Které akordy se líbí batolatům
| 5. 12. 1996 | Vesmír 75, 707, 1996/12
Počínaje Schönbergem soudobí skladatelé tvrdili, že obliba konsonantních akordů je dána nejspíš kulturní tradicí a výchovou. M. R. Zentner a J. Kagan z Harvardovy univerzity testovali vnímání hudby individuálně na 32 čtyřměsíčních dětech obého pohlaví. Čtyřikrát jim zopakovali konsonantní melodii (paralelní velké tercie), čtyřikrát disonantní (malé sekundy) a jejich reakce natočili na video. Pří konsonantní harmonii děti pozorněji sledovaly reproduktor, pří disonancích se víc vrtěly, což spolu s nezájmem o reproduktor signalizovalo nepozornost. Zdá se tedy, že větší obliba konsonance je vrozená. (Nature 383, 29, 1996)
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Různé
RUBRIKA: Aktuality
O autorovi
Pavla Loucká
Mgr. Pavla Loucká (*1950) vystudovala obor čeština-jugoslavistika na Filozofické fakultě UK v Praze. V redakci Vesmíru se zabývá jazykovou úpravou textů a popularizací češtiny. Deset let (1996–2006) psala pro Vesmír jazykové koutky. Je autorkou dvou knih o češtině: „Zahrada ochočených slov“ (Dokořán 2007) a „Dech, duch a duše češtiny“ (Albatros 2008).
Doporučujeme
Jakou barvu má vesmír
Soňa Ehlerová | 2. 11. 2026
Černá a bílá jsou pro mnoho lidí i barvami vesmíru (kosmu). Z pohledu člověka naprosto oprávněně: s výjimkou nejjasnějších objektů není lidské oko...
Jak mozek reguluje růst nádorů 
Mozek je nejvyšším řídicím centrem lidského těla. Zpracovává smyslové vjemy, vznikají v něm emoce, myšlení, řídí náš pohyb, ale také funkci...
Rostliny a dějiny
Martin Soukup | 2. 11. 2026
Koně, kozy, skot, také pšenice, ječmen, kukuřice a další domestikované druhy fauny a flóry. Nejen tomu se věnuje kniha Rostliny a rozkvět a pád...









