Lesnická typologie se stále proměňuje

Multidisciplinární obor lesnická typologie slouží lesníkům jako základní kámen pro dlouhodobé plánování. Vymezuje a popisuje lesní typologické jednotky a dívá se na les jako na lesní ekosystém, v užším pojetí jako na geobiocenózu. ¹⁾ Česká republika je v tomto oboru špičkou, a to jen evropskou. V existenci jednotného systému, který je legislativně platný a realizovaný na celém území republiky, mají naše lesnictví a stát nesmírnou devízu.

Jednotný typologický systém lesů v ČR

Základní rozlišovací jednotkou růstových podmínek je lesní typ. Je definován jako soubor přirozených i pozměněných biocenóz a jejich vývojových stadií včetně prostředí – geobiocenóz patřících vývojově k sobě. Je to jednotka s úzkým ekologickým rozpětím pro růst dřevin, jejich produkci a obnovu, a v důsledku toho i pro žádoucí druhové a prostorové složení porostů s podobnou pěstební technikou. Vyšší typologickou jednotkou je soubor lesních typů, který spojuje lesní typy podle ekologické příbuznosti, vyjádřené hospodářsky významnými vlastnostmi stanoviště. V ekologické síti jsou soubory lesních typů vymezeny ekologickými řadami, respektive edafickými (půdními) kategoriemi (horizontálně) a lesními vegetačními stupni.

Aktuální úkoly lesnické typologie

Dnešní lesnická typologie musí reagovat na problémy lesnictví jako celku (na ekologickou labilitu porostů, klimatické změny, civilizační vlivy ad.). Vývoj typologického systému je založen na neustálém sledování přírodních podmínek. Monitorovací systém se opírá o zdrojová data aktualizovaných typologických ploch vložená do databáze typologie lesů, resp. informačního systému lesnické typologie. Nástrojem informačního systému jsou díla oblastního typologického elaborátu. Využívány jsou moderní metody zpracování a vyhodnocování dat na principu korespondenční analýzy a umělých neuronových sítí.

Správa dat lesnických typologických jednotek v numerickém a grafickém vyjádření je vedena v celostátní databázi lesních typů a nadstavbových jednotek. ²⁾

Změny lesní geobiocenózy nalezené terénním průzkumem se porovnávají s dosavadním popisem, a tím umožňují zařazení k lesnickým typologickým jednotkám aktualizovat, popřípadě opravit dřívější nesprávné určení. Tak se ověřují, upřesňují a vymezují nové hranice lesnických typologických jednotek. Za aktualizaci se také považuje zjištění údajů o jednotkách u pozemků, které dosud nebyly určeny (jde např. o bezlesí, zemědělskou půdu, která má být zalesněna, rekultivace ad.). Nové údaje se využívají také k doplnění a upřesnění celostátní databáze, která vychází z aktualizovaných map předchozího cyklu, uplatňuje výsledky zpracované v oblastním typologickém eleborátu a zahrnuje nová typologická šetření i nové poznatky o přírodním prostředí. Typologická mapa vzniká postupně a jejím cílem je zobrazovat současný stav, protože se mapuje otevřená, dynamická lesní geobiocenóza a zachycuje se historický vývojový proces.

Data lesnické typologie jsou součástí oblastních plánů rozvoje lesů. Jejich vyhotovováním a správou je pověřen Ústav pro hospodářskou úpravu lesů v Brandýse nad Labem. Těmto plánům bude věnován příspěvek v příštím čísle.