Transport váčků uvnitř chloroplastů

Vezikulární transport – doprava váčků s různým obsahem uvnitř buněk, v jejich cytoplazmě – je typickým rysem eukaryotických buněk (buněk rostlin, hub a živočichů). Váčky jsou tvořeny lipoproteinovými biologickými membránami. Fotosyntetizující organely rostlinných buněk, chloroplasty, jsou bakteriálního, prokaryotického původu (vznikly endosymbiózou z předků dnešních sinic, cyanobakterií). Již dlouho bylo zřejmé, že při výstavbě a udržování složitého systému vnitřních membrán chloroplastů, tylakoidních membrán, na kterých se přeměňuje zářivá energie na energii chemickou (viz Vesmír 75, 33, 1996/1), se dopravují různé látky z vnitřní obalové membrány chloroplastů do tylakoidních membrán.

Zatímco vnější membrána chloroplastů pochází z eukaryotické hostitelské buňky, která kdysi do sebe uzavřela cyanobakteriálního endosymbionta, vnitřní membrána, která dává vznik systému tylakoidních membrán, ale v dospělých chloroplastech s ním není spojena, je prokaryotického, cyanobakteriálního původu. Teprve Sabine Westphal, Juergen Soll a Ute C. Vothknecht z Botanického ústavu univerzity v Kielu však prokázali, že v chloroplastech probíhá mezi vnitřní obalovou membránou a tylakoidními membránami transport váčků, podobný vezikulárnímu transportu v cytoplazmě eukaryotických buněk (FEBS Letters 506, 257–261, 2001).

Podobně jako na transport váčků v cytoplazmě působí na něj např. specifické inhibitory nebo chlad. Podle mého názoru bude třeba odlišovat popsané transportní vezikuly pozorované v elektronovém mikroskopu (viz obr.) od podobných váčků periferního (obvodového) retikula chloroplastů. Toto retikulum v některých případech tvoří víceméně stálý útvar mezi vnitřní obalovou membránou a tylakoidními membránami chloroplastů a také ono má transportní funkce.