Aktuální číslo:

2025/3

Téma měsíce:

Humor

Obálka čísla

Bezelektrodové zářivky ve slepé uličce

 |  5. 1. 2001
 |  Vesmír 80, 57, 2001/1

Zářivky známe všichni jako úsporné zdroje světla s účinností kolem 20 % (klasická žárovka má účinnost kolem 3 %). Ve skleněné trubici "hoří" mezi elektrodami nízkotlaký obloukový výboj ve směsi argonu a rtuťových par a ve výboji je generováno tvrdé ultrafialové záření. Stěny trubice jsou zevnitř pokryty luminoforem, který září v důsledku přeměny ultrafialového záření na viditelné světlo.

Už v osmdesátých letech se objevila novinka, která zpočátku vypadala jako převratná – bezelektrodové zářivky. Skleněná trubice byla zatavena bez elektrod a výboj v ní byl buzen vysokofrekvenčním elektromagnetickým polem. Tím se výroba zářivek výrazně zjednodušila a zlevnila, protože zhotovení elektrody vyžaduje řadu poměrně náročných technologických operací – od výroby wolframové spirály přes pokrývání emisní hmotou snižující výstupní práci elektronů až po vakuově těsný zátav do vlastní zářivky. Zároveň se podstatně zvýšila životnost, protože ta je zpravidla limitována především elektrodami a zářivka časem přestane zapalovat.

Nízká cena a jednodušší výroba nových zářivek však byla bohatě kompenzována náročností svítidel, v nichž měly být tyto zářivky provozovány. Svítidlo vlastně muselo obsahovat vysokofrekvenční generátor, ze kterého byl signál veden do cívky, v níž byla umístěna zářivková trubice. Hledal se rovněž způsob jak vysokofrekvenční signál účinně stínit, aby nezářil do prostoru. Jakkoli se v 90. letech problémy s náročností, spolehlivostí a vysokou cenou svítidel řešily, uspokojivě se nevyřešily dodnes (svítidla jsou dosud ve stadiu prototypů). Nadějná cesta světelné techniky zatím zůstává slepá.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Technické vědy
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Martin Libra

Doc. Ing. Martin Libra, CSc., (*1957), vystudoval Fakultu jadernou a fyzikálně inženýrskou ČVUT v Praze. Působil ve fyzikálním ústavu AV ČR, v Tesle Holešovice, na Fakultě strojní ČVUT v Praze, na Technické fakultě ČZU v Praze a externě na Zemědělské fakultě JU v Českých Budějoviciíh. Zabýval se fyzikou plazmatu, depozicít tenkých vrstev, v současnosti se na ČZU zabývá především solarní energií.

Doporučujeme

Kdo byl Kosmas? A proč napsal první český bestseller?

Kdo byl Kosmas? A proč napsal první český bestseller? uzamčeno

Irena Jirků  |  3. 3. 2025
K výzkumu Kosmovy kroniky se po letech vrátil, protože – jak říká – dosud nenašel uspokojivou odpověď na základní otázku: Proč vůbec vznikla?...
Mají zvířata smysl pro legraci?

Mají zvířata smysl pro legraci?

Jaroslav Petr  |  3. 3. 2025
Umí se zvířata smát nebo aspoň usmívat? Mají smysl pro to, čemu my lidé říkáme humor? Pokud ano, jak se jejich schopnosti projevují a k čemu jsou...
Selský rozum u kulatého stolu

Selský rozum u kulatého stolu uzamčeno

Selský rozum rezonuje napříč společností jako jakýsi archetyp racionálního myšlení. Není to ale pouze rétorická figura, která se používá pro svůj...