Co všechno je v pivu?

Dověděl jsem se, že v pivu je více než 2000 sloučenin. Je pochopitelné, že nemohly být vyjmenovány všechny, trochu mi však vadí, že jsou zmíněny jen ty, které mají být prospěšné zdraví. Varování „je zdravé, když víš kdy přestat“ svědčí o tom, že autor zřejmě ví, co taky v pivu pijeme, ale tu škodlivou sloučeninu explicite neuvádí.

Nejen řidiči vědí, že v pivu je také alkohol. Bylo spočítáno, že jeden gram alkoholu zničí 100 neuronů. Člověk nemusí být na alkoholu závislý, aby mu při vysokém dlouholetém konzumování nezačal kus poničeného mozku chybět a jeho kognitivní (intelektové) funkce se nedostaly na úroveň docela slušné demence.

Neplatí to jen o pivu, ale i o vínu. Jakoby nevěděli, že i ve vínu je alkohol, přesvědčují nás dnes často naši internisté o blahodárném účinku zhášečů volných radikálů obsažených ve víně a pivu. Většinou argumentují statistikami o prodloužení života u pravidelných konzumentů vína ve Francii nebo v Itálii. Při hodnocení těchto statistických údajů však musíme brát v úvahu zdravější životní styl (Francouzi a Italové se víc vyhýbají uštvanému způsobu života, jedí stravu bohatou zeleninou, ovocem a rybami, zkrátka vedou savoir vivre), ke kterému u těchto mediteránních kultur patří časté pití nevelkého množství (2–3 dcl) vína zároveň s jídlem. Nelze to srovnávat s méně častým (např. jednou za týden) nárazovým pitím vyššího množství (2–3 litrů) piva konzumovaného často bez jídla. I u nás mají většinou pravidelní konzumenti malého množství kvalitního vína jiný životní styl než ostatní občané. Blíží se tomu francouzskému. Roky života jim nepřidává alkohol, ale právě ten životní styl.

Příznivý vliv alkoholických nápojů na věnčité cévy srdce zpochybňují ostatně i američtí kardiologové (N. Engl. J. Med. 348, 1719, 2003).

Fytoestrogeny v pivu snad mohou do jisté míry chránit před některými druhy rakoviny. Neplatí to však o rakovině tlustého střeva, jejíž výskyt podle studie A. Pedersena s kolegy (viz Vesmír 83, 370, 2004/7) vzroste zhruba 3,5krát u lidí, kteří za týden vypijí víc než 14 malých piv. Toto zjištění je potvrzeno dalšími třemi rozsáhlými epidemiologickými studiemi (viz též www.plbohnice.cz/nespor).

Jakýsi přece jen příznivý signál milovníkům alkoholu přinesl v prosinci 2004 na neuropsychofarmakologickém kongresu v San Juan na Portoriku Fulton T. Crews z Univerzity Severní Karolíny. Při svých experimentech zjistil, že abstinence následující po několikadenním nadměrném požívání alkoholu byla provázena výrazným růstem počtu buněk v hipokampu, tedy části mozku, která je velmi důležitá pro kognitivní funkce. I tato práce má však vadu na kráse. Nově vzniklé buňky dozrávaly do podoby nervových buněk příliš pomalu. Zatím ostatně šlo jen o pokusy s laboratorními potkany.

Moudrý lékař tedy nebude dospělým lidem bez známek závislosti kvalitní víno nebo pivo zakazovat. Nesmějí si však namlouvat, že to dělají proto, aby upevnili své zdraví.