Které akordy se líbí batolatům
| 5. 12. 1996 | Vesmír 75, 707, 1996/12
Počínaje Schönbergem soudobí skladatelé tvrdili, že obliba konsonantních akordů je dána nejspíš kulturní tradicí a výchovou. M. R. Zentner a J. Kagan z Harvardovy univerzity testovali vnímání hudby individuálně na 32 čtyřměsíčních dětech obého pohlaví. Čtyřikrát jim zopakovali konsonantní melodii (paralelní velké tercie), čtyřikrát disonantní (malé sekundy) a jejich reakce natočili na video. Pří konsonantní harmonii děti pozorněji sledovaly reproduktor, pří disonancích se víc vrtěly, což spolu s nezájmem o reproduktor signalizovalo nepozornost. Zdá se tedy, že větší obliba konsonance je vrozená. (Nature 383, 29, 1996)
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Různé
RUBRIKA: Aktuality
O autorovi
Pavla Loucká
Mgr. Pavla Loucká (*1950) vystudovala obor čeština-jugoslavistika na Filozofické fakultě UK v Praze. V redakci Vesmíru se zabývá jazykovou úpravou textů a popularizací češtiny. Deset let (1996–2006) psala pro Vesmír jazykové koutky. Je autorkou dvou knih o češtině: „Zahrada ochočených slov“ (Dokořán 2007) a „Dech, duch a duše češtiny“ (Albatros 2008).
Doporučujeme
Optimalizace v prášku
Adam Obr | 31. 8. 2026
Tomu pokušení rozumím. Taky mám rád elegantní zkratky. Problém je, že při současném množství informací, které má průměrný člověk na dosah ruky, je...
Počátky evropského pojetí svobody
Jan Turek | 31. 8. 2026
Pro Evropany je charakteristická touha po individuální svobodě, nezávislosti a originalitě myšlení. Mohlo by se zdát, že tyto vlastnosti Evropané...
Ideologie v mapách, mapy v rukách ideologů 
Jitka Močičková | 7. 7. 2026
Mapy jsou často vnímány jako důvěryhodné médium založené na seriózních datech. Proto nebývají podrobovány stejné míře kritické reflexe jako text,...











