Dva broučí stromy

Na ostrově Barro Colorado (v oblasti Panamského průplavu) roste u cesty Snyder-Molino palma druhu Oenocarpus mapora. Na první pohled je docela obyčejná, prostě jedna z mnoha palem na svahu v tropickém pralese. Ovšem pouze na tuto jedinou palmu se každý rok (bylo to zaznamenáno již třináctkrát) slétnou během července a srpna desetitisíce brouků Stenotarsus rotundus (útlotlapník okrouhlý, Endomychidae – pýchavkovníkovití). Slezou se do hustých hroznů a upadnou do reprodukční diapauzy (adaptivního naprogramovaného snížení úrovně metabolizmu a zastavení vývoje či rozmnožování). Zůstávají na palmě po celý zbytek období dešťů (do prosince) a po celé období sucha. Jakmile přijdou první lijáky nového období dešťů (na přelomu dubna a května), rozlezou se po palmě, spáří se a odletí do pralesa. Za dva měsíce přiletí opět noví brouci a cyklus se opakuje.

Když brouci přiletí, mají bohaté tukové rezervy (více než 15 % čerstvé a více než 40 % suché hmotnosti), zato rozmnožovací orgány jsou slabě vyvinuté a nefunkční. Během několika týdnů po příletu atrofují létací svaly, snižuje se metabolizmus, brouci se téměř nepohybují, ba i při vyrušení lezou dosti pomalu, zkrátka diapauza se prohlubuje. Není nic zvláštního na tom, že tropický hmyz prodělává diapauzu, diapauza není totéž co zimní spánek. Ohromující je ovšem doba trvání diapauzy tohoto brouka při vysoké teplotě, jež v panamském pralese panuje (po celý rok přes 25 °C). Až deset měsíců nepřijímají brouci potravu a žijí z tukových rezerv. I když jich mají dost, musí velmi drasticky snížit metabolizmus, aby celé období přečkali. Spotřeba kyslíku v prostřední, nejhlubší části diapauzy je zhruba 22