i

Aktuální číslo:

2024/5

Téma měsíce:

Čas

Obálka čísla

Savana

aneb Popis jednoho chaosu(Článek a snímky vznikly na společných cestách Davida Storcha a Petra Pokorného Afrikou.)
 |  6. 10. 2016
 |  Vesmír 95, 572, 2016/10
 |  Téma: Sucho

Savana je nejrozsáhlejší biom Afriky. Převažuje všude v oblastech středně vlhkých, sezőnních a teplých. Pouze v místech vysloveně deštivých ji nahrazují lesy, v těch úplně suchých naopak pouště a polopouště. Studené polohy hor a vrchovin pak porůstají monotónní travnaté porosty, které za savany nepovažujeme. Savany se totiž vyznačují soužitím travin, keřů a stromů (rámeček 1), aniž by některý z těchto typů vegetace převažoval. Jak se koexistence travin, keřů a stromů udržuje?

Na savanovou otázku, proč savana nezaroste lesem nebo naopak travinami, učebnicová poučka odpovídá, že stromy nepřevládnou, poněvadž klima je příliš suché a sezonní. Jenže to je jaksi nedostatečné. V savaně tu a tam stromy nebo keře přece jen jsou, takže to zas tak hrozné prostředí pro růst dřevin není; a když jich tam přežije pár, proč ne víc? Některé hypotézy vycházejí z představy rovnovážné koexistence (tvrdí, že v daném klimatu jiná kombinace vegetace není stabilní), jiné naopak tvrdí, že savana je jakýsi přechodný typ prostředí mezi stepí a lesem a udržuje se jen tím, že vnější zásahy neustále vychylují vegetaci od těchto dvou rovnovážných stavů. Tato dichotomie je ale poněkud umělá. Otázka, zda je savana něco stabilního a trvalého, nebo naopak proměnlivého a nepředpověditelného, je překvapivě složitá.

Obraz harmonie a proměnlivosti

Když pobýváme v africké savaně, těžko se zbavíme pocitu, že přes všechnu exotičnost jde o prostředí překvapivě známé, povědomé a předvídatelné. Je přehledné, ale přesto plné drobných úkrytů, na rozdíl třeba od velehor nebo pouští má většina struktur měřítko blízké člověku a vše se tu děje v přirozených a ustálených rytmech. Ráno křičí ptáci a začínají aktivovat zvířata, travou se procházejí stádečka antilop i větší stáda zeber, pakoňů a buvolů, občas nosorožec, stádo slonů či tlupa opic; všechna tato zvířata se pasou a dávají pozor, zda je neohrožuje nějaká šelma. V poledne se vše ztišuje a zklidňuje, lví smečky polehávají ve stínu akácií. Savana znovu ožívá těsně před západem slunce. Z úkrytů vylézají zvláštní noční tvorové jako dlouhonozí, tiší a elegantní noháči, ze stromu na strom skáčou maličké okaté komby, ušatí psi sluchem vyhledávají pod zemí termity, hrabáči rozhrabávají termitiště a hyeny a šakali se vydávají na lov a lup a svádějí s jinými šelmami půtky o kořist. Takhle to jde den za dnem, rok za rokem, a na obrovském prostoru; podobný rytmus a podobné vztahy mezi týmiž obyvateli savany se opakují všude od Jižního Súdánu po okolí Pretorie. A podobně vypadala savana před několika miliony let, jakkoli se její rozloha v průběhu klimatických cyklů měnila. Pocit harmonie, stálosti a přírodního pořádku sice může zčásti plynout z toho, že savana je původní domovské prostředí druhu Homo sapiens, ale přesto nelze pominout, že je ekologicky pozoruhodně homogenní a stálá.

Nyní vidíte 11 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
TÉMA MĚSÍCE: Sucho
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Ekologie a životní prostředí

O autorovi

David Storch

Prof. David Storch, Ph.D., vystudoval biologii na Přírodovědecké fakultě UK v Praze. Zabývá se makroekologií, biodiverzitou a ekologickou teorií. Působí na Přírodovědecké fakultě UK a v Centru pro teoretická studia (CTS), společném pracovišti UK a AV ČR, jehož byl v letech 2008–2018 ředitelem. Je editorem časopisů Ecology Letters a Global Ecology and Biogeography. Je členem Učené společnosti České republiky.
Storch David

Další články k tématu

Čas na změnuuzamčeno

Voda v krajině se stala častým tématem k diskusím. V letech 1997 a 2002 postihly naši zemi rozsáhlé povodně, v létě 2015 jsme čelili nebývalému...

Ohrožená půdauzamčeno

Naši předci chránili půdu nejednou i se zbraní v ruce či si její vzorek odnášeli do exilu. Dnes se úcta a vztah k půdě postupně vytrácejí nebo se...

Vodní autogramuzamčeno

Celosvětová výroba elektřiny pohltí každý rok 15 % globální spotřeby vody. Jen v roce 2010 to bylo 583 miliard metrů krychlových. To je jako kdyby...

Když přehrady rozkvetouuzamčeno

Příliš mnoho fosforu spolu s vysokými letními teplotami vede v přehradních nádržích k masivnímu rozvoji sinic, které jsou na takové podmínky skvěle...

Zachrání nás před suchem genetika?uzamčeno

V současné době se zemědělské plodiny pěstují asi na 15 milionech kilometrů čtverečních. Velmi významnou část této rozlohy ale často zasahuje...

Rostliny vyprávějí o suchuuzamčeno

Sledování vývojových fází rostlin během roku a jejich porovnání s jinými lety nabízí možnost pozorovat dlouhodobé klimatické trendy i bezprostřední...

Voda pro půl Českauzamčeno

Jen necelá třetina území České republiky stojí na horninách schopných fungovat jako velkoobjemové zásobárny podzemí vody. Na zbylé části území, kde...

Sucho v České republiceuzamčeno

Rádi bychom byli na budoucnost připraveni. Máme sklon očekávat, že po příznivých obdobích budou následovat období ještě příznivější. Historie však...

Voda, krajina, společnostuzamčeno

Voda je nejčastější příčinou lokálních i mezinárodních konfliktů. O fatálních důsledcích obou hydrologických extrémů se přesvědčila nejedna...

Sucho v sedmi pádech

Rozmazleni středoevropským mírným klimatem, zvykli jsme si, zvláště ve městech, žít jaksi mimo přírodní cykly. Počasí nás zajímalo pouze před...

Půdou proti suchu

Extrémní klimatické jevy jsou stále častější. V České republice se zvyšuje průměrná roční teplota vzduchu, celkové úhrny srážek zůstávají sice...

Půda – to nejcennější, co máme

Půda je pokožkou planety Země. 1 Lidé si svou pokožku chrání a jakmile si ji zraní, jsou vystaveni množství chorob a jejich tělo slábne. S půdou...

Doporučujeme

Divocí kopytníci pečují o krajinu

Divocí kopytníci pečují o krajinu

Josef Matyáš  |  6. 5. 2024
Zubr, pratur a divoký kůň dokážou výborně udržovat rozsáhlé plochy krajiny. Vyplývá to z aktualizovaného dokumentu Metodika přirozené pastvy...
Relativistický čas – čas našeho světa

Relativistický čas – čas našeho světa

Pavel Krtouš  |  6. 5. 2024
„Někteří filozofové … se domnívají, že fyzika není schopna popsat nejzákladnější aspekty reality, a zavrhují ji proto jako zavádějící formu...
Čas na poslední kafe

Čas na poslední kafe uzamčeno

Tomáš Knedlík  |  6. 5. 2024
Kávu zbožňujeme pro její vůni a chuť, ale také pro její povzbuzující účinky. Omamná vůně kávy se uvolňuje při pražení, kdy vznikají těkavé...