Aktuální číslo:

2017/12

Téma měsíce:

Kontakty

Protože se Země točí

 |  5. 4. 1998
 |  Vesmír 77, 229, 1998/4

Výklady fyziků, profesorů Žáčka a Trkala, byl Šikl (profesor patologické anatomie) často zklamán. Začal jednou při přátelském obědě: „A to jsou v tom hned zborcené plochy a integrály. Ale vyložte prostá fakta prostým rozumem. Tak třeba, pánové, proč se produkt defekace kroutí do spirály?“ Fyzikové si ani nelízli. A dobře udělali. „Přece proto, že se pod defekujícím Země točí.“ Fyzikové prý po řadu týdnů na přátelský oběd nepřišli.

Alarich a ti druzí, Medicína v županu a jiné historky. Mladá fronta, Praha 1969

Ostudné selhání českých fyziků neušlo pozornosti světové vědy a nepřímo vyprovokovalo Američany k podrobnému studiu příbuzných jevů, viz J. Walker: Why do honey and syrup form a coil when they are poured?, Scientific American 245 (3), 158–168, 1991. Z vědeckého pojednání o proudění sirupu a motorového oleje můžeme vydestilovat následující závěry obecného významu:

  • Silou, která způsobí spirální svíjení, je mechanické napětí, které vzniká ve vertikálním proudu tekutiny, jemuž kontakt s podložkou počal bránit v přímočarém pohybu.
  • Nikoli otáčení Země, ale kruhový profil trysky je jedním z hlavních faktorů, které rozhodují o vzniku spirálního svíjení. Kdyby se její tvar podobal protaženému oválu, tekutina dopadající na> podložku by se většinou počala skládat jako stuha, podobně jako rozpuštěná čokoláda, když ji vyléváme přes hranu misky na povrch dortu.
  • Poloměr spirálního svíjení závisí na průměru proudu a viskozitě tekutiny (viz obr.obrázek). Je-li tekutina příliš hustá, její proud tlustý, a navíc omezené délky, položí se jako kláda. Čím je proud jemnější, tím pravděpodobněji se začne svíjet do elegantní spirály.
  • Frekvence spirálního svíjení závisí také na výšce trysky nad terénem. V určitých mezích platí, že roste s výškou.

Tyto závěry mohou bezesporu vysvětlit mnohé z výsledků četných praktických pokusů. Po letech byl tedy profesor Šikl vědou usvědčen jako obratný a možná i trošku záludný mystifikátor, což o něm ostatně všichni Alarichovi příznivci tušili. Naštěstí pro nás fyziky neměl Šikl ponětí o paradigmatech kvantové teorie. Z úvah o vlivu relací neurčitosti na tvar a polohu pozorovatelného výsledku studovaného fyzikálního procesu by se nám již tak snadno vylhat nepodařilo a nejsem si zcela jist, zda by nám Američané dokázali znovu pomoci. Navíc musíme sebekriticky přiznat, že pokud bychom se pokusili dogmaticky aplikovat americké výsledky na Šiklův problém v jeho úplnosti, narazili bychom na meze vědeckého redukcionizmu. Do tohoto neblahého fenoménu se promítá fatální omezenost vědy, která se nechce vzdát iluze, že vlastnosti živé hmoty lze vysvětlovat pomocí pojmů vykutaných z idealizovaných experimentů fyziků a chemiků.

V našem konkrétním případě jde o to, že modelové americké pokusy neberou v úvahu takovou zásadní biologicko-anatomickou skutečnost, jako je závislost průměru kontejnerového otvoru na viskozitě vytékající tekutiny. Je to jeden z mnohých příkladů toho, že vztah výpovědí vědců k „výpovědím přírody“ má povahu hry s neúplnou informací. Jednotlivá výpověď, kterou příroda poskytne, není předvídatelná. Musíme proto připustit, že není důležité jevům rozumět. Je však třeba umět o nich snivě mudrovat a nalézt v básnivém přemýšlení zdroj potěšení, skrze které se můžeme intuitivně přiblížit k uchopení existence neexistujích zákonů, kterými se řídí mnohost světů, v nichž ve skutečnosti žijeme. Existuje, či neexistuje pokrok ve vědě? Toť otázka, na kterou filozofové velice těžko hledají odpověď prvního dubna, stejně jako prvního máje či osmého prosince. 1)

Obrázky

Poznámky

1) Post scriptum: Autor nebude mít žádný pocit viny za ztracený čas čtenářů, kteří by se náhodou rozhodli vidět v tomto textu něco jiného než parodii na profesionální žargon některých vědních oborů.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Fyzika

O autorovi

Jaromír Plášek

Prof. RNDr. Jaromír Plášek, CSc., (*1950) vystudoval biofyziku na Matematicko-fyzikální fakultě UK v Praze. Ve Fyzikálním ústavu UK se zabývá biofyzikou buněčných membrán a aplikacemi optických metod v biologickém výzkumu.

Doporučujeme

Přemýšlej, než začneš kreslit

Přemýšlej, než začneš kreslit

Ondřej Vrtiška  |  4. 12. 2017
Nástup počítačů, geografických informačních systémů a velkých dat proměnil tvorbu map k nepoznání. Přesto stále platí, že bez znalosti základů...
Tajemná „Boží země“ Punt

Tajemná „Boží země“ Punt uzamčeno

Břetislav Vachala  |  4. 12. 2017
Mnoho vzácného zboží starověkého Egypta pocházelo z tajemného Puntu, kam Egypťané pořádali časté obchodní výpravy. Odkud jejich expedice...
Hmyz jako dokonalý létací stroj

Hmyz jako dokonalý létací stroj

Rudolf Dvořák  |  4. 12. 2017
Hmyz patří k nejdokonalejším a nejstarším letcům naší planety. Jeho letové schopnosti se vyvíjely přes 300 milionů let a předčí dovednosti všech...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné