Knihy

Feyerabendovo jméno působí jako lakmusový papírek: někteří zčervenají radostí nad postmoderně-anarchistickou zvěstí, jiní zmodrají odporem vůči postmodernímu strašidlu. Oběma stranám je zpravidla společné to, že do puntíku naplňují jeden z Murphyho zákonů: abychom se o něčem mohli hádat, nemusíme o předmětu hádky vědět nic (ještě lépe: vědět to zkresleně z druhé ruky). Je už načase přečíst si, co vlastně ten Feyerabend říká. Tři dialogy o vědomí jsou první autorovou knihou přeloženou do češtiny. Vychutnejte nezaujatě jeho jemnou ironii (kterou obrací i proti své vlastní osobě) v dokonale dramaticky vystavěných dialozích. Hádky pak mohou pokračovat, ale budou mít fundament a třeba budou i plodné.

Dějiny jakéhokoli oboru mají význam pouze tehdy, zařazují-li příslušnou faktografii do dobového kulturně-historického kontextu. Stanistav Komárek v Dějinách biologie tak činí s měrou vídanou jen zřídka. Kniha obsahuje živý pohled na některá zajímavá období a nejvýznačnější představitele biologických věd s výstižným zasazením do intelektuální atmosféry doby. Dějiny biologie jsou určeny nejen studentům, ale i všem zájemcům o obor. Součástí knihy je apendix pojednávající o problematice mimikry ve světě zvířat.

Antropologická studie rozebírá Smetanův fyzický zjev, jeho onemocnění i příčiny a důsledky skladatelovy hluchoty. Výsledky mnohaletého bádání přinesly nový, zásadní a bezesporný pohled na fyzickou osobnost skladatele, jeho hluchotu a základní smrtelná onemocnění. Využity jsou také písemné památky a všechny známé průkazné literární historické údaje.

Autor, renomovaný vědec, přibližuje současnost robotiky a perspektivy inteligentních strojů a upozorňuje na možné závažné problémy spojené s nezadržitelným vědecko-technickým pokrokem. I pro laiky velmi zajímavá a srozumitelná publikace, cenná především množstvím otázek, které klade, a jejichž řešení se v blízké budoucnosti nevyhneme.

Třetí díl monografie Fyzické osobnosti českých panovníků. Autor systematicky zpracovává a vyhodnocuje kosterní pozůstatky českých králů Ladislava Pohrobka, Jiřího z Poděbrad a Habsburků pohřbených v Praze. Vynikajícím způsobem vyvážil vědecké zpracování materiálů s interpretací nálezů, která je pochopitelná i pro vzdělaného laika. Řada nálezů na kostrách našich králů a příslušníků jejich rodin je velmi překvapivá, někdy dokonce s nádechem senzačnosti. Emanuel Vlček v mnoha případech přispěl výsledky svých mimořádně cenných výzkumů k objasnění dějinných skutečností, především příčiny smrti Ladislava Pohrobka, tělesných vlastností Jiřího z Poděbrad či chorob pražských Habsburků.

Doba a osobnost generálního vikáře Jana z Pomuku, tak jak se jeví ve světle detailního lékařského a antropologického výzkumu jeho ostatků provedeného v r. 1972.

Doba a osobnost generálního vikáře Jana z Pomuku, tak jak se jeví ve světle detailního lékařského a antropologického výzkumu jeho ostatků provedeného v r. 1972.