Aktuální číslo:

2025/7

Téma měsíce:

Umění

Obálka čísla

HLINÍKOVÝ „EMENTÁL“ JAKO ČOČKA PRO RENTGENOVÉ PAPRSKY

 |  5. 4. 1997
 |  Vesmír 76, 235, 1997/4

Rentgenové paprsky předloni oslavily sté narozeniny (viz Vesmír 74, 504, 1995/9 a Vesmír 74, 506, 1995/9). Přesto je ještě lidé nemají zcela „zkrocené“. Jeden z přetrvávajících problémů je nalezení vyhovující čočky pro fokusaci – koncentraci paprsků rtg-záření.

Klasické čočky, používané pro optické záření, jsou zde nepoužitelné, neboť (v důsledku mizivého rozdílu indexů lomu jejich materiálu a vzduchu pro krátké vlnové délky rentgenového záření) jejich fokalizační schopnost je velmi nízká, a navíc běžné materiály dosti pohlcují rtg-záření. Alternativní, ale nedokonalé, způsoby pro manipulaci s rentgenovými paprsky jsou např. speciální zrcadla, Fresnelovy desky nebo čočky tvořené soustavou zužujících se kapilár.

S elegantním jednoduchým (a levným) řešením přišli pracovníci Evropského synchrotronového zdroje v Grenoblu (Nature 384, 7 November 1996, str.49-51). Demonstrovali účinnou fokusaci 14 keV rtg-záření čočkou vytvořenou řadou třiceti děr o průměru 0,6 mm vyvrtaných těsně vedle sebe do bloku hliníkové slitiny. Každá díra působí jako slabá válcová čočka a dohromady řádka čoček tvoří optickou soustavu s rozumně krátkou ohniskovou vzdáleností, která fokusuje paprsek o průměru 0,2 mm do stopy o průměru 0,008 mm. Podle autorů bude možné složitějšími technologiemi udělat účinnější čočky s parabolickými otvory nebo s kulovitými dutinkami a vhodnou volbou materiálu a geometrie rozšířit použitelnost nových čoček na neutrony.

Tento pokrok ve výrobě rentgenových čoček má zásadní význam, protože rozšíří experimentální možnosti moderních synchrotronových zdrojů rtg-paprsků: Grenobl (Francie), Argonne (Illinois, USA), Harima (Japonsko). Umožní provádět standardní rentgenová analytická a spektroskopická měření s velkým prostorovým rozlišením. Bude možné získat informace například o struktuře jednotlivých zrnek komerčních katalyzátorů, o napětí kovových spojů v integrovaných obvodech a o jiných systémech zajímavých pro elektroniku, chemii, biologii i technologii.

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Technické vědy
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Jan Valenta

Doc. RNDr. Jan Valenta, PhD., (*1965) vystudoval Matematicko-fyzikálni fakultu UK v Praze, kde se nyní zabývá optickými vlastnostmi nanostruktur, spektroskopií jednotlivých molekul a polovodičových nanokrystalů a mj. také vývojem tandemových solárních článků. Je spoluautorem (s prof. Ivanem Pelantem) monografie Luminiscenční spektroskopie.

Doporučujeme

Najít své těžiště kontroly

Najít své těžiště kontroly uzamčeno

„Svobodu, nebo smrt je návod, jak vyhrát bitvu, ale zároveň recept na rozchod,“ říká bývalý hlavní armádní psychiatr Jan Vevera. Faktory, které...
Věstonická superstar

Věstonická superstar video

Soška tělnaté ženy z ústředního tábořiště lovců mamutů u dnešních Dolních Věstonic pod Pálavou je jistě nejznámějším archeologickým nálezem...
K čemu je umění?

K čemu je umění? uzamčeno

Petr Tureček  |  7. 7. 2025
Výstižná teorie lidské evoluce by měla nabídnout vysvětlení, proč trávíme tolik času zdánlivě zbytečnými činnostmi. Proč, jako například lvi,...