Genová laboratoř a Pražské hovory o vědě

Genová laboratoř

Někteří laici si genovou laboratoř představují jako kuchyni doktora Frankensteina. Jak vypadá doopravdy, předvedou Dirk Prüfer, Klaus Fritze a Thom Kubli v pražském Goethe-Institutu. Výstavní exemplář je věrnou kopií zařízené genové laboratoře. „Nejenže se návštěvníci mohou nástrojů i přístrojů dotýkat, ale dokonce se od nich očekává, že si je sami vyzkoušejí,“ vysvětluje Dirk Prüfer. Molekulární biolog Prüfer spolu s umělci Fritzem a Kublim využili hlasy různých vědců, zvuk cinkajícího skla a vrčení přístrojů k tomu, aby navodili realistickou atmosféru.

Tento společný projekt Fraunhoferovy společnosti a kolínské Vysoké umělecké školy tvoří pozadí pro 1. díl hovorů o vědě, nazvaný „Skleněný člověk“. Goethe-Institut a Centrum teoretických studií na tuto akci pozvaly vědce z různých oborů, kteří jsou zároveň dobrými popularizátory.

Pořádá Goethe-Institut 4. 2.–8. 2. 2002 v cyklu Projekty na pomezí umění a vědy. Další informace na www.genlaboratorium.khm.de. Přihlášky na prohlídku u Moniky Loderové, tel. (02) 21962-242

Pražské hovory o vědě

Na období od jara do září 2002 připravuje pražský Goethe-Institut čtyři díly „Hovorů o vědě“, které navazují na „Hovory o Praze“ z roku 2000. Východiskem česko-německé diskuse jsou tentokrát společensky nesmírně aktuální témata, v nichž hraje významnou roli věda:

• „Skleněný člověk“ (biovědy a vědy o živých organizmech).
• „Biočlověk“ (ekologie).
• „Globální člověk“ (ekonomie, politika).
• „Virtuální člověk“ (věda a nová média).

Žádné z těchto témat se současným vědeckým děním nezabývá vyčerpávajícím způsobem – rozvoj vědy byl v posledních desetiletích velmi dynamický. Teprve v posledních letech se věda a společnost znovu sbližují. Během tohoto procesu se zkoušejí nové cesty zprostředkování a prezentace a hledají se přiměřené formy vyhodnocování a kontroly. Slovo dostaly věda a politika, velké vědecké organizace, odborná žurnalistika, vzdělávání a různé iniciativy občanské společnosti.

Tématem prvních hovorů o vědě („Skleněný člověk“, 4. 2.–5. 2. 2002) je ohromný pokrok biověd a věd o živých organizmech. Rozluštění lidského genomu, předimplantační diagnostika a precizace techniky klonování předznamenávají vývoj, na který je tradiční věda stejně málo připravena jako právní systém nebo občanská společnost.

Svou účast přislíbily německé vědecké společnosti Max-Planck-Gesellschaft a Deutsche Forschungsgemeinschaft. K německým účastníkům patří Margot von Renesse, předsedkyně komise Německého spolkového sněmu pro otázky práva a etiky moderní medicíny, která se vyslovila pro kontrolovaný import lidských embryonálních kmenových buněk. Dr. Felix Thiele z Evropské akademie pro výzkum důsledků vědecko-technického rozvoje coby bioetik klade důraz na „odpovědnost vědeckého systému vůči společnosti“. Joachim Müller-Jung z Frankfurter Allgemeine Zeitung, novinář zabývající se vědou, objasňuje pozadí soupeření o analýzu genomu. Dr. Jörg Naumann z Muzea hygieny v Dráždanech představí modelový projekt první celospolkové „občanské konference“ k tématu genové diagnostiky.

Mezi českými referenty jsou zástupci Akademie věd, univerzit z celé republiky, ředitel Národního technického muzea Dr. Ivo Janoušek, Ivan M. Havel, Jiří Fiala a Ivan Boháček z časopisu „Vesmír“. Moderování se ujme Dr. Jiří Fiala. Informace: www.goethe.de/ms/pra

Ve spolupráci s Centrem teoretických studií UK a AV ČR, za laskavé podpory MPG, DFG, Fraunhofer-Gesellschaft a časopisu Vesmír.