Prsty v písku
| 5. 4. 1998 | Vesmír 77, 235, 1998/4
Zrnité materiály vykazují zajímavou vlastnost - "tekutost". Když necháme klouzat vrstvu písku po nakloněné rovině s drsným povrchem, stane se něco zvláštního: čelo vrstvy, které až doposud postupovalo stejnou rychlostí, se rozdělí do několika pruhů, tzv. prstů. Podobný fenomén vzniká též u viskózních kapalin, tam je však způsoben jiným mechanizmem. Zatímco u kapalin je proces "digitace" následkem povrchového napětí, u zrnitých materiálů, které povrchové napětí nemají, je příčinou tohoto jevu rozdělení částic podle velikosti.
Poznání mechanizmu toku zrnitých materiálů může pomoci při objasňování sesuvů půdy a lavin i při průmyslové výrobě práškových materiálů. (Nature 386, 816-817, 1997)
Ke stažení
Článek ve formátu PDF [197,33 kB]
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Fyzika
RUBRIKA: Aktuality
O autorovi
Martin Lepšík
Mgr. Martin Lepšík (*1976) vystudoval molekulární biologii a virologii na Přírodovědecké fakultě UK. V Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR v Praze se zabývá zejména počítačovými simulacemi biomolekul.
Doporučujeme
Když bahno teče jako ledovec
Petr Brož | 7. 7. 2026
Už několik desetiletí si věda láme hlavu nad zvláštními, několik desítek metrů vysokými kopci rozesetými po různých částech Marsu. Je přitom...
Ideologie v mapách, mapy v rukách ideologů 
Jitka Močičková | 7. 7. 2026
Mapy jsou často vnímány jako důvěryhodné médium založené na seriózních datech. Proto nebývají podrobovány stejné míře kritické reflexe jako text,...
Když mapa mluví
Jan D. Bláha | 7. 7. 2026
Mapy patří k nejpřesvědčivějším obrazům světa. Působí věcně a spolehlivě, nejsou však pouhým otiskem reality. Každá mapa je výsledkem rozhodnutí,...