Aktuální číslo:

2021/1

Téma měsíce:

Roboti

Genová laboratoř a Pražské hovory o vědě

 |  1. 1. 2002
 |  Vesmír 81, 4, 2002/1

Genová laboratoř

Někteří laici si genovou laboratoř představují jako kuchyni doktora Frankensteina. Jak vypadá doopravdy, předvedou Dirk Prüfer, Klaus Fritze a Thom Kubli v pražském Goethe-Institutu. Výstavní exemplář je věrnou kopií zařízené genové laboratoře. „Nejenže se návštěvníci mohou nástrojů i přístrojů dotýkat, ale dokonce se od nich očekává, že si je sami vyzkoušejí,“ vysvětluje Dirk Prüfer. Molekulární biolog Prüfer spolu s umělci Fritzem a Kublim využili hlasy různých vědců, zvuk cinkajícího skla a vrčení přístrojů k tomu, aby navodili realistickou atmosféru.

Tento společný projekt Fraunhoferovy společnosti a kolínské Vysoké umělecké školy tvoří pozadí pro 1. díl hovorů o vědě, nazvaný „Skleněný člověk“. Goethe-Institut a Centrum teoretických studií na tuto akci pozvaly vědce z různých oborů, kteří jsou zároveň dobrými popularizátory.

Pořádá Goethe-Institut 4. 2.–8. 2. 2002 v cyklu Projekty na pomezí umění a vědy. Další informace na www.genlaboratorium.khm.de. Přihlášky na prohlídku u Moniky Loderové, tel. (02) 21962-242

Pražské hovory o vědě

Na období od jara do září 2002 připravuje pražský Goethe-Institut čtyři díly „Hovorů o vědě“, které navazují na „Hovory o Praze“ z roku 2000. Východiskem česko-německé diskuse jsou tentokrát společensky nesmírně aktuální témata, v nichž hraje významnou roli věda:

  • „Skleněný člověk“ (biovědy a vědy o živých organizmech).
  • „Biočlověk“ (ekologie).
  • „Globální člověk“ (ekonomie, politika).
  • „Virtuální člověk“ (věda a nová média).

Žádné z těchto témat se současným vědeckým děním nezabývá vyčerpávajícím způsobem – rozvoj vědy byl v posledních desetiletích velmi dynamický. Teprve v posledních letech se věda a společnost znovu sbližují. Během tohoto procesu se zkoušejí nové cesty zprostředkování a prezentace a hledají se přiměřené formy vyhodnocování a kontroly. Slovo dostaly věda a politika, velké vědecké organizace, odborná žurnalistika, vzdělávání a různé iniciativy občanské společnosti.

Tématem prvních hovorů o vědě („Skleněný člověk“, 4. 2.–5. 2. 2002) je ohromný pokrok biověd a věd o živých organizmech. Rozluštění lidského genomu, předimplantační diagnostika a precizace techniky klonování předznamenávají vývoj, na který je tradiční věda stejně málo připravena jako právní systém nebo občanská společnost.

Svou účast přislíbily německé vědecké společnosti Max-Planck-Gesellschaft a Deutsche Forschungsgemeinschaft. K německým účastníkům patří Margot von Renesse, předsedkyně komise Německého spolkového sněmu pro otázky práva a etiky moderní medicíny, která se vyslovila pro kontrolovaný import lidských embryonálních kmenových buněk. Dr. Felix Thiele z Evropské akademie pro výzkum důsledků vědecko-technického rozvoje coby bioetik klade důraz na „odpovědnost vědeckého systému vůči společnosti“. Joachim Müller-Jung z Frankfurter Allgemeine Zeitung, novinář zabývající se vědou, objasňuje pozadí soupeření o analýzu genomu. Dr. Jörg Naumann z Muzea hygieny v Dráždanech představí modelový projekt první celospolkové „občanské konference“ k tématu genové diagnostiky.

Mezi českými referenty jsou zástupci Akademie věd, univerzit z celé republiky, ředitel Národního technického muzea Dr. Ivo Janoušek, Ivan M. Havel, Jiří Fiala a Ivan Boháček z časopisu „Vesmír“. Moderování se ujme Dr. Jiří Fiala. Informace: www.goethe.de/ms/pra

Ve spolupráci s Centrem teoretických studií UK a AV ČR, za laskavé podpory MPG, DFG, Fraunhofer-Gesellschaft a časopisu Vesmír.

O autorovi

Janine Frei

Doporučujeme

Jeden trhák, co zaplatí náklady

Jeden trhák, co zaplatí náklady

Eva Bobůrková  |  4. 1. 2021
Po vysoké škole aspirantura, pak vojenská služba, návrat do ústavu na jaře 1987. Ale pak přišla turbulentní devadesátá léta. „V roce 1992 jsem se...
Autonomní zabijáci

Autonomní zabijáci

David Černý  |  4. 1. 2021
O životě a smrti na bitevním poli stále ještě rozhoduje člověk, i když samotné provedení smrtícího útoku se čím dál více svěřuje dronům a moderním...
Kriminalizace amatérské entomologie

Kriminalizace amatérské entomologie

Sběr a výzkum hmyzu má v České republice pevné kořeny a dlouholetou tradici. V současné době však zažívá těžké časy. Kromě odlivu zájmu mladých...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné