Radioaktivita proti disidentům?

Velmi skrývaným tajemstvím uplynulé studené války bylo využívání radioaktivních látek proti politicky odlišně myslícím lidem. Ukazuje se, že východoněmecká komunistická tajná policie STASI často používala radioaktivitu k potlačování ideologických nepřátel. Tato podivná historie se vynořila, když Gauchova komise začala vypovídat o tom, na co narazila v archivech tajné policie bývalé NDR.

To, že police ozařovala ve vězeních prominentní disidenty, aby jim zkrátila život, zatím prokázáno nebylo, ale ví se už, že se záření využívalo při sledování osob považovaných za nepřátele režimu. Oblíbenou látkou bylo skandium ⁴⁶Sc, vydávající záření beta a gama. Způsobů, jak byl sledovaný člověk označkován (proměněn v nedobrovolný radioaktivní zářič), byla řada. Například mu byly podsunuty radioaktivní peníze nebo byl zářič umístěn do jeho auta. Policie vyvinula pušku, která byla schopna vpálit radioaktivní látku do pneumatiky ze vzdálenosti 25 metrů, a pak už sledovaný nemohl uniknout přístroji, který záření zaznamenával.

Britští odborníci soudí, že dávky, které takto disidenti dostávali, se pohybovaly mezi padesáti až pěti sty milisieverty.

Východoněmecké marky policie ozařovala značným množstvím radioaktivního skandia, aby získala přehled o tom, kudy putují a co se jimi platí. Když měl někdo takových bankovek v kapse víc, mohl být ozářen natolik, že už se to blížilo kastraci. I toho si však prý tajná policie Německé demokratické republiky byla vědoma.