Letní dvojčíslo Vesmíru obsahuje mimořádnou přílohu – papírek, určený k testování vnímavosti hořké chuti, obsažené běžně např. v brokolici. Výzkum organizuje populační genetik Masarykovy univerzity Pavel Lízal, který důvody výzkumu i srovnání s jinými studiemi ve světě vysvětluje v třístránkovém článku, který najdete rovněž v letním vydání Vesmíru.

Projekt skončil 30. září 2016

 

Aktualizace článku 1. října 2016, 23:51: Doplněn celkový počet účastníků a odkaz na připravované výsledky. Zakonzervovány dynamicky generované mapy.

Vizualizaci výsledků anonymních dat, která genetik získává díky krátkému dotazníku, vyplněnému čtenáři Vesmíru po „ochutnání“ testovacího papírku, jste mohli průběžně sledovat na této stránce. Mezi počátkem července a koncem září 2016 se studie aktivně zúčastnilo (vyplněním elektronického dotazníku) celkem 1039 osob. Na mapě ukazujeme rozložení konečného počtu účastníků studie podle místa jejich původu.

Mapa zahrnuje odpovědi 1039 účastníků studie, kteří se do našeho experimentu zapojili v červenci až září 2016. Mapa: Pavel Lízal, Marek Janáč

Ty, jimž testovací papírek chutná nahořkle, označujeme ve studii, schválené etickou komisí Masarykovy univerzity v Brně, jako „chutnači“, ti, kdo papírek cítí jako nasládlý, jsou pro účely studie „nechutnači“.

Vzhledem k tomu, že v různých populacích je vnímání chutí rozdílné u mužů a žen, sledujeme tyto rozdíly i v naší studii.

01_ptc

Jazyk do korýtka

Vnímání chuti je jen jeden ze tří výzkumem sledovaných znaků. Sledujeme rovněž schopnost prohnout jazyk do korýtka, což je znak, který v různých populacích dokáže různé procento lidí. Smyslem aktuální studie je stanovit toto procento pro českou populaci a porovnat výsledek s populacemi jinde ve světě.

02_jazyk

Partnerské oči

Třetím sledovaným znakem je barva očí účastníků studie a jejich partnerů. Předchozí výzkumy v jiných částech světa ukazují, že mezi barvou očí partnerů existuje určitá statisticky významná vazba, typická pro danou populaci. Výzkum, kterého se účastníte, stanoví tuto statistickou vazbu pro naši populaci (podrobněji v článku letního Vesmíru, str. 414).

 03_oci

V následující tabulce se můžete seznámit s počty párů (účastníků naší studie) podle jejich barvy očí. Vyhodnocení, zda je volba partnera náhodná nebo podléhá výběru, zveřejníme v prosincovém vydání Vesmíru. Následující tabulky odpovídají stavu sesbíraných dat k 1. říjnu 2016.

04_svazky

Kolik je nás stejných?

Najděte si svoji kombinaci znaků a zjistěte jaký podíl respondentů je na tom stejně jako vy. Hodnoty založeny na odpovědích všech 1039 účastníků studie.

05_statistika_muzi 06_statistika_zeny

Kde získat testovací lístky

Do studie bylo možno se zapojit až do konce září 2016. Stačilo mít letní dvojčíslo časopisu Vesmír s vloženým testovacím lístkem, nebo si jej zdarma vyzvednout, na těchto deseti partnerských místech (po kliknutí na ikonu místa se zobrazí přesná adresa i otvírací doba):

 

Titulní snímek: Někdo jazykem vnímá a jiný nevnímá hořkou chuť. Studie populačního genetika Pavla Lízala zjišťuje, jak je tato vloha četná v naší populaci. Foto: Marek Janáč

Print Friendly
  • Kapitan Kubyk

    Neni to nahodou tak, ze barva oci ma neco spolecneho s chovanim jedincu? tmave oci jsou normalni u jiznich narodu a u jiznich narodu prevladaji vznetlivi lide, kdezto modra barva oci prevlada u severskych narodu, kteri moc vznetlivi nejsou. Tudiz barva oci by mohla mit jistou spojitost i s chovanim lidi a diky tomu si lide s modryma ocima mohou vybirat stejne klidne protejsky (modra – modra), nebo naopak vyhledavaji protiklad (modra – hneda). Sam jsem modrooky a ma manzelka je take modrooka. Oba jsme naprosto klidni a nehadame se, naopak se na vsem v klidu domluvime. Kdykoliv (az na jednu vyjimku) jsem mel pritelkyni s tmavyma ocima, tak byla hadava a startovaci.
    Kdyz vezmu lidi kolem sebe, tak to tak i vetsinou vychazi.

    • Pavel Lízal

      Dobrý den, na žádnou takovou studii, která by pojednávala o vztahu barvy očí s chováním člověka, jsem nenarazil, nicméně se tímto aspektem přímo nezabývám, takže nemůžu vyloučit, že se podobnou otázkou nezabývají kolegové specializující se na chování člověka. Pravdou však je, že genetická determinace chování je natolik složitá a navíc s významným vlivem prostředí, že si troufnu tvrdit, že by se takový vztah hledal velmi obtížně. Pokud jde o modrookost, tak existuje hypotéza, podle které se modrookost v evropské populaci rozšířila v důsledku kombinace vlivu atraktivity vzácného znaku (zejména silně v době vzniku této mutace) a pozitivního výběru, kdy si jedinec volí za partnera jedince stejného zbarvení očí, jako bylo prokázáno v současné norské populaci, kde znak vzácný není, avšak pozitivní výběr dále navyšuje výskyt znaku v populaci.

      • Kapitan Kubyk

        Dobry den,
        osobne si myslim, ze studii ohledne barvy oci vs. chovani lidi bylo provedeno nekolik, neni to urcite nic, co by nikoho prede mnou nenapadlo.

        Ta norska studie ma podle me nekolik mezer. Jednak to s modrookymi asi ani jinak nemohlo dopadnout, spis by me tam zajimalo, kolik zelenookych lidi si vyhledavalo zelenooke partnery, protoze zelena barva je celkem vyjimecna. A take je otazkou rozmisteni lidi s hnedyma (zelenyma) ocima v populaci, protoze pokud vezmeme v uvahu, ze 70% lidi tam ma modre oci, tak je klidne mozne, ze hnede oci budou mit lide pouze v urcitych castech norska, tudiz by to klidne mohlo mit vliv na to, ze si vybiraji protejsky se stejnou barvou oci.
        Take jsem se nedocetl, jestli se ptali primo na to, jestli si vyhledavaji partnera/partnerku podle barvy oci, nebo ke sblizeni dojde jinak (treba tim, ze si sednou povahove – coz je to, co jsem predtim naznacoval) a vysledkem je par se stejnou barvou oci. Diky tomu nikdo nevi, jestli je to kvuli povaze lidi, nebo podvedome podle barvy oci.

        Muj osobni nazor je, ze jsou lide, kteri mohou partnera /partnerku „sbalit“ na oci, ale spis si myslim, ze to nebude na barvu oci, jako na pronikavy pohled a bude to spise vyjimecne, ale primarne si myslim, ze jsou ty impulzy jine. Schvalne se zkuste zamerit na to, jestli se nekdo do nekoho zamiloval primarne kvuli barve jeho oci, nebo vyhledava partnery vedome podle barvy oci a take co lidi na partnerech pritahuje natolik, ze se sblizi. I kdyz by to velmi rozsirilo studii a v podstate by to asi hodne pozmenilo jeji celkovy cil, vysledek by mohl byt o neco smysluplnejsi a mozna by to i priblizilo dalsi odpovedi na otazky s timto tematem spojene. Nicmene chapu, ze Vas asi spise zajima podvedomi, ktere na to muze (ale take vubec nemusi) mit vliv.

        Rozhodne u nas by takovato studie davala mnohem vetsi smysl, vzhledem k vetsimu procentualnimu zastoupeni jednotlivych barev oci.

        Mozna by take stalo za to brat v uvahu i nejakou minimalni delku vztahu. Cimz by se vice osvetlilo, jestli takovi lide spolu jsou schopni vydrzet po „cely zivot“, resp. u jake barvy oci jedinec nakonec skonci.

        • Pavel Lízal

          Dobrý den, pokusím se o stručnou reakci na Váš příspěvek.
          Pokud jde o norskou studii, tak uvádíme i v článku, že výsledek může být do jisté míry ovlivněn vyšším výskytem modrookých jedinců v populaci, ve které to navíc může být také jistý marker původu, který výběr může ovlivnit. A právě proto nás zajímá naše středoevropská populace, která je v rozložení znaku rozmanitější.
          Pokud jde o výběrový vzorek, tak věřím, že autoři výzkumu měli vzorek náhodný a správně zvolený tak, aby tam Vámi zmiňované nedostatky neměli.
          Ten pozitivní výběr byl stanoven i u zelenookých a hnědookých jedinců.
          Podobně jako v naši studii, byla sledována pouze barva očí u partnerů, charakteristiky chování se nehodnotily, protože cílem bylo ověřit zda se partneři potkávají vzhledem k barvě očí náhodně, jak se předpokládalo a nebo je tam tzv. výběrové oplození, jak v populační genetice označujeme situaci, kdy vzhledem ke sledovanému znaku nejsou svazky náhodné.
          V obou případech se jedná o studii populační, kdy sledujeme jeden konkrétní znak, který nám charakterizuje genofond populace a ověřujeme, zda se chová podle předpokladu či nikoliv. Není tedy cílem studovat komplex znaků a parametrů, které hrají roli například při seznamování (kam patří i povahové vlastnosti). Pokud má někdo zájem studovat například korelaci barvy očí a povahových vlastností při seznamování, tak si samozřejmě takovou studii navrhnout a realizovat může, ale to už je jiná oblast studia, než kterou se zabýváme a odborností pokrývá i jinou oblast.

          • Kapitan Kubyk

            Diky za informace

  • Olda Brkoslav

    Tak jsem testnul PTC a po pravdě si nejsem jistý výsledkem. V prvních vteřinách jsem měl pocit, že cosi hořkého cítím, ale po 10sec to vymizelo, jako bych to už všechno vycucal. Pak už jsem cítil jen ten papír. Tak jsem nechutnač?

    • Pavel Lízal

      Dobrý den, děkujeme za dotaz. Určitě jste chutnač. Jak je napsáno v pokynech pro testování, jste chutnač, pokud hořkost (byť jen slabou) ucítíte v průběhu 5-10 vteřin. Jinými slovy, jakmile nějakou hořkou chuť ucítíte, testování skončilo a papírek nemusíte dále cucat (na papírku je jen určité množství testovací látky, takže pokud nejste superchutnač, tak při delším a intezivním cucání papírku už nic cítit nemusíte, oproti tomu superchutnači chuť cítí dlouho a intenzivně). Většina osob hořkost ucítí nejpozději do 6-8 sekund, pokud někdo ani po 10 sekundách hořkost necítí, pak je nechutnačem.