Aktuální číslo:

2021/11

Téma měsíce:

Velká data

Koevoluce v jehličnatých lesích

 |  5. 9. 2000
 |  Vesmír 79, 486, 2000/9

Jehličnaté lesy nejsou moc bohaté na potravní zdroje - jehličí se téměř jíst nedá, a tak mnoha živočichům nezbývá než živit se šiškami, přesněji řečeno semeny. Specialistou na dobývání semen ze šišek je křivka obecná (Loxia curvirostra), která má speciálně zakřivený zobák. Jak lze ale mít dokonale adaptovaný zobák, když každý druh stromu má šišky jiného tvaru a velikosti?

Už dlouho je známo, že přinejmenším v Severní Americe existuje několik skupin křivek, z nichž každá má zobák přizpůsobený jinému druhu stromu. Tyto skupiny se od sebe liší i hlasem, navíc každý jedinec má tendenci vybírat si partnera náležícího k téže skupině, a tak jsou tyto ekologické skupiny někdy považovány za samostatné druhy (přestože alespoň prozatím se občas vzájemně kříží).

To ale není všechno. Ukázalo se, že křivky pojídáním šišek působí jako selekční faktor vůči jehličnatým stromům. Vyhrávají ty stromy, které mají šišky, na něž jsou křivky pokud možno nepřizpůsobené. A tak tu máme klasický koevoluční závod - stromy se v prostoru možných tvarů šišek snaží „utéct“ z oblasti, kde jsou nejúspěšněji požírány křivkami, a křivky je změnami tvaru zobáku „pronásledují“.

Situaci ještě komplikuje veverka Tamiasciurus hudsonicus (česky nazývaná veveřice červená nebo taky čikarí červený), která sežere ještě mnohem víc šišek než křivky, a proto působí jako mnohem významnější selekční faktor. V oblasti jejího výskytu proto koevoluce mezi křivkami a jehličnany neprobíhá a stromy tu mají jiné šišky (a křivky jiné zobáky) než v oblastech, kde veverka nežije. Soudí se, že to může vést k dalšímu evolučnímu rozrůznění křivek na dvě formy, a později třeba i druhy. (Ecological Monographs 63, 305-325, 1993; American Naturalist 153, s. S75-S91, 1999)

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Evoluční biologie
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

David Storch

Prof. David Storch, Ph.D., vystudoval biologii na Přírodovědecké fakultě UK v Praze. Zabývá se makroekologií, biodiverzitou a ekologickou teorií. Působí na Přírodovědecké fakultě UK a v Centru pro teoretická studia (CTS), společném pracovišti UK a AV ČR, jehož byl v letech 2008–2018 ředitelem. Je editorem časopisů Ecology Letters a Global Ecology and Biogeography. Je členem Učené společnosti České republiky.
Storch David

Doporučujeme

(Ne)chemické toulky chemickým prostorem

(Ne)chemické toulky chemickým prostorem uzamčeno

Ivan Čmelo, Daniel Svozil  |  1. 11. 2021
Zkusme si představit všechny chemické látky, které by bylo možno připravit, od vodíku až po makromolekuly včetně nukleových kyselin a bílkovin....
Život spjatý s krví: od nemocí k adaptacím

Život spjatý s krví: od nemocí k adaptacím

Ondřej Vrtiška  |  1. 11. 2021
Život hematologa Josefa Prchala se mohl vyvíjet jinak, kdyby… Kdyby se v šedesátých letech daly v Praze snadno sehnat látky potřebné pro výzkum....
Skleníkové peklo na Venuši a šance na život

Skleníkové peklo na Venuši a šance na život

Julie Nováková, Martin Ferus  |  1. 11. 2021
Byla Venuše už od svého zrození horkým peklem? Co když ještě donedávna překypovala životem a z modrého, Zemi podobného drahokamu ji ve žhnoucí pec...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné