Inu nebude to mít čtenář při hledání jednoduché, s čímž se však u takto rozsáhlých děl, nabitých faktografií, musí počítat – žádný projekt tohoto typu se neobejde bez určitých nedostatků. Jako celek je tato publikace dobrou pomůckou pro každého, kdo se zabývá širšími otázkami vědy, popularizuje vědu nebo se chce jen trochu seznámit s některým vědním oborem, který je mimo jeho specializaci. Jde o publikaci, která by v knihovnách neměla chybět, a vzhledem k tomu, že je vydána i na CD nosiči, je její používání velmi pružné.

Ke stažení

RUBRIKA: Nad knihou

O autorovi

Jaroslav Folta

RNDr. Jaroslav Folta (*1933-2011) vystudoval Matematicko-fyzikální fakultu UK v Praze. Věnuje se dějinám přírodních věd a techniky. Touto tematikou se dlouhá léta zabýval v Národním technickém muzeu. Je místopředsedou Společnosti pro dějiny věd a techniky.

Doporučujeme

Se štírem na štíru

Se štírem na štíru

Daniel Frynta, Iveta Štolhoferová  |  4. 11. 2024
Člověk každý rok zabije kolem 80 milionů žraloků. Za stejnou dobu žraloci napadnou 80 lidí. Z tohoto srovnání je zřejmé, kdo by se měl koho bát,...
Ustrašená společnost

Ustrašená společnost uzamčeno

Jan Červenka  |  4. 11. 2024
Strach je přirozeným, evolucí vybroušeným obranným sebezáchovným mechanismem. Reagujeme jím na bezprostřední ohrožení, které nás připravuje buď na...
Mláďata na cizí účet

Mláďata na cizí účet uzamčeno

Martin Reichard  |  4. 11. 2024
Parazitismus je mezi živočichy jednou z hlavních strategií získávání zdrojů. Obvyklá představa parazitů jako malých organismů cizopasících na...