Aktuální číslo:

2026/5

Téma měsíce:

Vlákno

Obálka čísla

Proč paprika pálí?

Koření i prostředek k obraně
 |  8. 12. 2005
 |  Vesmír 84, 711, 2005/12

Dnes je paprika (Capsicum, Solanaceae) podobně jako další plodiny pocházející z Jižní a Střední Ameriky (brambory, rajčata) součástí našeho jídelníčku, těžko bychom se bez nich obešli. Indiáni znali papriku již před čtyřmi tisíci lety, do Evropy ji dovezli Španělé z Mexika. Papriku lze považovat za potravinu i za koření. Je oblíbená pro svou vůni i chuť, která je u jednotlivých botanických druhů nebo i odrůd značně odlišná – od sladké až po ďábelsky ostrou. Mletá sušená paprika je nejen pikantním kořením, ale i přírodním barvivem.

Typickým znakem papriky je její pálivá chuť, způsobená přítomností dusíkaté látky ze skupiny fenylalkylaminových alkaloidů. Látku poprvé izoloval r. 1816 P. A. Buchtholz a o 30 let později ji připravil v krystalické formě L. T. Tresh, který jí dal jméno kapsaicin (viz obrázek). V roce 1878 izoloval kapsaicin také maďarský lékař Endre Hogyes a prokázal, že je tato látka odpovědná za pálivý pocit při styku se sliznicemi a že zvyšuje sekreci žaludečních šťáv. Synteticky připravili kapsaicin r. 1930 E. Spath a F. S. Darling. Později byly z papriky izolovány ještě další látky podobného typu, které dnes označujeme společným názvem kapsaicinoidy.

Při styku se sliznicemi vyvolávají kapsaicinoidy pocit pálení spojený s bolestí. Pálí nejen v ústech, ale i na sliznici nosu či oka, což se využívá v pepřových sprejích sloužících k osobní obraně. 1) Intenzivní dráždění sliznic kapsaicinoidy, provázené pálením a prudkou bolestí, je zprostředkováno přes nociceptory. 2) Molekulární podstata účinku kapsaicinoidů a jim podobných substancí spočívá v jejich vazbě na specifické kapsaicinové nebo též vanilloidové receptory, které jsou podstatou nociceptorů vnímajících pálivou chuť. Vanilloidové receptory fungují jako iontové kanály pro masivní vstup iontů vápníku do neuronu a jsou otevírány látkami typu kapsaicinu nebo též tepelným podnětem. Jsou to specifické receptory pro vnímání bolestivých podnětů.

Citlivost vanilloidových receptorů na kapsaicin je obrovská, takže naše nociceptory jsou schopny rozpoznat kapsaicin a jemu podobné látky již ve zcela nepatrných koncentracích. V dobách, kdy nebylo možné koncentrace kapsaicinu přesně měřit, byl pro hodnocení pálivosti zaveden Scovillův test pálivosti (viz tabulku obrázek), udávající pálivost v Scovillových jednotkách. Jedna jednotka pálivosti odpovídá přibližně 70 ppb (partsper billion) kapsaicinu. Nejpálivějším druhem papriky je habanero (Capsicum chinense) s pálivostí až 500 000 jednotek. Čistý kapsaicin má pálivost 16 milionů Scovillových jednotek.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Chemie

O autorovi

Jiří Patočka

Prof. RNDr. Jiří Patočka, DrSc., (*1939) vystudoval chemii a fyziku na PřF MU v Brně. Je profesorem toxikologie na Zdravotněsociální fakultě JU v Českých Budějovicích a emeritním profesorem Fakulty vojenského zdravotnictví Univerzity obrany v Hradci Králové. Je autorem knih Vojenská toxikologie (2004), Nutricní toxikologie (2008), spoluautor knih Doba jedová 1 a 2 (2011, 2012) a dalších.

Doporučujeme

Dějiny psané čtyřmi písmeny

Dějiny psané čtyřmi písmeny uzamčeno

Ondřej Vrtiška  |  27. 4. 2026
DNA ukrytá v kostech a zubech lidí, kteří zemřeli před mnoha stovkami let, vypráví příběhy, o nichž se v kronikách nedočtete. Z jazyka zapsaného...
Kde najdeme azbest

Kde najdeme azbest

Martin Vavro, Leona Vavro  |  27. 4. 2026
Azbest provází lidstvo již tisíce let. Během posledního půl století však značně utrpěla jeho pověst. Kdysi zázračný materiál je dnes oprávněně...
Napětí skryté v ledu

Napětí skryté v ledu uzamčeno

Radim Štůsek  |  27. 4. 2026
V létě si jistě mnozí z nás užijeme pár kostek ledu ve sklenici dobrého pití. Málokdo si při vkládání nádobky s vodou do mrazáku pomyslí, že za...