Návod na úspěšnou introdukci
| 1. 2. 2002 | Vesmír 81, 65, 2002/2
Většinou se mělo za to, že k uchycení nepůvodních druhů se nejlépe hodí druhově chudá území, např. lokality v mírných šířkách nebo ostrovy, protože tam nejsou přistěhovalci vystaveni tak tvrdé konkurenci jako třeba v tropech. Tim Blackburn a Richard Duncan přezkoumali všechny známé historické introdukce ptáků a poukázali na to, že ani druhy ptáků, ani místa nebyly k introdukcím vybírány náhodně. Proto je obraz o možnostech usídlení vzniklý z těchto údajů zavádějící. Při historických pokusech se totiž dávala přednost území s lepšími možnostmi pro uchycení daných druhů. Tuto skutečnost vzali Blackburn s Duncanem v úvahu a dospěli k závěru, že nejsou žádné rozdíly v úspěšnosti introdukce ptáků ani mezi ostrovy a pevninou, ani mezi různými zeměpisnými šířkami. Jako oblasti novým osídlencům nejpříznivější jim dokonce vyšly Střední i Jižní Amerika a africké tropy! Hlavním předpokladem úspěšné introdukce je zřejmě jednak podobnost mezi klimatem v oblasti původního rozšíření a v místě vypuštění, jednak velikost původního areálu. Nejlepší vyhlídky na zdárnou aklimatizaci mají druhy přesídlené v rámci stejné biogeografické oblasti a stejného podnebného pásu, jež zároveň mají velký areál rozšíření. Vlastnosti, které bývají v souvislosti s introdukčním zdarem uváděny v literatuře (velikost těla, velikost snůšky, délka inkubace, rychlost růstu populace), jsou zřejmě nepodstatné. (Nature 414, 195–196, 2001)
Ke stažení
Článek ve formátu PDF [259,19 kB]
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Evoluční biologie
RUBRIKA: Aktuality
O autorovi
Jiří Reif
Doc. Mgr. Jiří Reif, Ph.D., (* 1980) se v Ústavu pro životní prostředí Přírodovědecké fakulty UK v Praze a na katedře zoologie Přírodovědecké fakulty UP v Olomouci zabývá biologickými principy, na nichž by měla být založena ochrana ptáků.
Doporučujeme
Kdo byl Kosmas? A proč napsal první český bestseller? 
Irena Jirků | 3. 3. 2025
K výzkumu Kosmovy kroniky se po letech vrátil, protože – jak říká – dosud nenašel uspokojivou odpověď na základní otázku: Proč vůbec vznikla?...
Mají zvířata smysl pro legraci?
Jaroslav Petr | 3. 3. 2025
Umí se zvířata smát nebo aspoň usmívat? Mají smysl pro to, čemu my lidé říkáme humor? Pokud ano, jak se jejich schopnosti projevují a k čemu jsou...
Selský rozum u kulatého stolu 
Přemysl Mácha, Karolína Pauknerová, Jan Toman, Jan Géryk, Ali Tanweer, Jan Krajhanzl, Daniel Sosna, Vojtěch Kessler | 3. 3. 2025
Selský rozum rezonuje napříč společností jako jakýsi archetyp racionálního myšlení. Není to ale pouze rétorická figura, která se používá pro svůj...