Siemens2025Siemens2025Siemens2025Siemens2025Siemens2025Siemens2025

Aktuální číslo:

2025/10

Téma měsíce:

(Ne)pozornost

Obálka čísla

Ódické jevy

(Odpověď šéfredaktorovi nakladatelství Anomal, Karlovi Wágnerovi, viz Vesmír 76, 4, 1997/1)
 |  5. 8. 1997
 |  Vesmír 76, 424, 1997/8

Volání po tom, aby se přírodovědci zapojili do zkoumání ódického světla, zůstane nejspíš nevyslyšeno. Zkoumání podobných smyšlenek a nesmyslů je totiž program, který sotvakoho přiláká, s výjimkou psychiatrů a psychotroniků, kteří k tomu ale mohou mít velice specifické a od sebe navzájem velice odlišné důvody.

Von Reichenbachova kniha spatřila světlo v polovině minulého století. Je proto třeba posuzovat ji z hlediska historie přírodních věd. Doba, kdy Reichebach začal fantazírovat o ódické energii, spadá do epochy, v níž fyzikové teprve začali formovat základní představy o elektřině a magnetizmu a hlouběji se zabývat zkoumáním vlastností světla. Kdybychom vymazali z dnešních učebnic fyziky vše, co bylo objeveno v onom období, zůstaly by nám v nich téměř jen bílé nepopsané papíry. Nemělo by nás proto překvapit, že amatérští badatelé Reichebachova typu neměli ještě zažité nové poznatky o celkem běžných fyzikálních jevech a vymýšleli si svá vlastní bizarní vysvětlení, která neměla žádnou oporu v cílevědomém experimentálním zkoumání přírody. K pokroku však došlo nejen ve fyzice a chemii, například pro mesmerizmus a jiná podobná chvění mají současná psychiatrie a experimentální psychologie mnohem prozaičtější vysvětlení, než je tajemný ód.

Je zbytečné psát dlouze o tom, co už jednou bylo řečeno (a to dokonce ještě mnohem dřív, než von Reichenbach vydal knihu, jejíž Osmý ódický list pojednává o zjeveních na hrobech). Dovoluji si shrnout pár myšlenek z knihy Immanuela Kanta (1724–1804) nazvané Sny duchovidcovy. Veliký filozof v ní kritizuje teosofii a spiritistiku. Říká, že metafyzické a teosofické domněnky jsou sice myslitelné, ale že tuto vlastnost sdílejí s mnohými bludnými výtvory pomatenců. Kant dokazuje, že jakmile se opustí jistá půda zkušenosti, lze přísně logickým způsobem dospět k nejpodivnějším tezím a systémům. Sem zjevně patří také Reichenbachův ód.

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Optika

O autorovi

Jaromír Plášek

Prof. RNDr. Jaromír Plášek, CSc., (*3.4.1950–25.9.2019) vystudoval biofyziku na Matematicko-fyzikální fakultě UK v Praze. Ve Fyzikálním ústavu UK se zabývá biofyzikou buněčných membrán a aplikacemi optických metod v biologickém výzkumu.
Plášek Jaromír

Doporučujeme

Zadání testu z titulní strany

Zadání testu z titulní strany

Petr Telenský  |  29. 9. 2025
Na titulní straně říjnového Vesmíru jsme otiskli Bourdonův test setrvalé pozornosti, známý také jako Bourdonův-Wiersmův test. Jde o tradiční...
Vypravěč velkých příběhů

Vypravěč velkých příběhů

Ondřej Vrtiška  |  29. 9. 2025
Je Jan Černý spíše imunolog, nebo buněčný biolog? Sám o sobě raději mluví obecněji jako o přírodovědci, do menších škatulek se nevejde. Stejně...
Když dva vidí totéž, není to vždy totéž

Když dva vidí totéž, není to vždy totéž uzamčeno

Petr Telenský  |  29. 9. 2025
Slavný citát, připisovaný polskému básníkovi Stanislawu Jerzy Lecovi a zhudebněný Ivo Jahelkou, říká, že seno voní jinak koním a jinak...