Aktuální číslo:

2018/2

Téma měsíce:

Bionika

HLINÍKOVÝ „EMENTÁL“ JAKO ČOČKA PRO RENTGENOVÉ PAPRSKY

 |  5. 4. 1997
 |  Vesmír 76, 235, 1997/4

Rentgenové paprsky předloni oslavily sté narozeniny (viz Vesmír 74, 504, 1995/9 a Vesmír 74, 506, 1995/9). Přesto je ještě lidé nemají zcela „zkrocené“. Jeden z přetrvávajících problémů je nalezení vyhovující čočky pro fokusaci – koncentraci paprsků rtg-záření.

Klasické čočky, používané pro optické záření, jsou zde nepoužitelné, neboť (v důsledku mizivého rozdílu indexů lomu jejich materiálu a vzduchu pro krátké vlnové délky rentgenového záření) jejich fokalizační schopnost je velmi nízká, a navíc běžné materiály dosti pohlcují rtg-záření. Alternativní, ale nedokonalé, způsoby pro manipulaci s rentgenovými paprsky jsou např. speciální zrcadla, Fresnelovy desky nebo čočky tvořené soustavou zužujících se kapilár.

S elegantním jednoduchým (a levným) řešením přišli pracovníci Evropského synchrotronového zdroje v Grenoblu (Nature 384, 7 November 1996, str.49-51). Demonstrovali účinnou fokusaci 14 keV rtg-záření čočkou vytvořenou řadou třiceti děr o průměru 0,6 mm vyvrtaných těsně vedle sebe do bloku hliníkové slitiny. Každá díra působí jako slabá válcová čočka a dohromady řádka čoček tvoří optickou soustavu s rozumně krátkou ohniskovou vzdáleností, která fokusuje paprsek o průměru 0,2 mm do stopy o průměru 0,008 mm. Podle autorů bude možné složitějšími technologiemi udělat účinnější čočky s parabolickými otvory nebo s kulovitými dutinkami a vhodnou volbou materiálu a geometrie rozšířit použitelnost nových čoček na neutrony.

Tento pokrok ve výrobě rentgenových čoček má zásadní význam, protože rozšíří experimentální možnosti moderních synchrotronových zdrojů rtg-paprsků: Grenobl (Francie), Argonne (Illinois, USA), Harima (Japonsko). Umožní provádět standardní rentgenová analytická a spektroskopická měření s velkým prostorovým rozlišením. Bude možné získat informace například o struktuře jednotlivých zrnek komerčních katalyzátorů, o napětí kovových spojů v integrovaných obvodech a o jiných systémech zajímavých pro elektroniku, chemii, biologii i technologii.

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Technické vědy
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Jan Valenta

Doc. RNDr. Jan Valenta, PhD., (*1965) vystudoval Matematicko-fyzikálni fakultu UK v Praze, kde se nyní zabývá optickými vlastnostmi nanostruktur, spektroskopií jednotlivých molekul a polovodičových nanokrystalů a mj. také vývojem tandemových solárních článků. Je spoluautorem (s prof. Ivanem Pelantem) monografie Luminiscenční spektroskopie.

Doporučujeme

Návrat Široka

Návrat Široka

Pavel Pipek  |  9. 2. 2018
Zpráva, která na mě právě vyskočila na Twitteru, by asi většinu Evropanů nechala chladnou, ale mé srdce buší tak, že mám chuť okamžitě vyskočit z...
Rytíř našich vod

Rytíř našich vod

Marek Janáč  |  5. 2. 2018
Na stěně ve své kanceláři má vystavené krunýře velkých raků. Za jeho pracovní židlí v akváriu rak. V knihovně knihy o racích a v laboratoři ve...
O kvantových počítačích a šifře RSA

O kvantových počítačích a šifře RSA uzamčeno

Jiří Poš  |  5. 2. 2018
značným příslibem pro výpočetní systémy budoucnosti je rozvíjející se obor kvantových počítačů. Představují naději, že eliminují některá vážná...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné