Aktuální číslo:

2017/12

Téma měsíce:

Kontakty

GEORGE RITZER: Mcdonaldizace společnosti

Výzkum měnící se povahy soudobého společenského života.
 |  5. 4. 1997
 |  Vesmír 76, 227, 1997/4

Ray Albert Croc se narodil v roce 1902 na předměstí Chicaga v rodině nepříliš úspěšného obchodníka s realitami, který pocházel z Čech. Nedokončil ani střední školu, ale živil se různými povoláními, mimo jiné též jako pianista. V roce 1954 se dozvěděl o bratrech McDonaldových, kteří v kalifornském San Bernardinu úspěšně prodávali mléčné koktaily. Navštívil je a získal od nich licenci na provozování další rychlojídelny. Podnikům ponechal jméno McDonald, i když provoz od bratrů koupil. Ve svých 52 letech tak začal budovat „hamburgrové impérium“, které za dalších pět let mělo již 228 filiálek. Croc zemřel ve věku 81 let v San Diegu v Kalifornii. Zahájil velkou éru „mcdonaldizace“, která se jako společenský jev týká dnes již i vydávání novin, komerčního sexu a organizace vědy.

G. Ritzer považuje mcdonaldizaci za proces „při kterém principy rychloobslužných restaurací ovládají stále více sektorů americké společnosti i celého zbytku světa“. McDonaldův systém nabízí především efektivnost. Prostředí je příjemné, prodavačí mladí a usměvaví, obsluha je velmi rychlá. Člověk má pocit, že za málo peněz dostane spousty jídla, čemuž slouží i speciálně navržené kelímky vzbuzující dojem, že brambůrků je víc, než jich doopravdy je. Ve skutečnosti dosahují zisky z „chipsů“ až 400 %. McDonald nabízí předvídavost. Ve všech prodejnách McDonalda nalezneme podobné či identické výrobky. V New Yorku nebo v Moskvě jsou výrobky stejné a během let se téměř nemění. Nikdy nedostaneme výjmečně dobrý či výjmečně špatný hamburger. Zdá se, že většina lidí dává přednost světu bez překvapení. McDonaldovy restaurace jsou „chrámy konzumace, kde se provozuje spotřebitelské náboženství“.

Jídlo je připravováno na principu „montážní linky“ sérií jednoduchých úkonů, které se nedají příliš pokazit. Podobně funguje např. panelová výstavba domů anebo moderní zubařská střediska v USA. Jde vlastně o vytvoření rychloobslužné továrny na domy, zdraví, vysokoškolské vzdělání nebo informace. Důležité je, že čím dál víc úkonů bývá přenášeno na zákazníka – sám si čepuje limonádu, nabírá salát, spojuje mezinárodní telefonické hovory, platí kartou, tankuje benzin. Mcdonaldizaci se např. institucí průjezdných kostelů či televizních odpustků nevyhnulo ani náboženství. Rovněž vysokoškolské učebnice jsou dodávány i s připravenými testy a ty jsou vyhodnocovány počítačem. Přehnaná racionalizace vede k dehumanizaci.

Příliš racionální systémy nevyhnutelně vedou k iracionálním koncům. Na rychlou obsluhu je třeba vystát frontu, počítačový program vám usnadní život, až když ho po půl roce zvládnete. Rozvoz zboží a náhradních dílů přesně pro tu chvíli, kdy je potřebujete, takže nemusíte budovat sklady a druhotné transportní systémy, vede k tomu, že na ulicích je příliš mnoho aut a dochází k zácpám. Mcdonaldizace je úspěšná – nejenže nabízí uspěchanému světu rychlost, ale také kolem ní vytváří iluzi zábavy a řetěz pseudoudálostí, jakými je třeba slavnostní otevření nové restaurace či falešně kamarádské vztahy s obsluhujícím personálem. G. Ritzer říká: „Mcdonaldizace může poškodit vaše duševní zdraví, pokud to zrovna není nutné, vyhýbejte se jí.“ Zároveň nepřímo ukazuje, že růst iracionality v moderní společnosti není jenom jakýmsi návratem do temného středověku, ale produktem přílišné racionalizace např. medicíny. Věda bojující s pavědou se tak často střetává se svým stínem. Platí za to, že podporou racionalizace často podpořila i dehumanizaci.

Citát

GEORGE RITZER, Mcdonaldizace společnosti, str. 128

Vážně jsem věřil, že mě tam čeká opravdová legrace a fantazie – namísto toho jsem se však setkal s nastrčenou, nafouklou a sestrojenou fantazií inženýrů, která vůbec není fantazií. Od sítí skluzavek a ohrazení, které nasměrovávají návštěvníky k jednotlivým atrakcím, přes mrazivě programované chování zaměstnanců ve stylu Stepfordských paniček (ze stejnojmenného románu Iry Levina – pozn. překl.) přes nenormálně čisté a uklizené prostory, až po pocit totalitního pořádku po vzoru severokorejského modelu socialistické společnosti a po dokonale pasivní charakter zábavy. Disney se zdá být dokonalou antitezí fantazie a pozoruhodnou ukázkou technologie... Dá se říci, že spíše potlačuje, než podporuje představivost. Posunuje vás v autech a člunech po železných kolejích skrz „Sněhurku“, „Svět v pohybu“, a „Rychlou jízdu“, a plahočí se s vámi v tempu a systému, přesně daném počítačem. Táhne odhadovaných 30 milionů návštěvníků stále stejnou, pečlivě vypočítanou a sestrojenou zábavnou cestou. Zaměstnává zákazníky bez jejich účasti. Každému se to líbí, ale nikomu to nedává příležitost projevit se... Představte si například fiktivní ponoření se ve fiktivní ponorce za účelem fiktivní cesty kolem stejně fiktivních mořských korálů a řas s plným vědomím, že 70 minut jízdy od vašeho domu jsou dvě ohromná akvária...

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Různé
RUBRIKA: Nad knihou

O autorovi

Václav Cílek

RNDr. Václav Cílek (*1955) vystudoval geologii na Přírodovědecké fakultě UK. V Geologickém ústavu AV ČR, v. v. i., v Praze se zabývá zejména geologií kenozoika. Je autorem četných úspěšných knih, např. Krajiny vnitřní a vnější (2002), Makom. Kniha míst (2004), Borgesův svět (2007), Nejistý plamen. Průvodce ropným světem (s Martinem Kašíkem, 2007), Dýchat s ptáky (2008), Podzemní Praha. Jeskyně, doly, štoly, krypty a podzemní pískovny velké Prahy (s fotografy Milanem Korbou a Martinem Majerem, 2008), Orfeus. Kniha podzemních řek (2009). V roce 2009 se stal laureátem Ceny Nadace Dagmar a Václava Havlových VIZE 97.
Cílek Václav

Doporučujeme

Přemýšlej, než začneš kreslit

Přemýšlej, než začneš kreslit

Ondřej Vrtiška  |  4. 12. 2017
Nástup počítačů, geografických informačních systémů a velkých dat proměnil tvorbu map k nepoznání. Přesto stále platí, že bez znalosti základů...
Tajemná „Boží země“ Punt

Tajemná „Boží země“ Punt uzamčeno

Břetislav Vachala  |  4. 12. 2017
Mnoho vzácného zboží starověkého Egypta pocházelo z tajemného Puntu, kam Egypťané pořádali časté obchodní výpravy. Odkud jejich expedice...
Hmyz jako dokonalý létací stroj

Hmyz jako dokonalý létací stroj

Rudolf Dvořák  |  4. 12. 2017
Hmyz patří k nejdokonalejším a nejstarším letcům naší planety. Jeho letové schopnosti se vyvíjely přes 300 milionů let a předčí dovednosti všech...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné