Pošlete vzkaz skřítkům
Pravidla soutěže Seznam „cestujících“ na palubě Vzkazy na palubě TARANIS
Tento unikátní projekt se zrodil z nadšení; vědců pro věci neobvyklé, veřejnosti pro možnost dotknout se vesmíru vlastním jménem i kreativitou. Poprvé v historii české kosmonautiky organizujeme zaslání vzkazů a jmen do vesmíru.
A takto tomuto projektu jde čas:
20. listopadu
Vědci a technici mezinárodního projektu se na společné poradě dohodli, že začnou připravovat plán na případnou misi TARANIS-2. Hotov k posouzení má být do 14. prosince.
17. listopadu 2020
TARANIS odstartovala podle plánu ve 2.52:20 středoevropského času (SEČ) z kosmodromu Kourou ve Francouzské Guyaně. Na oběžnou dráhu Země ji měla vynést raketa Vega (let VV17), která do té doby měla ze šestnácti startů jen jediný neúspěch.
Zpočátku let probíhal let normálně. Všechny systémy rakety fungovaly správně během hoření prvního nosného stupně rakety (hoření po dobu 109,9 sekund), druhého (77,1 sekund), i třetího (119,6 sekund). Poté - 8 minut a 2 sekundy po startu - počítač nastartoval motor čtvrtého stupně AVUM, který měl družici TARANIS vynést na slunečně synchronní oběžnou dráhu okolo Země ve výšce zhruba 700 km nad zemským povrchem. TARANIS v tu chvíli byla 208 km nad zemským povrchem.
Záhy po zážehu 4. stupně se v telemetrii (informace o výšce rakety, její rychlosti, atd.) objevily anomální hodnoty. Poslední stupeň rakety Vega se začal mírně odchylovat od plánované křivky letu. Ukázalo se to v datech, zaslaných počítačem z paluby v časech 7:52, 8:18, a 12:19 od startu rakety. Odchylky se v tu chvíli stále ještě pohybovaly v tolerovatelném rozmezí. Pak se 4. stupeň dostal nad Tichý oceán a několik minut byl mimo dosah sledovacích stanic.
Západoaustralská sledovací stanice New Norcia měla být svědkem dvouminutového zážehu 4. stupně mezi Indonésií a Austrálií, ke kterému však již nedošlo. Výpočty s použitím naměřených hodnot telemetrie ukázaly, že 4. stupeň se všemi vědeckými aparaturami, které nesl na oběžnou dráhu (družice SEOSAT-Ingenio a TARANIS), shořel v atmosféře zhruba mezi 3.30 a 4.00 středoevropského času.
Podle prvních zpráv ze společnosti Arianespace, provozující lety evropských nosných raket, zapříčinilo nezdar pravděpodobně chybné zapojení motoru posledního stupně rakety Vega. 1) Podezření brzy potvrdil průzkum fotodokumentace dokončeného motoru, na kterém technici zpětně našli záměnu kabelů. Proč neby problém objeven před startem, jakož i přesnější popis příčin nehody a případných chyb v systému kontroly provedených prací na nosné raketě (kontrola vědeckých součástí mise byla velmi důkladná) má zjistit speciální vyšetřovací komise Evropské kosmické agentury (ESA) a společnosti Arianespace.
O možnostech vzkříšení projektu TARANIS a stavbě družice TARANIS-2 budou vědecké týmy, podílející se na projektu, jednat v pátek 20. listopadu 2020.
V tuto chvíli bychom rádi řekli jediné: velmi si vážíme přízně, kterou jste tomuto projektu věnovali. Štěstěna tentokrát nebyla na naší straně.
Přímý přenos
Záznam přímého přenosu ze startu Taranis, který jsme pro vás uspořádali, najdete zde:
31. srpna 2020
Start TARANIS stanoven na 2. listopadu 2020. Všichni doufají, že jde o konečné datum. Startovat se má z kosmodromu Kourou (Francouzská Guayana) nosnou raketou Vega, letem č. VV17. Důvodem posunu je zpoždění předchozího startu nosiče Vega kvůli nepříznivé meteorologické situaci a též zpomalení příprav startu kvůli epidemii viru COVID-19.
TARANIS je stále ve francouzském Toulouse, transport na kosmodrom je plánován na konec září. Už je na to objednán nákladní speciál Antonov-124.
červenec 2020
18. března 2020
Už teď je pravděpodobné, že start TARANIS se neuskuteční ani 23. června 2020.
12. března 2020
Start TARANIS přesunut z 12. června na 23. června 2020, 22.52 místního času na Kourou (Francouzská Guayana).
září 2019
Původní termín startu TARANIS, který však byl už v průběhu roku 2018 zrušen. V tuto chvíli všichni počítají se startem 12. června 2020.
K misi ve výšce 700 km nad povrchem planety měla družice TARANIS podle původního plánu startovat z evropského kosmodromu Kourou (Francouzská Guayana) v transportním prostoru ruské nosné rakety Sojuz.
srpen 2019
březen-srpen 2019
Následují zkoušky elektromagnetické kompatibility v bezodrazové komoře. Během všech testů jsou zaznamenávána testovací data, jejichž analýzu český tým musí, stejně jako v roce 2018, dokončit vždy do 24 hodin.
Značná část času určeného na testování sondy v bezodrazové komoře byla věnována zkoumání zdrojů rušení pocházejícího převážně z různých služebních systémů družice. Tím český přístroj velmi trpí, neboť je vyladěn na co nejvetší citlivost pro zachycení slabých přírodních zdrojů. Nyní je již jisté, že silné rušení produkuje palubní napájecí zdroj v době, kdy je dobíjen ze slunečních panelů a má zapnutou regulační smyčku. Výměna zdroje v této fázi projektu již bohužel není možná. My se však stále nechceme smířit se skutečností, že budeme moci měřit jen v noci. Vždyť je maximum výskytu bouřek pozorované spíše v odpoledních hodinách! Pokoušíme se přesvědčit tým expertů z CNESu, že omezením na noční provoz dojde k poměrně značné ztrátě vědeckého využití našeho přístroje. Kolegové z CNESu si naštěstí uvědomují vážnost situace a uvažují o možnosti napájet družici občas výhradně z baterií i ve dne, případně používat nestandardním způsobem regulační smyčku. Ukazuje se, že to s velkou pravděpodobností bude po omezené časové úseky možné.
Další silné rušení pochází ze zdroje palubního počítače družice. Toto rušení bohužel odstranit již nepůjde. Mezitím totiž družice Taranis zamíří do francouzské Guyany na předstartovní kampaň.
únor 2019
TARANIS se stěhuje do teplotní vakuové komory pro měření životaschopnosti přístrojů v nehostinných podmínkách vakua a velkých teplotních rozsazích.
leden až srpen 2019
Pokračuje intenzivní testování kompletní sestavy vědeckých přístrojů sondy TARANIS. Sonda se za účelem různých testů stěhuje po francouzském městě Toulouse z místa na místo. Část testů probíhá v laboratořích francouzské kosmické agentury CNES.
10. září 2018
Probíhají intenzivní testy analyzátoru IME-HF v sestavě vědecké aparatury namontované na platformu družice.
Hlásíme jeden „NOK“ za druhým... Neboli „s výsledky testu nejsme spokojeni“. Do našeho analyzátoru IME-HF se dostává rušení, jehož úroveň téměř znemožňuje jeho správnou funkčnost. Tým techniků v CNESu hledá za naší vydatné podpory zdroj rušení. Nakonec se ukazuje, že rušení pravděpodobně produkuje palubní napájecí zdroj v době, kdy je dobíjen ze slunečních panelů. Od tohoto palubního zdroje napájení vedou vodiče přímo do předzesilovačů umístěných v patách elektrických antén připojených k našemu analyzátoru. Vodiče by měly sloužit pouze k přivedení napětí pro vyhřívání předzesilovačů ve vypnutém stavu, kdy by se jejich teplota podle výpočtů mohla dostávat hluboko pod bod mrazu.
Bohužel rušení po vypnutí topení nemizí. Zkoušíme různé varianty potlačení rušení, ale zatím s nejistým výsledkem. Další pokusy zlikvidovat rušení se bohužel odkládají, neboť se musí celá družice připravit na testování v teplotní vakuové komoře. Zatím se nám vůbec nechce smiřovat s tím, že budeme bez rušení měřit jen v noci, kdy je dobíjení ze slunečních panelů vypnuté.
26. května 2018
Technici montují sestavu vědecké aparatury na platformu družice Taranis.
11. února 2018
Testy sestavy vědeckých přístrojů úspěšně pokračují.
12. ledna 2018
Analyzátor IME-HF je zabudován do sestavy družice TARANIS.
7. září 2017
Francouzská kosmická agentura CNES oficiálně převzala analyzátory k montáži na družici TARANIS.
Současně padlo rozhodnutí o posunu data startu z dosud platného léta 2018 na září 2019. Důvodem jsou potíže s dohodami o vypuštění družice TARANIS společně s jinou družicí.
8. února 2017
Také předávací testy analyzátoru IME-HF společně s palubním počítačem MEXIC dopadly na výbornou. Cíl se blíží pomalu, ale jistě.
10. ledna 2017
Analyzátor IME-HF úspěšně absolvoval společné testy s elektrickými anténami.
12. až 16. září 2016
Český analyzátor úspěšně prošel testy ve vakuové teplotní komoře v Thales Alenia Space v Toulouse.
8. a 9. září 2016
V laboratoři Mecano ID v Toulouse podstoupil český přístroj pro sondu TARANIS tzv. vibrační testy, simulující otřesy spojené se startem nosné rakety. Přístroj, obsahující paměť se vzkazy účastníků projektu Pošlete vzkaz skřítkům, testy přežil v naprostém pořádku a funguje jak má.
6. června 2016
Slavnostní vyhlášení kompletních výsledků soutěže. Podrobnosti v souhrnném článku.
1. června 2016
Jiří Suchomel dokončuje naprogramování možnosti elektronického sdílení letenek pro všechny účastníky projektu. Certifikáty jsou vystaveny na jméno, 101 z nich obsahuje i text do vesmíru zaslaného vzkazu.
24. května 2016
Všichni vítězové osloveni. Věcné ceny z Vesmíru a nakladatelství DOKOŘÁN, PASEKA, PROSTOR a VYŠEHRAD pohromadě.
23. května 2016
Francouzská kontrola potvrzuje, že zařízení pracuje správně a naprogramování paměti se povedlo.
18. května 2016
Ondřej Santolík z Francie: „Vše v pořádku, přístroj funguje, uf.“
17. května 2016
Tým Ústavu fyziky atmosféry AV (Ondřej Santolík, Ivana Kolmašová a Radek Lán) odjíždí do Francie, aby připravili aparaturu na vypálení programu do paměti. Jejich kolega Luděk Uhlíř v Praze programuje paměť se vzkazy, kontrolní výpočty, zajišťující, že vše bude i v kosmu bezpečně fungovat a vzkazy nebudou rušit činnost TARANIS. Poté vše posílá do Francie k záznamu.
16. května 2016
Zasedá porota. Ze stovek zaslaných vzkazů a poselství vybírá 101 nejhezčích textů.
13. května 2016
Ve 23:42:40 přichází poslední soutěžní vzkaz.
12. května 2016
Výtvarnice Dora Čančíková dokončuje grafický návrh letenky.
27. dubna 2016
Francouzský technický tým hlásí zpoždění přípravy modulu, do něhož se mají vzkazy nahrát. Vzhledem k tomu, že český tým může jet do Francie nejdříve v polovině května, operativně posouváme termín ukončení soutěže na 13. květen.
14. dubna 2016
Soutěž odstartována zveřejněním pravidel.
Kosmická sonda TARANIS je vědecké zařízení, které ve své paměti vynese do vesmíru jména a vzkazy účastníků soutěže „Pošlete vzkaz skřítkům".
Celkem 152 kg těžká sonda TARANIS, nesoucí jméno keltského boha hromu, je určena k dosud nejrozsáhlejšímu a nejúplnějšímu výzkumu krátkodobých atmosférických událostí – výbojů a záblesků gama záření – objevujících se v zemské atmosféře nad bouřkovými oblastmi (ve výškách mezi 20 a 100 km). Přístroje na palubě budou mít za úkol mimo jiné i sledování tajemných a dosud málo prozkoumaných bouřkových jevů, odehrávajících se nad našimi hlavami – nadoblačných blesků, takzvaných Skřítků. Ty vědce v posledních létech zajímají čím dál víc.
Dva důležité vědecké přístroje sondy TARANIS vyvinuli ve spolupráci s francouzskou kosmickou agenturou CNES čeští vědci z oddělení kosmické fyziky a z oddělení horní atmosféry Ústavu fyziky atmosféry AV a skupiny kosmické fyziky Matematicko-fyzikální fakulty UK. Zařízení Ústavu fyziky atmosféry AV disponuje pevnou pamětí, umožňující nést v sobě do vesmíru vzkazy, jež vzejdou z této soutěže.
Sonda TARANIS je projekt francouzské kosmické agentury CNES, navržený francouzskými institucemi LPCE a CEA ve spolupráci s institucemi z České republiky, Polska a USA. Na kruhovou heliosynchronní polární oběžnou dráhu Země ve výšce až 700 km bude vypuštěna v roce 2018. Vzhledem k nezbytné době integrace a důkladných testů sondy je však třeba vědecké přístroje dokončit již letos na jaře.
Pořadatelé projektu:
