Budoucnost jaderné energie

K jaderně energetickým článkům mám jeden dotaz a jednu poznámku. V článku se zmiňuje problém “LULU″ – locally unwanted land use. Možná jde o mně neznámou frázi, ale podle toho, co vím o angličtině i územním plánování, pochybuji, že převod do češtiny má znít “radši nic než tohle″. Domnívám se, že je-li určitý typ využití půdy (v daném případě stavba jaderné elektrárny) lokálně nežádoucí, jsou jiné přímo “žádoucí″ a další řekněme “přípustné″. Proto mě jako vhodnější převod napadá formulace “cokoliv jiného radši než tohle″. Můžete-li mi k tomu zprostředkovat názor překladatelky Ing. Markové, budu vděčný.

Poznámka se týká následujícího článku Ing. Horáčka. Věřím, že s ním budou polemizovat i lidé zasvěcenější, i já však poznám, že např. politické a sociální aspekty jaderné energetiky poněkud odbyl (centralizace, nákladná a ne plně demokratická bezpečnostní opatření atd.). Vyloženě účelové je použití zastaralých údajů o spotřebě elektrické energie v domácnostech. Od roku 1990 prodělala tato oblast v ČR bouřlivý vývoj, jen za poslední rok činil nárůst více než 12 % (podle statistik ČEZ). Ve srovnání s tzv. vyspělými zeměmi by v zájmu objektivity určitě mělo být uvedeno, že v přepočtu na obyvatele už naše spotřeba v domácnostech předstihla nejen Itálii a Španělsko, ale např. i Nizozemsko (opět podle ČEZ, publikováno např. v Lidových novinách 18. 8. 1995).