Které akordy se líbí batolatům
| 5. 12. 1996 | Vesmír 75, 707, 1996/12
Počínaje Schönbergem soudobí skladatelé tvrdili, že obliba konsonantních akordů je dána nejspíš kulturní tradicí a výchovou. M. R. Zentner a J. Kagan z Harvardovy univerzity testovali vnímání hudby individuálně na 32 čtyřměsíčních dětech obého pohlaví. Čtyřikrát jim zopakovali konsonantní melodii (paralelní velké tercie), čtyřikrát disonantní (malé sekundy) a jejich reakce natočili na video. Pří konsonantní harmonii děti pozorněji sledovaly reproduktor, pří disonancích se víc vrtěly, což spolu s nezájmem o reproduktor signalizovalo nepozornost. Zdá se tedy, že větší obliba konsonance je vrozená. (Nature 383, 29, 1996)
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Různé
RUBRIKA: Aktuality
O autorovi
Pavla Loucká
Mgr. Pavla Loucká (*1950) vystudovala obor čeština-jugoslavistika na Filozofické fakultě UK v Praze. V redakci Vesmíru se zabývá jazykovou úpravou textů a popularizací češtiny. Deset let (1996–2006) psala pro Vesmír jazykové koutky. Je autorkou dvou knih o češtině: „Zahrada ochočených slov“ (Dokořán 2007) a „Dech, duch a duše češtiny“ (Albatros 2008).
Doporučujeme
Jak se bakterie oddávají sexu? 
Pavel Payne | 29. 9. 2026
Srovnání bakteriálních genomů ukázalo, že homologní rekombinace je u bakterií překvapivě častá. Známé mechanismy přenosu DNA však samy o sobě...
Pravidla buněčné spolupráce
Jan Černý | 29. 9. 2026
Buňky vznikly i díky tomu, že se membránou oddělily od okolního světa. Teprve když některé z těchto hranic začaly být řízeně prostupné, objevil se...
Cesta do Tibetu jako nástroj propagandy 
Jarmila Ptáčková | 29. 9. 2026
V očekávání většiny cestujících do Tibetu se pravděpodobně objevují zasněžené hory, prastaré kláštery a tmavorudá roucha buddhistických mnichů....











