Prsty v písku
| 5. 4. 1998 | Vesmír 77, 235, 1998/4
Zrnité materiály vykazují zajímavou vlastnost - "tekutost". Když necháme klouzat vrstvu písku po nakloněné rovině s drsným povrchem, stane se něco zvláštního: čelo vrstvy, které až doposud postupovalo stejnou rychlostí, se rozdělí do několika pruhů, tzv. prstů. Podobný fenomén vzniká též u viskózních kapalin, tam je však způsoben jiným mechanizmem. Zatímco u kapalin je proces "digitace" následkem povrchového napětí, u zrnitých materiálů, které povrchové napětí nemají, je příčinou tohoto jevu rozdělení částic podle velikosti.
Poznání mechanizmu toku zrnitých materiálů může pomoci při objasňování sesuvů půdy a lavin i při průmyslové výrobě práškových materiálů. (Nature 386, 816-817, 1997)
Ke stažení
Článek ve formátu PDF [197,33 kB]
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Fyzika
RUBRIKA: Aktuality
O autorovi
Martin Lepšík
Mgr. Martin Lepšík (*1976) vystudoval molekulární biologii a virologii na Přírodovědecké fakultě UK. V Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR v Praze se zabývá zejména počítačovými simulacemi biomolekul.
Doporučujeme
Probírat se úlovkem hlubokomořských ryb jako pokladem 
Eva Bobůrková | 3. 2. 2025
Přírodovědkyni Zuzaně Musilové učarovaly ryby. A to hlavně podivuhodné ryby hlubokomořské, s obrovskýma očima a strašlivými zuby. Byť mnohé z nich...
Doba skleněná
Natalie Venclová, Kateřina Tomková | 3. 2. 2025
Obliba skla trvá už kolem 5000 let. Díky využití přírodních věd dokážeme prohloubit dosavadní poznání toho, kdy a kde se vyráběly skleněné...
Skleněný zázrak 
Marek Janáč | 3. 2. 2025
Jeden z nejunikátnějších sklářských příběhů všech dob odstartovaly dvě rodinné tragédie. Leopoldu Blaschkovi z Českého Dubu zemřela na choleru...