Aktuální číslo:

2019/9

Téma měsíce:

Hejno

Co všechno je v pivu?

(Vesmír 83, 704, 2004/12)
 |  17. 1. 2005
 |  Vesmír 84, 6, 2005/1

Dověděl jsem se, že v pivu je více než 2000 sloučenin. Je pochopitelné, že nemohly být vyjmenovány všechny, trochu mi však vadí, že jsou zmíněny jen ty, které mají být prospěšné zdraví. Varování „je zdravé, když víš kdy přestat“ svědčí o tom, že autor zřejmě ví, co taky v pivu pijeme, ale tu škodlivou sloučeninu explicite neuvádí.

Nejen řidiči vědí, že v pivu je také alkohol. Bylo spočítáno, že jeden gram alkoholu zničí 100 neuronů. Člověk nemusí být na alkoholu závislý, aby mu při vysokém dlouholetém konzumování nezačal kus poničeného mozku chybět a jeho kognitivní (intelektové) funkce se nedostaly na úroveň docela slušné demence.

Neplatí to jen o pivu, ale i o vínu. Jakoby nevěděli, že i ve vínu je alkohol, přesvědčují nás dnes často naši internisté o blahodárném účinku zhášečů volných radikálů obsažených ve víně a pivu. Většinou argumentují statistikami o prodloužení života u pravidelných konzumentů vína ve Francii nebo v Itálii. Při hodnocení těchto statistických údajů však musíme brát v úvahu zdravější životní styl (Francouzi a Italové se víc vyhýbají uštvanému způsobu života, jedí stravu bohatou zeleninou, ovocem a rybami, zkrátka vedou savoir vivre), ke kterému u těchto mediteránních kultur patří časté pití nevelkého množství (2–3 dcl) vína zároveň s jídlem. Nelze to srovnávat s méně častým (např. jednou za týden) nárazovým pitím vyššího množství (2–3 litrů) piva konzumovaného často bez jídla. I u nás mají většinou pravidelní konzumenti malého množství kvalitního vína jiný životní styl než ostatní občané. Blíží se tomu francouzskému. Roky života jim nepřidává alkohol, ale právě ten životní styl.

Příznivý vliv alkoholických nápojů na věnčité cévy srdce zpochybňují ostatně i američtí kardiologové (N. Engl. J. Med. 348, 1719, 2003).

Fytoestrogeny v pivu snad mohou do jisté míry chránit před některými druhy rakoviny. Neplatí to však o rakovině tlustého střeva, jejíž výskyt podle studie A. Pedersena s kolegy (viz Vesmír 83, 370, 2004/7) vzroste zhruba 3,5krát u lidí, kteří za týden vypijí víc než 14 malých piv. Toto zjištění je potvrzeno dalšími třemi rozsáhlými epidemiologickými studiemi (viz též www.plbohnice.cz/nespor).

Jakýsi přece jen příznivý signál milovníkům alkoholu přinesl v prosinci 2004 na neuropsychofarmakologickém kongresu v San Juan na Portoriku Fulton T. Crews z Univerzity Severní Karolíny. Při svých experimentech zjistil, že abstinence následující po několikadenním nadměrném požívání alkoholu byla provázena výrazným růstem počtu buněk v hipokampu, tedy části mozku, která je velmi důležitá pro kognitivní funkce. I tato práce má však vadu na kráse. Nově vzniklé buňky dozrávaly do podoby nervových buněk příliš pomalu. Zatím ostatně šlo jen o pokusy s laboratorními potkany.

Moudrý lékař tedy nebude dospělým lidem bez známek závislosti kvalitní víno nebo pivo zakazovat. Nesmějí si však namlouvat, že to dělají proto, aby upevnili své zdraví.

Ke stažení

O autorovi

Oldřich Vinař

Doc. MUDr. Oldřich Vinař, DrSc., (*1925) vystudoval Lékařskou fakultu UK v Praze. Vedl psychofarmakologické oddělení Výzkumného ústavu psychiatrického, později se zabýval klinickou psychofarmakologií ve společné laboratoři AV ČR a Státního ústavu pro kontrolu léčiv. Nyní pracuje ve své samostatné psychiatrické ambulanci v Praze 8.

Doporučujeme

Chůze v davu: impulzy bez doteku

Chůze v davu: impulzy bez doteku

Milan Krbálek  |  2. 9. 2019
„Nejednou nás chybný krok ponořil až ke stehnům do tmavého rosolovitého bahna, které se na metry kolem nás pod našimi kroky vlnilo. Jeho přilnavá...
Sportující faraon

Sportující faraon

Břetislav Vachala  |  2. 9. 2019
Schopný král byl zárukou, že nezvítězí síly zla a chaosu a „boží země“ Egypt bude trvale vzkvétat a bude se dařit jejímu lidu. To potvrzoval...
První obraz horizontu černé díry

První obraz horizontu černé díry

Michal Bursa  |  2. 9. 2019
Když jsme spolu s Vladimírem Karasem v roce 2010 psali o vyhlídkách radioastronomie na přímá pozorování černých děr (Vesmír 89, 226, 2010/4), byla...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné