Aktuální číslo:

2024/11

Téma měsíce:

Strach

Obálka čísla

Noční můra invazních mravenců

 |  14. 7. 2005
 |  Vesmír 84, 378, 2005/7

Agresivní invazní mravenci Solenopsis invicta z Argentiny, celosvětově známí pod označením „fire ants“, dosud úspěšně zvětšují svoji říši na všech místech, na která se zatím dostali a kde jsou pro ně příznivé klimatické podmínky. Jestli se jim zdají sny – a kdo ví, co dokážou hmyzí neurony – tak jejich nejhorší noční můrou jsou dozajista měňavkovití prvoci druhu Thelohania solenopsae. Pokud víme, tak pouze tenhle mravenčí Freddy Krueger dokáže mravence druhu Solenopsis invicta proměnit z agresivního vetřelce ve vcelku neškodné mravenečky.

Argentinští mravenci vstoupili na území USA ve třicátých letech 20. století. Z ústavy Spojených států amerických si nic moc nedělali, a protože zde nenašli rovného soupeře, začali se lavinovitě šířit na úkor domácích mravenců. Dnes jsou rozšířeni po celé Floridě, Georgii, Jižní Karolíně, Tennessee, Alabamě, Mississippi, Arkansasu, Texasu a Oklahomě.

Vzhledem k závažnosti invaze se již delší dobu obezřetně studují jejich paraziti z oblasti původního výskytu, kterou je Argentina, včetně zmíněného druhu Thelohania solenopsae. Ti by mohli při zvládání invaze pomoci. Záměrná introdukce parazita nebo predátora invazního druhu ovšem nemusí dopadnout nejlépe, jak by mohli vyprávět třeba v Austrálii. Američané by zřejmě příliš nestáli o vybití např. domácích druhů blanokřídlého hmyzu.

Pak se v USA z ničeho nic našla kolonie invazních mravenců nakažená thelohaniemi. Podle testů DNA se tyto thelohanie liší od jihoamerických – pravděpodobně jde o spontánní zavlečení parazita neznámo odkud. V současnosti jsou thelohaniemi nakaženy kolonie invazních mravenců již ve 120 ze 157 okresů státu Texas. Postižené kolonie jsou celkově oslabené, thelohanie zkracují délku života mravenců a zvyšují mortalitu královen.

Otázka původu parazita je klíčová – jestliže se prokáže, že jsou nalezené thelohanie místní a invazní mravenci se jimi nakazili až v USA, nic nebude bránit dalšímu záměrnému šíření infekce, místní mravenci by proti ní měli být odolní. Pokud by tomu tak ale nebylo, mohlo by záměrné rozšiřování thelohanií způsobit původním druhům mravenců problémy. (AgNews – Texas A&M University System Agriculture Program, 10. 1. 2005)

Ke stažení

RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Stanislav Mihulka

RNDr. Stanislav Mihulka, Ph.D., (*1973) je šéfredaktorem popularizačního webu Osel.cz. Vystudovaný biolog, kterému učarovala popularizace vědy, taje astrofyziky a magie výchovy tří nespoutaných potomků. Ve službách Slezské univerzity v Opavě popularizuje vědu.
Mihulka Stanislav

Doporučujeme

Se štírem na štíru

Se štírem na štíru

Daniel Frynta, Iveta Štolhoferová  |  4. 11. 2024
Člověk každý rok zabije kolem 80 milionů žraloků. Za stejnou dobu žraloci napadnou 80 lidí. Z tohoto srovnání je zřejmé, kdo by se měl koho bát,...
Ustrašená společnost

Ustrašená společnost uzamčeno

Jan Červenka  |  4. 11. 2024
Strach je přirozeným, evolucí vybroušeným obranným sebezáchovným mechanismem. Reagujeme jím na bezprostřední ohrožení, které nás připravuje buď na...
Mláďata na cizí účet

Mláďata na cizí účet uzamčeno

Martin Reichard  |  4. 11. 2024
Parazitismus je mezi živočichy jednou z hlavních strategií získávání zdrojů. Obvyklá představa parazitů jako malých organismů cizopasících na...