Mamuti se dožili starověku

Série radiokarbonových dat z pozůstatků mamutů na Wrangelově ostrově v Čukotském moři (resp. v Severním ledovém oceánu) překvapivě, ale naprosto přesvědčivě dokazuje, že tito mohutní savci žili ještě asi před 4 tisíciletími, tedy v době rozkvětu starověkých států v předasijské oblasti. Dosud se považovalo za dobu vymření mamutů období od zlomu pleistocénu a holocénu, neboť donedávna se nejmladší data nálezů ze Sibiře, Tajmyrského poloostrova i Severní země pohybovala okolo doby před 10 tisíci let (viz rovněž Vesmír 71, 392, 1992/7). To odpovídalo představě o ústupu mamutů k severu a o jejich postupném vymírání, neboť z Kavkazu a z Krymu vymizeli už zhruba před 30 až 20 tisíci let, v západní a střední Evropě jsou podobně jako na Ruské rovině doloženi naposled před 13 až 12 tisíci let, a to jak svými kosterními pozůstatky, tak zobrazeními.

Jestliže mamuti v prostředí Wrangelova ostrova přežili sibiřské mamuty nejméně o 6 tisíciletí, pak to jen zvýrazňuje dosud nevysvětlený rozdíl mezi pomalým vymíráním chladnomilných pleistocenních druhů fauny v Evropě a Asii oproti katastroficky náhlému vyhynutí pleistocenní fauny v Americe, s výjimkou pižmoně Ovibos moschatus, jenž přežívá v Severní Americe i v Grónsku. (Radiocarbon 37, str. 1–6 a 7–10, 1995/1)