Aktuální číslo:

2023/11

Téma měsíce:

Zapomínání

Obálka čísla

Otisky prstů nejsou věda

 |  5. 8. 2002
 |  Vesmír 81, 477, 2002/8

Kriminalisté v USA budou mít potíže při předkládání důkazů před soudem. Soudce Louis H. Pollak z okresního soudu Východního okresu v Pensylvánii 7. 1. 2002 rozhodl, že otisky prstů podezřelého na místě činu nemůže soud přijmout jako vědecký důkaz viny. Tento soudce (bývalý děkan Právnické fakulty na Yalově univerzitě) uvedl jako precedens rozhodnutí Nejvyššího soudu USA z r. 1993, v němž je řečeno, co soudy mohou v procesu považovat za vědecký důkaz: 1) metoda musí být vědecky testovatelná (tedy vyvratitelná, v novém žargonu „falzifikovatelná“), 2) musela být podrobena „peer review“ (stala se předmětem sdělení posuzovaného oponenty), 3) u metody je známo procento chyb, 4) metoda je všeobecně uznávána jako vědecká.

Je s podivem, že kriminalisté tomu dávno nepředešli, ale soudce Louis H. Pollak rozhodl, že otisky prstů (v kriminalistice používané skoro sto let) za vědecký důkaz nelze považovat. Neuznal rovněž argument, že kriminalisté své výsledky vzájemně porovnávají (jako „peer review“), a hlavně rozhodl, že vyšetřovatelé otisků prstů nepředstavují „vědeckou obec“. Forenzní vědci se tomuto rozhodnutí brání, očekávají totiž spoustu odvolání v procesech, v nichž byly otisky prstů vedeny jako důkaz viny, a hlavně se obávají, že se zamítnutí soudních důkazů jako nevědeckých rozšíří – třeba na balistické expertizy. (Science 295, 418, 2002)

Ke stažení

RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Vratislav Schreiber

Prof. MUDr. Vratislav Schreiber, DrSc., (*1924) vystudoval Lékařskou fakultu UK v Praze. Podílel se na studiu hormonu TRH a oxidu dusnatého. Pod jeho vedením vyšla monografie o stresu. Je zakládajícím členem Učené společnosti ČR a předsedou České endokrinologické společnosti. Byl prvním, kdo dostal cenu Praemium Bohemiae. V roce 2003 mu prezident republiky udělil medaili Za zásluhy.

Doporučujeme

Toto jsme my

Toto jsme my

Ondřej Vrtiška  |  30. 10. 2023
Z kolika buněk je tvořeno lidské tělo? A jaký je podíl jednotlivých buněčných typů? Odpovědět na tyto otázky není z řady důvodů snadné a jakákoli...
Jak si  pamatovat  10 000 fotek

Jak si pamatovat 10 000 fotek uzamčeno

Filip Děchtěrenko  |  30. 10. 2023
Ke schopnosti rozlišit pravdu od lži potřebujeme dobře fungující paměť. Podněty z okolního světa do ní ukládáme pro okamžité nebo pozdější...
Proč je  špatná paměť  dobrá

Proč je špatná paměť dobrá

Radkin Honzák  |  30. 10. 2023
Nedávno mi kamarádka poslala článek, v němž jakási profesorka s nádherným křestním jménem Lorraine (příjmení jsem zapomněl) vysvětluje zhoršené...