mff2024mff2024mff2024mff2024mff2024mff2024

Aktuální číslo:

2024/3

Téma měsíce:

Elektromobilita

Obálka čísla

Světová produkce moří a souše

 |  1. 2. 2002
 |  Vesmír 81, 116, 2002/2

Klimatické cykly vyvolávají extrémní počasí, např. sucho v jedněch oblastech a záplavy v druhých, a tím výrazně ovlivňují zemědělské výnosy i produkci ryb. V období mezi posledními El Niño a La Niña (od září 1997 do srpna 2000) sledovalo produkci 12 amerických vědců prostřednictvím družice SeaWIFS (Sea-viewing Wide Field-of-new Sensor), jejíž přístroje dokážou rozlišit produkční charakteristiky v místech vzdálených asi 4 km.

Třemi hlavními ukazateli jsou celkové dopadající množství fotosynteticky účinného záření, jeho část absorbovaná rostlinami a účinnost využívání zářivé energie při fotosyntéze a růstu. Pro čistou primární produkci v oceánech jsou rozhodující povrchové koncentrace chlorofylu, produkci na souši lze vyjádřit normalizovaným diferenčním indexem vegetace. Celková čistá primární produkce biosféry na Zemi se v jednotlivých letech lišila jen o 6 × 1012 kg uhlíku. V průběhu roku se ovšem produkce oceánů i souší měnila.

Zatímco roční průběhy produkce souší byly v uvedeném tříletém období podobné a maxima ani minima se nelišila, roční produkce oceánů postupně vzrůstala, celkem asi o 10 %. Mohl za to zejména výrazný vzrůst letní produkce oceánu mezi 50. a 70. stupněm severní délky (od jižního cípu Anglie k severnímu konci Finska). Produkci moří ovlivňuje hlavně promíchávání vrstev vody při silném vlnobití, při němž se mění dostupnost živin. V mořích jižní polokoule byly sezonní výkyvy menší, hladina vody byla klidnější, a zejména v ní byl nedostatek železa. Přesto i na jižní polokouli zaznamenali v prvním období vysokou produkci v rovníkovém Tichém oceánu, jižním Atlantském oceánu a v Indickém oceánu. Tato maxima přispěla k větším nepravidelnostem v celkové produkci moří ve srovnání s produkcí pevniny. (Science 291, 2594, 2001)

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Klimatologie
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Zdeněk Šesták

RNDr. Zdeněk Šesták, DrSc., (*1932) vystudoval Přírodovědeckou fakultu UK v Praze. V Ústavu experimentální botaniky AV ČR se zabývá fyziologií fotosyntézy. Šéfredaktor časopisu Photosynthetica. (e-mail: sestak@ueb.cas.cz)

Doporučujeme

Jak to bylo, jak to je?

Jak to bylo, jak to je? uzamčeno

Ondřej Vrtiška  |  4. 3. 2024
Jak se z chaotické směsi organických molekul na mladé Zemi zrodil první život? A jak by mohla vypadat jeho obdoba jinde ve vesmíru? Proč vše živé...
Otazníky kolem elektromobilů

Otazníky kolem elektromobilů uzamčeno

Jan Macek, Josef Morkus  |  4. 3. 2024
Elektromobil má některé podstatné výhody. Ale samotné vozidlo je jen jednou ze součástí komplexního systému mobility s environmentálními dopady a...
Návrat lidí na Měsíc se odkládá

Návrat lidí na Měsíc se odkládá uzamčeno

Dušan Majer  |  4. 3. 2024
Tragédie lodi Apollo 1 nebo raketoplánů Challenger a Columbia se již nesmí opakovat. Právě v zájmu vyšší bezpečnosti se odkládají plánované cesty...