Které akordy se líbí batolatům
| 5. 12. 1996 | Vesmír 75, 707, 1996/12
Počínaje Schönbergem soudobí skladatelé tvrdili, že obliba konsonantních akordů je dána nejspíš kulturní tradicí a výchovou. M. R. Zentner a J. Kagan z Harvardovy univerzity testovali vnímání hudby individuálně na 32 čtyřměsíčních dětech obého pohlaví. Čtyřikrát jim zopakovali konsonantní melodii (paralelní velké tercie), čtyřikrát disonantní (malé sekundy) a jejich reakce natočili na video. Pří konsonantní harmonii děti pozorněji sledovaly reproduktor, pří disonancích se víc vrtěly, což spolu s nezájmem o reproduktor signalizovalo nepozornost. Zdá se tedy, že větší obliba konsonance je vrozená. (Nature 383, 29, 1996)
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Různé
RUBRIKA: Aktuality
O autorovi
Pavla Loucká
Mgr. Pavla Loucká (*1950) vystudovala obor čeština-jugoslavistika na Filozofické fakultě UK v Praze. V redakci Vesmíru se zabývá jazykovou úpravou textů a popularizací češtiny. Deset let (1996–2006) psala pro Vesmír jazykové koutky. Je autorkou dvou knih o češtině: „Zahrada ochočených slov“ (Dokořán 2007) a „Dech, duch a duše češtiny“ (Albatros 2008).
Doporučujeme
Léčba psychedeliky
Zuzana Postránecká | 6. 1. 2020
Přírodní psychedelika provázejí lidskou společnost po tisíciletí, ale západní společnost se jimi začala podrobněji zabývat teprve ve 20. století....
Chobotnice z Londýna
Petr Jan Juračka | 6. 1. 2020
O poslední spolupráci s profesorem Vladimírem Kořínkem, novém druhu perloočky, dobrodružné cestě do londýnského muzea a chobotničce...
Smysl a etika archeologie ve 21. století
Martin Gojda | 6. 1. 2020
Jedinečnost a neopakovatelnost toho, co se událo v historii, co potkávalo generace našich předchůdců, jak jednotlivci a lidská společenství...
Sledujte nás na sociálních sítích