Jsou cizí slova výstižnější než česká?

Nemám v úmyslu staromilsky se pohoršovat nad přílivem cizích slov do češtiny ani se posmívat mnohdy komickým spojením cizích slov s typicky českými jmény. Nějaký ten venkovský „seconhand U tety“ (to skutečně existuje) už dnes nikoho nevyvede z míry. Vlna touhy připodobnit českou vesnici městům na Západě dříve nebo později omrzí. Naši předkové chodili do vetešnictví, partiovky či bazaru, my teď máme seconhandy. Naši potomci budou jednou nakupovat v nějakém tom „sekáči“ a nejeden student v příštím století možná okouše tužku než vymyslí, proč se tak koncem 2. tisíciletí začalo říkat právě obchodu s použitým zbožím.

Chci se spíš pozastavit nad tvrdošíjnou snahou strkat zejména tu méně známou cizojazyčnou terminologii i do populárněvědných textů a podpírat takové počínání tvrzením, že cizí slovo je přesnější než české nebo neznámý termín výstižnější než všeobecně známý atp. Denzita je prostě hustota, ať už optická nebo populační, abúzus se v podstatě neliší od nadužívání atd. Přírodovědci jsou přesvědčeni, že kompetici nelze nahradit ani konkurencí, natož pak českým soupeřením, které by je – podle jejich mínění – už vůbec degradovalo, zejména v očích kolegů. Mezi kompeticí a konkurencí cítí jemný rozdíl, který však není zachycen v jazykových slovnících a vědí o něm jen odborníci sami. Jsou přesvědčeni, že pojmout text tak, aby bylo z kontextu vše patrné i bez pomoci speciálního termínu, prostě není v lidských silách. A někteří možná trochu i cítí potřebu vyjadřovat sounáležitost s „klanem“ svého profesionálního okruhu, který jim nabízí výsadní postavení znalců obecně málo známého slova. „Jinak to nejde,“ končí každou diskusi.

Koneckonců kompetice je aspoň skutečně odborný termín, který si každý může najít ve slovníku, kde se ovšem dozví jen to, co mu autor nechtěl říci rovnou. Co ale například workshop? Tady už nejde o termín a přehnanou úctu k němu, ale o vtíravé pronikání anglického slova tam, kde v češtině nebyla žádná „díra“. Vždyť konference, kurzy, semináře jsme měli už dávno.

Horší je to se slovy, která zatím moc přeložit neumíme. Třeba collider. Někteří fyzikové navrhují říkat tomuto zařízení srážeč nebo srážkovač, ale ani se nedivím, že se to příliš neujalo. Od srážeče by laik spíš čekal, že bude iniciovat srážení nějaké kapaliny, srážkovač poněkud připomíná něco s dešťovou vodou. Myslím, že problém je především ve snaze o doslovný překlad. Bylo by lepší, kdyby se našel odborník, který by ono zařízení pojmenoval podle podstaty jeho činnosti a ne podle toho, jak se mu říká v angličtině.

Cizí slova nejsou výstižnější než česká, nicméně jejich významy se zcela nepřekrývají. Chci-li něco nového pojmenovat správně, musím vyjít z podstaty věci samé a ne ze slova, které tu věc označuje v cizím jazyce.