Islandské sopky

V roce 1783 došlo na Islandu k erupci sopky Laki, která významně proměnila směřování lidské společnosti. Jedovaté plyny, které se během erupce uvolnily, přinesly zkázu nejenom Islanďanům, ale pravděpodobně také pozměnily klima na velké části severní polokoule.

Island se nachází v místě, kde se od sebe vzdalují dvě litosférické desky. Skrz celý ostrov se táhne pás prasklin dovolujících magmatu vystupovat na povrch a zásobovat sopky lávou. Nejinak je tomu i v případě vnitrozemské sopky Askji, která se k životu probrala v noci z 28. na 29. března 1875.

Ve stínu sopky Katla se nachází řada oblíbených přírodních památek. Turisté zpravidla netuší, v jak nebezpečné části Islandu se ocitl. Vrcholek Katly se skrývá pod stovky metrů mocnou vrstvou ledu, která může začít vlivem sopečné činnosti rychle tát, a tím vyvolat ničivé záplavy.

Když jednoho listopadového rána 1963 spatřila posádka rybářské lodě nedaleko Islandu stoupat nad horizontem černý kouř, domnívala se, že má co dočinění s lodí v nesnázích. Následné exploze ale vyvedly posádku z omylu.

Před 46 lety se pod nohama nic netušících obyvatel malého islandského ostrova Heimaey otevřelo peklo. Islanďané rozpoutali jednu z největších bitev člověka proti sopce, kterou lidstvo ve své historii svedlo.