Zhoubný kaviár

Podle labužníků je nejlepší kaviár černý vyráběný z jiker ryb jeseterovitých. Oblíbený je však i kaviár červený z jiker ryb lososovitých a kaviár z jiker ryb převážně kaprovitých. K výrobě černého slouží především vyza velká (Huso huso) a jeseteři druhů ruský (Acipenser gueldenstaedti) a hvězdnatý (Acipenser stellatus). Jestliže to, co má sloužit rybímu rozmnožování, je nectně a marnotratně drancováno pro konzumaci, nemohlo to zůstat bez vlivu na počty ryb. Jmenované druhy jsou proto chráněny alespoň omezeními, která povolují vyrobit jen určité množství kaviáru. Jak se takováto nařízení plní? Oficiálně povolené množství kaviáru z Ruska a Íránu by stačilo uspokojit pouze polovinu skutečné spotřeby. Kupodivu jmenované druhy nejsou ještě na seznamu ohrožených druhů konvence CITES (Úmluvy o mezinárodním obchodu s ohroženými druhy volně žijících živočichů a rostlin, viz Vesmír 71, 80, 1992/2). Jsou tam zatím jen jeseter velký (Acipenser sturio) a druhy Acipenser brevirostrum a Acipenser oxyrhynchos.

Protože situace s rybami poskytujícími kaviár je již tak špatná, usnesl se mezinárodní výbor CITES v září v Průhonicích, že by měly být všechny jeseterovité ryby bez výjimky zařazeny do II. části konvence CITES. Ta sice také umožňuje jisté obchodování, ale za mnohem přísnějších podmínek. Jak zjistit z hotových výrobků, zda není nějaký zákaz překračován? Obchodníci již odedávna poznávají původ kaviáru podle vzhledu jiker. Zkoušela se také elektroforéza bílkovin, avšak vyžadovala poměrně velké množství materiálu a nedávala jednoznačné výsledky. Rob DeSalle a Vadim J. Birstein z Amerického přírodovědného muzea v New Yorku (USA) vyzkoušeli PCR (polymerázovou řetězovou reakci, viz Vesmír 74, 545, 1995/10). Namnožili si z různých jeseterovitých ryb úseky genů mitochondriálního cytochromu b a jaderných úseků 16S a 12S ribozomální RNA a porovnávali je. Získali tak perfektní možnost, jak poznat z jediné jikry kaviáru, od kterého druhu ryb pochází. Uvádějí tabulku 25 výrobků různých názvů se jmény ryb, jejichž jikry byly do nich zpracovány. I když výsledky většinou odpovídají správně druhům ryb uvedeným v názvech výrobků, objevili, že pro jeden druh „vyzového malosolu“ byly použity jikry sibiřského jesetera Acipenser baerii, pytláky nyní těžce „sraženého“ na minimum, nebo u jiného výrobku z amurského jesetera Acipenser schrencki, který je již na červené listině ohrožených druhů IUCN! K tomu našli, že jeden kaviár prodávaný v New Yorku pochází z jesetera hladkého Acipenser nudiventris, který byl již zcela vyhuben v Aralském moři a jehož množství prudce klesá i v moři Kaspickém. (Ostatně podle autorů stoupla v New Yorku v posledních letech poptávka po kaviáru na dvojnásobek.) Který přírodovědec má za těchto okolností to srdce, aby něco takového vzácného pojídal? (Nature 387, 197, 1996)