Vesmír je spíše otevřený

Astronomka Megan Donahueová z Vědeckého ústavu kosmického dalekohledu (STScI) v uplynulých letech podrobně studovala obří kupu galaxií MS1054-0321, kterou objevila astronomická družice Einstein Observatory (činná v období 1978–1981). Tato kupa byla pro studium vybrána především pro extrémní vzdálenost – 8 miliard světelných let – a jasnost. Podrobné průzkumy rentgenového záření kosmickými observatořemi ASCA (Japonsko-USA) a Rosat (Německo-Velká Británie-USA) i pozorování z pozemních observatoří na Havajských ostrovech ukázaly, že jde pravděpodobně o jednu z nejhmotnějších kup vůbec. Skládá se z tisíců jednotlivých galaxií a bilionů hvězd a její hmotnost se odhaduje na 10¹⁵ hmotností Slunce. Extrémní je též teplota mezihvězdného plynu v této kupě, která se pohybuje kolem 150 milionů kelvinů.

Z existence takto velké kupy galaxií v tak vzdálené minulosti se dá soudit, že jejich tvorba se v průběhu posledních 5 miliard let prudce zpomalila. Dalším logickým závěrem je, že množství „skryté“ hmoty v našem vesmíru je zřejmě menší, než počítají běžné kosmologické modely, a že tedy náš vesmír je spíše otevřený. To znamená, že by se měl v budoucnosti stále rozpínat. K podobným závěrům již v průběhu tohoto roku došly nezávisle i jiné týmy kosmologů, vycházející z jiných měření, např. studia velikosti a vzdálenosti vzdálených galaxií a přesných měření Hubblovy konstanty, tedy rychlosti rozpínání vesmíru.

Studium MS1054-0321 bude pokračovat. Má se do něj zapojit i Hubblův kosmický dalekohled, který v této kupě již r. 1996 objevil supernovu 1996cl. V době objevu byla nejvzdálenější objevenou supernovou vůbec. (Astrophysical Jour., 1. 8. 1998)