Siemens2024Siemens2024Siemens2024Siemens2024Siemens2024Siemens2024

Aktuální číslo:

2024/10

Téma měsíce:

Konzervace

Obálka čísla

Věda naší doby: nic nového pod sluncem

 |  5. 4. 1998
 |  Vesmír 77, 216, 1998/4

V řadě diskusních témat k charakteru naší současné vědy, nadhozených Václavem Hořejším a redakcí (Vesmír 77, 47, 1998/1), se nutně objevil i evergreen podobných disputací – otázka, zda je lépe zkoumat solitérně, či stádně (tzv. SS dilema). My, vědci, nakonec určitě najdeme optimální řešení tohoto problému nějakou exaktní metodou; nejisté zůstává jedině, zda ji vyvine izolované individuum, či organizovaný vědecký tým. Jak to ale vypadá u našich bratrů v kreativitě – umělců, odkázaných v této otázce pouze na své pudy? Směřuje moderní umění k produkci spíše týmové, či individuální? Inu, jak kdo – gregaričtí filharmonici mají na věc zjevně jiný názor než solitérní novelisté.

Troufám si tvrdit, že i vědecká scéna je a zůstane stejně rozmanitá. Jednotlivé přírodní vědy (nemluvě o úplně odlišném světě, či spíše vesmíru, věd společenských) se liší nejen povahou zkoumaných jevů, ale i povahou zkoumatelů. Mladí adepti vědy, rozhodující se, zda zasvětit životní dráhu neutrinům, neutrofilům či neuropterám, si s objektem své práce volí rovněž i své kolegy. Mladý adept to dobře ví a obvykle se hlásí ke studiu neutrin spíše ze sympatií k nějakému v okolí se vyskytujícímu neutrinologovi a jeho stylu práce, než k neutrinům samotným. Svůj k svému gravituje, a tak není divu, že týmově založení badatelé skončí v nějakém týmu, z jehož středu se zdá být věda úsilím týmovým, zatímco individualista se nejspíš ocitne v nějakém volněji strukturovaném shluku, k němuž rachot týmové práce doléhá jen zdálky. Tedy pokud jsou obě alternativy v reálném světě dosažitelné.

Bylo by velmi nešťastné snažit se určitou formu výzkumu a priori zvýhodňovat před jinou, například pod mylným dojmem, že tak urychlíme přechod od vědy včerejška k vědě zítřka. Věda ve smyslu originální tvůrčí aktivity je dnes stejně individuální jako za Aristotela, a jistě takovou i zůstane. Věda ve smyslu rutinního a masového shromažďování faktů (a faktoidů) je stále více týmovou aktivitou a tento trend bude jistě pokračovat. Souhlasím s Václavem Hořejším, že „lze čekat … posílení úlohy velkých, vysoce profesionálních a špičkově vybavených týmů“. Ale pochybuji, že tento trend sám o sobě povede „směrem k intenzifikaci a produktivitě vědecké práce“ v jiném než kvantitativním smyslu; každý tým potřebuje individuálně kreativní(ho) jedince.

A až budete obsazovat tu prázdnou laboratoř naproti, tak žádný velký, vysoce profesionální, špičkově vybavený tým; raději jednoho Wiggleswortha, prosím…

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Věda a společnost

O autorovi

Vojtěch Novotný

Prof. RNDr. Vojtěch Novotný, CSc., (*1964) vystudoval Přírodovědeckou fakultu Univerzity Palackého v Olomouci. Zabývá se ekologií herbivorního hmyzu v tropických ekosystémech. Pracuje v Entomologickém ústavu, součásti Biologického centra AV ČR v Českých Budějovicích, přednáší na Přírodovědecké fakultě Jihočeské univerzity a vede terénní stanici na Papui-Nové Guineji. Je členem Učené společnosti České republiky.
Novotný Vojtěch

Doporučujeme

O konzervování, zelené dohodě i konzervatismu

O konzervování, zelené dohodě i konzervatismu

Michal Anděl  |  30. 9. 2024
Vesmír přináší v tomto čísle minisérii článků, které se zabývají různými aspekty konzervování. Toto slovo má různé významy, které spojuje...
Životní příběh Nicolase Apperta

Životní příběh Nicolase Apperta uzamčeno

Aleš Rajchl  |  30. 9. 2024
Snaha prodloužit trvanlivost potravin a uchovat je pro období nedostatku je nepochybně stará jako lidstvo samo. Naši předci jistě brzy...
Izotopy odhalují původ krovu z Notre-Dame

Izotopy odhalují původ krovu z Notre-Dame uzamčeno

Anna Imbert Štulc  |  30. 9. 2024
Požár chrámu Matky Boží v Paříži (Cathédrale Notre‑Dame de Paris) v roce 2019 způsobil ikonické památce velké škody. V troskách po ničivé pohromě...