Které akordy se líbí batolatům
| 5. 12. 1996 | Vesmír 75, 707, 1996/12
Počínaje Schönbergem soudobí skladatelé tvrdili, že obliba konsonantních akordů je dána nejspíš kulturní tradicí a výchovou. M. R. Zentner a J. Kagan z Harvardovy univerzity testovali vnímání hudby individuálně na 32 čtyřměsíčních dětech obého pohlaví. Čtyřikrát jim zopakovali konsonantní melodii (paralelní velké tercie), čtyřikrát disonantní (malé sekundy) a jejich reakce natočili na video. Pří konsonantní harmonii děti pozorněji sledovaly reproduktor, pří disonancích se víc vrtěly, což spolu s nezájmem o reproduktor signalizovalo nepozornost. Zdá se tedy, že větší obliba konsonance je vrozená. (Nature 383, 29, 1996)
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Různé
RUBRIKA: Aktuality
O autorovi
Pavla Loucká
Mgr. Pavla Loucká (*1950) vystudovala obor čeština-jugoslavistika na Filozofické fakultě UK v Praze. V redakci Vesmíru se zabývá jazykovou úpravou textů a popularizací češtiny. Deset let (1996–2006) psala pro Vesmír jazykové koutky. Je autorkou dvou knih o češtině: „Zahrada ochočených slov“ (Dokořán 2007) a „Dech, duch a duše češtiny“ (Albatros 2008).
Doporučujeme
Peníze z chemie, peníze pro chemii
Ondřej Vrtiška | 16. 7. 2018
Manželé Hana a Dalimil Dvořákovi se seznámili v laboratoři. A nebylo to naposledy, co zaujetí pro organickou chemii ovlivnilo jejich životy i mimo...
Co když se probudí sopky pod antarktickým ledem?
John Smellie | 16. 7. 2018
Antarktida je rozlehlá pustina pokrytá největším ledovým příkrovem světa, který obsahuje asi 90 % globálních zásob sladké vody. Funguje jako obří...
Ztracený potápník 
Josef Lhotský | 16. 7. 2018
„Konference jsou od toho, abys tam navazoval styky a chlastal,“ řekl mi kdysi… — Povídka proplétající osudy tří velkých postav biologie.
Sledujte nás na sociálních sítích