Aktuální číslo:

2020/7

Téma měsíce:

Klimatické změny

GARY SNYDER: Zemědům (Earth House)

Dharmagaia-Maťa, Praha 2000, edice Nové trendy, sv. 4, z angl. originálu (1969) přeložil Matěj Turek
 |  5. 1. 2001
 |  Vesmír 80, 17, 2001/1

Ze tří črt inspirovaných Japonskem nejvíc zaujme Banjánový ášram. Japonsko si představujeme hustě osídlené, ne-li přelidněné, autor však ukazuje jinou z jeho tváří. Ocitáme se na vulkanickém ostrůvku Suwa-no-se, kde žije jen hrstka osadníků, živících se rybolovem a pěstováním topinamburů či melounů. K cestě na ostrov vyzval Garyho Snydera mudrc a básník Nanao Sakai. Předem se dohodli, že tam budou žít jako vegetariáni (přivezli si zásobu neloupané rýže), ale těžká práce na políčkách je brzy donutila jíst i ryby.

Svou koncepci kmene (Tribe) G. Snyder odvíjí od Romů (kmene bez vymezeného území) a odhaduje, že v USA a v Evropě žije kočovným způsobem přes milion lidí. Underground v Rusku prý jen čeká na svou příležitost. Ve stati Buddhismus a možnosti planetární kultury Snyder vysvětluje, jak tento světový názor pohlíží na svět jako na širou, vzájemně propojenou síť, v níž všechny jevy jsou nepostradatelné a všichni tvorové schopni dosáhnout osvícení. Spletité tance, spirálovitá procesí, kolébky, mikronéské náčrty, hvězdné oblohy, mandaly a symbolické putování divočinou jsou tu s námi… Nechme se Křováky a poezií vést k velikému skoku vpřed. Stěží najdeme vhodnější lék na sociální patologii konzumní společnosti.

Citát

Petr Fidelius: Společenství, jež se zove národ, Kritický sborník XIX, 1999/2000, s. 89-93

Rasa jakožto přírodní, biologická danost nemůže být vlastně sama o sobě předmětem společenství; vytvoří-li se někde společenství zdánlivě na základě rasové příslušnosti, děje se tak pod tlakem společně prožívané situace, […] (typický případ diskriminace v rasově smíšeném prostředí). A přece se někdy neuváženě hovoří o rase jako o jednom z prvků, na němž je založeno národní společenství, zvláště tehdy, chápe­li se národ jako cosi přírodou daného, z přírodního řádu odvozeného. Běží tu o zásadní nedorozumění: nepřeklenutelný rozdíl mezi rasou a národem spočívá v tom, že rasa je realita čistě biologická, kdežto národ je realita národní, etnická. Všimněte si, že rasa na rozdíl od národa nemá své dějiny; sotva by nás napadlo aplikovat na rasovou příslušnost takové pojmy jako věrnost a čest. Mnohem častější (a také zrádnější) je směšování pojmů národ a politický útvar […] Touto konfuzí trpí zvláště tradiční česká diskuse o „smyslu národních dějin“ […]

Ke stažení

RUBRIKA: Nad knihou

O autorovi

Boris Merhaut

 

Doporučujeme

O mariánském sloupu, který se nevrátil na Staroměstské náměstí

O mariánském sloupu, který se nevrátil na Staroměstské náměstí

Eliška Fulínová  |  18. 7. 2020
Instalace neúplné kopie mariánského sloupu na pražské Staroměstské náměstí přišla ironií osudu ve zjitřené době, kdy se na různých místech po...
Na staré zkušenosti nezapomínejme

Na staré zkušenosti nezapomínejme

Eva Bobůrková  |  13. 7. 2020
Vladimír Vonka je uznávaný virolog v Česku i ve světě. Ač brzy oslaví devadesáté narozeniny, stále se věnuje vědě, konkrétně vývoji...
Komu se nelení…

Komu se nelení…

Petr Pokorný  |  13. 7. 2020
Jsou-li nějaké změny příliš pomalé, lidé je v subjektivním čase svých životů skoro nevnímají. Stačí se ale podívat na staré krajinomalby či...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné