Vesmírná školaVesmírná školaVesmírná školaVesmírná školaVesmírná školaVesmírná škola

Aktuální číslo:

2024/12

Téma měsíce:

Expedice

Obálka čísla

Co největší štěstí pro co nejvíce lidí

 |  5. 8. 2002
 |  Vesmír 81, 476, 2002/8

Utilitarizmus obvykle chápeme jako krátkozraké prospěchářství, ale ona je to etická, sociologická, ekonomická a právní teorie, jejímž cílem je zajistit „co největší štěstí pro co nejvíce lidí“. Její zakladatel anglický filozof a právník Jeremy Bentham (1748–1832) vydal r. 1870 své stěžejní dílo „Úvod do principů morálky a zákonodárství“. Bentham tvrdil, že správnost nějaké akce nemá žádné „vnitřní“ odůvodnění, ale spočívá v „hedonickém výpočtu“ – prostě se od vyvolaného štěstí jedněch odečítá bolest a trápení druhých. M. J. Roberts a M. R. Reich, autoři článku „Etická analýza veřejného zdravotnictví“ (The Lancet 359, 1055, 2002), se na Benthama odvolávají. Ve zdravotnictví ovšem hned narazíme na problém „přidělování“ omezených možností péče, na potřebu ovlivňovat individuální životní styl osvětou a omezovat svobodu jedinců, aby se zabránilo přenosu infekčních nemocí. Při některých infekcích, zejména při epidemiích, to nebýval problém, ale např. v souvislosti s aidsem to problém je. Protože však je obtížné dospět ke shodě všech zúčastněných nebo postižených, navrhují autoři obecný filozofický přístup založený na třech principech: Především je to utilitarizmus (aby co nejvíce lidí bylo zdravých a šťastných a co nejméně nemocných a nešťastných), pak liberalizmus (dosáhnout rovnováhy mezi právy a příležitostmi) a konečně komunitarizmus (zdůraznění kvalit a zásluh a ctností prospívajících obci). Samozřejmě je vždy problém v tom, kdo rozhodne, co je utilitární a co není. Existuje například komunitarizmus relativistický (každá společnost si určuje své normy) a komunitarizmus univerzalistický, který věří na jednotnou pravdu, jež určuje charakter ctností a nectností v každé „dobré společnosti“. V prvém případě to připomíná A. Giddense, v druhém F. Fukuyamu. A k tomu všemu přistupují otázky způsobu oprávnění, odhodlání k morálním rozhodnutím, ale i problém feminizmu a „pozitivní diskriminace“. Když můžeme mít „peoplemetry“ k sledovanosti televizních kanálů, třeba bychom mohli mít „hedonometry“, které by do centrální počítačové databáze dodávaly sumy zjištěného štěstí, spokojenosti, zdraví, pravdy a lásky – ovšem jako subjektivních pocitů – a od toho by se odečítaly pocity nenávisti, závisti, strachu, starostí, nemocí. Získaná výsledná suma by ukazovala úspěšnost společnosti. Mohlo by to fungovat místo voleb – nebo snad jsou těmi hedonometry volební lístky?

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Sociologie
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Vratislav Schreiber

Prof. MUDr. Vratislav Schreiber, DrSc., (*1924) vystudoval Lékařskou fakultu UK v Praze. Podílel se na studiu hormonu TRH a oxidu dusnatého. Pod jeho vedením vyšla monografie o stresu. Je zakládajícím členem Učené společnosti ČR a předsedou České endokrinologické společnosti. Byl prvním, kdo dostal cenu Praemium Bohemiae. V roce 2003 mu prezident republiky udělil medaili Za zásluhy.

Doporučujeme

Do srdce temnoty

Do srdce temnoty uzamčeno

Ladislav Varadzin, Petr Pokorný  |  2. 12. 2024
Archeologické expedice do severní Afriky tradičně směřovaly k bývalým či stávajícím řekám a jezerům, což téměř dokonale odvádělo pozornost od...
Vzhůru na tropický ostrov

Vzhůru na tropický ostrov

Vojtěch Novotný  |  2. 12. 2024
Výpravy na Novou Guineu mohou mít velmi rozličnou podobu. Někdo zakládá osadu nahých milovníků slunce, jiný slibuje nový ráj na Zemi, objevuje...
Je na obzoru fit pilulka?

Je na obzoru fit pilulka? uzamčeno

Stanislav Rádl  |  2. 12. 2024
U řady onemocnění se nám kromě příslušné medikace od lékaře dostane také doporučení zvýšit svoji fyzickou aktivitu. Lze ji nahradit „zázračnou...