Věda naší doby: nic nového pod sluncem

 |  5. 4. 1998
 |  Vesmír 77, 216, 1998/4

V řadě diskusních témat k charakteru naší současné vědy, nadhozených Václavem Hořejším a redakcí (Vesmír 77, 47, 1998/1), se nutně objevil i evergreen podobných disputací – otázka, zda je lépe zkoumat solitérně, či stádně (tzv. SS dilema). My, vědci, nakonec určitě najdeme optimální řešení tohoto problému nějakou exaktní metodou; nejisté zůstává jedině, zda ji vyvine izolované individuum, či organizovaný vědecký tým. Jak to ale vypadá u našich bratrů v kreativitě – umělců, odkázaných v této otázce pouze na své pudy? Směřuje moderní umění k produkci spíše týmové, či individuální? Inu, jak kdo – gregaričtí filharmonici mají na věc zjevně jiný názor než solitérní novelisté.

Troufám si tvrdit, že i vědecká scéna je a zůstane stejně rozmanitá. Jednotlivé přírodní vědy (nemluvě o úplně odlišném světě, či spíše vesmíru, věd společenských) se liší nejen povahou zkoumaných jevů, ale i povahou zkoumatelů. Mladí adepti vědy, rozhodující se, zda zasvětit životní dráhu neutrinům, neutrofilům či neuropterám, si s objektem své práce volí rovněž i své kolegy. Mladý adept to dobře ví a obvykle se hlásí ke studiu neutrin spíše ze sympatií k nějakému v okolí se vyskytujícímu neutrinologovi a jeho stylu práce, než k neutrinům samotným. Svůj k svému gravituje, a tak není divu, že týmově založení badatelé skončí v nějakém týmu, z jehož středu se zdá být věda úsilím týmovým, zatímco individualista se nejspíš ocitne v nějakém volněji strukturovaném shluku, k němuž rachot týmové práce doléhá jen zdálky. Tedy pokud jsou obě alternativy v reálném světě dosažitelné.

Bylo by velmi nešťastné snažit se určitou formu výzkumu a priori zvýhodňovat před jinou, například pod mylným dojmem, že tak urychlíme přechod od vědy včerejška k vědě zítřka. Věda ve smyslu originální tvůrčí aktivity je dnes stejně individuální jako za Aristotela, a jistě takovou i zůstane. Věda ve smyslu rutinního a masového shromažďování faktů (a faktoidů) je stále více týmovou aktivitou a tento trend bude jistě pokračovat. Souhlasím s Václavem Hořejším, že „lze čekat … posílení úlohy velkých, vysoce profesionálních a špičkově vybavených týmů“. Ale pochybuji, že tento trend sám o sobě povede „směrem k intenzifikaci a produktivitě vědecké práce“ v jiném než kvantitativním smyslu; každý tým potřebuje individuálně kreativní(ho) jedince.

A až budete obsazovat tu prázdnou laboratoř naproti, tak žádný velký, vysoce profesionální, špičkově vybavený tým; raději jednoho Wiggleswortha, prosím…

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Věda a společnost

O autorovi

Vojtěch Novotný

Prof. RNDr. Vojtěch Novotný, CSc., (*1964) vystudoval Přírodovědeckou fakultu Univerzity Palackého v Olomouci. Zabývá se ekologií herbivorního hmyzu v tropických ekosystémech. Pracuje v Entomologickém ústavu, součásti Biologického centra AV ČR v Českých Budějovicích, přednáší na Přírodovědecké fakultě Jihočeské univerzity a vede terénní stanici na Papui-Nové Guineji. Je členem Učené společnosti České republiky.
Novotný Vojtěch

Doporučujeme

Recyklace plastového odpadu

Recyklace plastového odpadu

Zdeněk Kruliš  |  9. 12. 2019
Plastové odpady a jejich neblahý vliv na životní prostředí jsou poslední dobou námětem mnoha populárních i populárně- -naučných článků tištěných i...
Odpad, nebo surovina?

Odpad, nebo surovina?

Vladimír Wagner  |  9. 12. 2019
Pokud se ukáže hrozba rostoucí koncentrace CO2 pro vývoj klimatu opravdu tak veliká, jak předpokládají některé scénáře, bude třeba zrychlit cestu...
Modré moře pod blankytnou oblohou

Modré moře pod blankytnou oblohou

Jaromír Plášek  |  9. 12. 2019
Při pohledu na blankytnou oblohu si většina čtenářů určitě vzpomene, že za její barvu může jakýsi Rayleighův rozptyl slunečního světla. V případě...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné