Návod na úspěšnou introdukci
| 1. 2. 2002  |  Vesmír 81, 65, 2002/2
 
		
			Většinou se mělo za to, že k uchycení nepůvodních druhů se nejlépe hodí druhově chudá území, např. lokality v mírných šířkách nebo ostrovy, protože tam nejsou přistěhovalci vystaveni tak tvrdé konkurenci jako třeba v tropech. Tim Blackburn a Richard Duncan přezkoumali všechny známé historické introdukce ptáků a poukázali na to, že ani druhy ptáků, ani místa nebyly k introdukcím vybírány náhodně. Proto je obraz o možnostech usídlení vzniklý z těchto údajů zavádějící. Při historických pokusech se totiž dávala přednost území s lepšími možnostmi pro uchycení daných druhů. Tuto skutečnost vzali Blackburn s Duncanem v úvahu a dospěli k závěru, že nejsou žádné rozdíly v úspěšnosti introdukce ptáků ani mezi ostrovy a pevninou, ani mezi různými zeměpisnými šířkami. Jako oblasti novým osídlencům nejpříznivější jim dokonce vyšly Střední i Jižní Amerika a africké tropy! Hlavním předpokladem úspěšné introdukce je zřejmě jednak podobnost mezi klimatem v oblasti původního rozšíření a v místě vypuštění, jednak velikost původního areálu. Nejlepší vyhlídky na zdárnou aklimatizaci mají druhy přesídlené v rámci stejné biogeografické oblasti a stejného podnebného pásu, jež zároveň mají velký areál rozšíření. Vlastnosti, které bývají v souvislosti s introdukčním zdarem uváděny v literatuře (velikost těla, velikost snůšky, délka inkubace, rychlost růstu populace), jsou zřejmě nepodstatné. (Nature 414, 195–196, 2001)
			
		Ke stažení
 Článek ve formátu PDF [259,19 kB]
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Evoluční biologie
RUBRIKA: Aktuality
		O autorovi
Jiří Reif
										Doc. Mgr. Jiří Reif, Ph.D., (* 1980) se v Ústavu pro životní prostředí Přírodovědecké fakulty UK v Praze a na katedře zoologie Přírodovědecké fakulty UP v Olomouci zabývá biologickými principy, na nichž by měla být založena ochrana ptáků.
										
										
									Doporučujeme
Lidské ucho v počítači 
      
         Pavel Jungwirth, Ondřej Ticháček  |  3. 11. 2025
      
      Podle známého výroku Richarda Feynmana člověk něčemu pořádně porozumí, až když to sám sestrojí. A já (Pavel Jungwirth) jsem si z velmi osobních...
   Deset let gravitačních vln
         Ondřej Zelenka  |  3. 11. 2025
      
      Letos v září jsme oslavili 10 let od první přímé detekce gravitačních vln. Jejich zaznamenáním jsme nejen doplnili další dílek skládačky důkazů...
   Horké vlny v měnícím se klimatu
         Jan Kyselý, Ondřej Lhotka  |  3. 11. 2025
      
      Tent o příspěvek navazuje na článek Horké vlny v měnícím se klimatu: otazníky zůstávají (Vesmír 91, 28, 2012/1) a shrnuje aktuální stav poznatků...
   















