Aktuální číslo:

GARY SNYDER: Zemědům (Earth House)

Dharmagaia-Maťa, Praha 2000, edice Nové trendy, sv. 4, z angl. originálu (1969) přeložil Matěj Turek

| 5. 1. 2001

| Vesmír 80, 17, 2001/1

Ze tří črt inspirovaných Japonskem nejvíc zaujme Banjánový ášram. Japonsko si představujeme hustě osídlené, ne-li přelidněné, autor však ukazuje jinou z jeho tváří. Ocitáme se na vulkanickém ostrůvku Suwa-no-se, kde žije jen hrstka osadníků, živících se rybolovem a pěstováním topinamburů či melounů. K cestě na ostrov vyzval Garyho Snydera mudrc a básník Nanao Sakai. Předem se dohodli, že tam budou žít jako vegetariáni (přivezli si zásobu neloupané rýže), ale těžká práce na políčkách je brzy donutila jíst i ryby.

Svou koncepci kmene (Tribe) G. Snyder odvíjí od Romů (kmene bez vymezeného území) a odhaduje, že v USA a v Evropě žije kočovným způsobem přes milion lidí. Underground v Rusku prý jen čeká na svou příležitost. Ve stati Buddhismus a možnosti planetární kultury Snyder vysvětluje, jak tento světový názor pohlíží na svět jako na širou, vzájemně propojenou síť, v níž všechny jevy jsou nepostradatelné a všichni tvorové schopni dosáhnout osvícení. Spletité tance, spirálovitá procesí, kolébky, mikronéské náčrty, hvězdné oblohy, mandaly a symbolické putování divočinou jsou tu s námi… Nechme se Křováky a poezií vést k velikému skoku vpřed. Stěží najdeme vhodnější lék na sociální patologii konzumní společnosti.

Citát

Petr Fidelius: Společenství, jež se zove národ, Kritický sborník XIX, 1999/2000, s. 89-93

Rasa jakožto přírodní, biologická danost nemůže být vlastně sama o sobě předmětem společenství; vytvoří-li se někde společenství zdánlivě na základě rasové příslušnosti, děje se tak pod tlakem společně prožívané situace, […] (typický případ diskriminace v rasově smíšeném prostředí). A přece se někdy neuváženě hovoří o rase jako o jednom z prvků, na němž je založeno národní společenství, zvláště tehdy, chápeli se národ jako cosi přírodou daného, z přírodního řádu odvozeného. Běží tu o zásadní nedorozumění: nepřeklenutelný rozdíl mezi rasou a národem spočívá v tom, že rasa je realita čistě biologická, kdežto národ je realita národní, etnická. Všimněte si, že rasa na rozdíl od národa nemá své dějiny; sotva by nás napadlo aplikovat na rasovou příslušnost takové pojmy jako věrnost a čest. Mnohem častější (a také zrádnější) je směšování pojmů národ a politický útvar […] Touto konfuzí trpí zvláště tradiční česká diskuse o „smyslu národních dějin“ […]