Víkend

Články doplňující či rozšiřující sloupek Ondřeje Vrtišky ŽÁDNÁ VĚDA, který vychází v příloze Víkend MF DNES
3. 10. 2015
arabidopsisDžungle uvnitř květiny

Vhled do toho, jak rostliny řídí vlastní růst a jak do hry ve složitém propletenci vztahů vstupují nejrůznější rostlinné hormony, geny a podle jejich návodu vyráběné proteiny, nabízí článek Fridety Seidlové Rostliny, obdivuhodné organismy naší planety. Podotýkáme, že článek se zabývá jen malou částí celého systému, který je ve skutečnosti ještě mnohem složitější.

 

26. 9. 2015
statistikaPaní Vomáčková jako důkaz

Omlouváme se za zpoždění, s nímž tentokrát odkazujeme na materiál související s aktuálním sloupkem. Na úskalí spojená s použitím statistiky upozornil na stránkách Vesmíru s řadou příkladů Milan Mareš: Statistiky chtějí opatrnost.

 

19. 9. 2015
Slavnostní XXI. valné shromáždění Učené společnosti České republiky, 18. května 2015, Karolinum – Univerzita Karlova Praha.Udělej si sám

Pro čtenáře Víkendu na týden odemykáme rozhovor s britským Královským astronomem Martinem Reesem, který je jinak přístupný pouze předplatitelům. O biohackingu se dozvíte více v rozhovoru s Radkou Hanečkovou z pražského Brmlabu.

 

12. 9. 2015
placeboDémon odkrývá karty

Přehled hlavních argumentů z knihy Zkorumpovaná farmacie autor sloupku sepsal pro iHNed.cz, ale článek je dostupný pouze předplatitelům Hospodářských novin. Volně přístupná je recenze Michala Kašpárka na Finmagu. O objektivitě farmakologických studií před časem napsal do Vesmíru glosu prof. Michal Anděl.

 

5. 9. 2015
obrnaVirus na odstřel

Více o historii dětské obrny (neplést s dětskou mozkovou obrnou) a boji s ní si můžete přečíst v článku z roku 2003, v němž si lékaři Jiří Havlík a Ladislav Machala nebyli jisti, zda se obrnu podaří zlikvidovat v plánovaném termínu: Přežije polio rok 2005? A jedna aktuální zpráva, která se objevila až po napsání sloupku: na Ukrajině se objevily dva případy obrny, znamená to návrat této nemoci do Evropy po pěti letech. Nicméně doufejme, že jde o výjimečnou událost a nemocných nebude přibývat. Virus, který nákazu způsobil, pocházel z vakcíny. Z těl očkovaných dětí se dostal do prostředí a vyvolal zmíněné dvě nákazy u jiných dětí. Je to dobře popsaný mechanismus, který může velmi vzácně nastat v populacích s nízkou mírou proočkovanosti (na Ukrajině asi 50 %). Podrobnosti ve zprávě WHO (anglicky).

 

29. 8. 2015
kvasinkyJednobuněční narkobaroni

Syntetické biologii jsme ve Vesmíru věnovali speciál: Život 2.0. Základní představu o tomto prudce se rozvíjejícím oboru nabízí především stručný úvodní článek Syntetická biologie: člověk, konstruktér života a rozsáhlejší příspěvek Na cestě od genetického inženýrství až ke stavebnici života.

 

22. 8. 2015
KelseyWinton v sukních

Thalidomid coby lék proti nevolnosti pro těhotné ženy fatálně selhal, nebýt Frances Oldhamové Kelseyové (na snímku), mohlo být jeho obětí ještě mnohem více. To ale neznamená, že nenašel uplatnění jinde. Lék od něj odvozený se úspěšně užívá při léčbě mnohočetného myelomu. Více o podobných případech píše Michal Anděl v článku Nové použití pro staré léky. Obecně o alternativním využití léků v kontextu farmakologického vývoje píše Stanislav Rádl: Vedlejší účinky a vývoj moderních léčiv.

 

15. 8. 2015
mravenciTeď tu velím já

Jak je možné, že mravenci dopravující společnými silami těžké břemeno do mraveniště vědí, co mají dělat? Že netáhnou jeden hot a druhý čehý? Analýza videozáznamů odhalila, že v jejich chování se mísí síla individuality s pokornou konformitou. Do práce se průběžně zapojují stále noví mravenci. Ti vědí, kterým směrem táhnout, protože si předtím situaci prohlédli z odstupu. Po dobu deseti až dvaceti sekund udávají směr, postupně ale orientaci ztrácejí a začínají dělat chyby. Přestávají být mozkem skupiny a mění se v její poslušné svaly, až je nakonec nahradí čerstvé síly. Autoři výzkumu zveřejnili tři videa, která chování mravenců ilustrují:

 

8. 8. 2015
harmoniaCizí, ale naše

O invazních druzích napsali pro Vesmír sérii tří článků geobotanici Petr Pyšek a Jiří Sádlo: Zavlečené rostliny, Zavlečené rostliny – jak je to u nás doma?, S vlky výt – alternativy boje proti zavlečeným druhům rostlin. O invazním slunéčku Harmonia píše entomolog Oldřich Nedvěd: Invazní slunéčka jsou tady!

 

1. 8. 2015
bananJídlo bez chemie

Článek z blogu časopisu Nature Chemistry, který přináší seznam produktů „neobsahujících chemikálie“ najdete ZDE (PDF). A pokud vás děsí seznam nebezpečně znějících látek ve složení potravin, podívejte se, co obsahuje třeba takový banán. Fascinující životní příběh ve sloupku zmíněného Frize Habera, nositele Nobelovy ceny  za zkrocení vzdušného dusíku a otce chemických zbraní, pro Vesmír sepsal Břetislav Friedrich: Fritz Haber a „válka chemiků“.

 

25. 7. 2015
ptakSláva nedopalkům

Podrobněji se ptákům ve městech věnuje článek Cesta do města olomouckého ornitologa prof. Tomáše Grima v aktuálním čísle Vesmíru. Stejný autor Před časem popisoval i využití nedopalků coby ochrany před hnízdními parazity: Paraziti, bylinky a cigára.

 

18. 7. 2015
orionVýbuch jako metafora

O tom, jak dopravu na oběžnou dráhu mění vstup soukromých společností, psal na Vesmir.cz Jan Jandourek v článku Americké kladivo, jehož hlavním tématem je americko-ruské soupeření a složitá situace, do níž se dostal americký vesmírný program.

 

11. 7. 2015
duplikaceOpakování, matka problémů

O tom, že se ve vědě často nedaří zopakovat důležité experimenty, a o potížích, které z toho plynou, psal pro Vesmír.cz chemik a filosof přírodních věd Boris Cvek: Kostlivec nezopakovatelnosti ve skříni vědeckého publikování. Oksvoldova studie dokumentující duplikace obrazových dat vyšla v časopise Science and Engineering Ethics (volně přístupný pouze abstrakt). Diskuse nad ním probíhá na komunitním webu PubPeer.

 

4.7. 2015
braintotextSíla myšlenky

Pod odkazem v titulku se skrývá plný text článku z časopisu Frontiers in Neuroscience, v němž německo-americký tým popisuje detaily metody umožňující ze záznamu mozkové aktivity při čtení textu rekonstruovat onen text v písemné podobě. Postup demonstruje i krátké video:

 

27. 6. 2015
prionyPriony

O prionech a jimi způsobených onemocněních vyšla ve Vesmíru řada článků. Zde upozorňujeme na dva, které shrnují historii prionových onemocnění a dobrodružné pátrání po jejich příčině: Drbající se ovce, chechtající se kanibalové a šílené krávyNobelova cena, a co dál?

 

20. 6. 2015
Academia Film Olomouc 50 (17.–19.4.2015)Diamantový příběh

Desetiletý Vojta Kamenický (nomen omen) našel v Českém středohoří kamínek. Než začnete zívat nudou, vězte, že průhledné zrnko se třpytilo více než ostatní a leželo nedaleko míst, v nichž byly v minulosti objeveny jediné dva české diamanty. První test ve zlatnictví naznačoval, že by skutečně mohlo jít o diamant. Kamínek poté putoval do rukou gemologa disponujícího přístroji schopnými potvrdit či vyvrátit diamantovou hypotézu. Jak to dopadlo? Průběh i výsledek testování zachycuje krátká videoreportáž.

 

13. 6. 2015
ockovaniOčkování s chladnou hlavou

O významu očkování v boji s infekčními nemocemi výmluvně vypovídá série grafů Státního zdravotního ústavu dokumentující vývoj nemocnosti a úmrtnosti v posledních desetiletích (PDF). Velmi vlídně formuloval dopis rodičům odmítajícím očkování americký pediatr Chad Hayes (česky v překladu Zdravotnického deníku). Mýty, omyly a argumentační fauly odpůrců očkování na svém blogu systematicky a věcně rozebírá Pavel Vlašánek. Například detailní rozbor mýtu o vztahu MMR vakcíny a autismu: Dr. Andrew Wakefield a jeho hypotéza, nebo o tvrzeních v poslední době čím dál populárnější dr. Elekové: MUDr. Ludmila Eleková a propagace bad science. Vládnete-li angličtinou, přehledná infografika na téma „vakcíny a autismus“ je zde.

 

6. 6. 2015
broukOsminohý brouk

Úvaha o tom, proč má brouk šest a pavouk osm nohou, nás zavede ke zkoumání embryonálního vývoje a mechanismů, díky nimž zárodek pozná, jak má výsledný organismus vypadat. Kam patří nohy, kam tykadla, kolik má čeho být… Významnou roli v tom hrají slavné homeoboxové geny, o nichž ve Vesmíru psali Petr Šíma a Ilja Trebichavský.

 

16. 5. 2015
tara-vikendCo oči nevidí…

Spoluautorem jednoho z článků shrnujících v časopise Science výsledky expedice Tara Oceans je i prof. Julius Lukeš, parazitolog a molekulární biolog z Parazitologického ústavu AV ČR. Expedice byla hlavním tématem rozhovoru, který s ním Vesmír pořídil loni: Život si najde cestu všude

 

23. 5. 2015

Sloupek nevyšel.

16. 5. 2015
placeboMocné nic

„Terapeutický efekt placeba se může uplatnit tím více, čím více se na onemocnění podílejí psychické nebo duchovní vlivy, například u některých bolestí, úzkostí, depresí, a tím méně, čím více jsou potíže organického původu (například při ucpání střev),“ píše v článku Placebo: působí, ale jen někdy, prof. Miloslav Kršiak.

 

9. 5. 2015
mikrobiom-nahledŽivé matrjošky

O mikrobiomu, tedy o bakteriích obývajících (a ovlivňujících) naše těla, se sloupek už jednou zmiňoval. Stejně jako tehdy odkazujeme na podrobnější článek Lidské tělo je ekosystém s biliony obyvatel. O tom, že i naše vlastní buňky vznikly symbiózou dávných mikroorganismů, se více dozvíte v textu Třicet let endosymbiotické teorie. A virům, které infikovaly naše předky a od té doby „bydlí“ v našem genomu, se věnuje článek Endogenní retroviry – genetické fosilie, nebo zombie? Pro zájemce přidáváme ještě odkaz na aktuální studii v Nature o virech aktivních v lidském embryu, která sloupek inspirovala.

 

2. 5. 2015
simpanzInteligence a kultura zvířat

V nejbližších dnech na vesmir.cz vyjde rozsáhlý článek o zvířecí inteligenci. Prozatím odkazujeme na některé starší články. O tom, že ani ptáci nejsou jen živé automaty: Vrány mají svou kulturu. A o tom, že o vyspělosti šimpanzů nemusíme pochybovat už vůbec: Šimpanzí kultury, Šimpanzí etnografie a Šimpanzi nehrají fér.

 

25. 4. 2015
treti_kulturaDvojí metr, třetí kultura

S tím, co se všeobecně považuje za součást obecného vzdělání, úzce souvisí pojem „třetí kultura“, tedy snaha o dialog mezi humanitními a přírodovědnými vzdělanci a o propojení obou těchto často nesmyslně oddělených „kultur“.  „Přírodovědec nepříliš dobře se orientující v umění a hudbě je intelektuály považován za zabedněnce, kdežto intelektuálové se domnívají, že k tomu, aby byli považováni za vzdělance, nemusí o přírodních vědách vědět vůbec nic.“

 

18. 4. 2015
vlkNávrat divočiny

Návratu vlků se ve Vesmíru v poslední době věnovaly dva články: Text Vlk se vrátil. Přežije v Čechách? byl loni inspirován narozením prvních vlčat u Ralska. Letos přišla další dobrá zpráva: První šumavský vlk. Podrobně jsme se věnovali i dalšímu navrátilci: Bobr 2014 – chráněný i nežádoucí. A také starým známým, byť kvůli mimořádné plachosti vlastně neznámým: Neviditelní losi v Čechách.

 

11. 4. 2015
kockaTrochu se to zvrtlo

Příběh Macquariova ostrova je jen jedním z příkladů dramatických změn, které člověk zavlečením nepůvodních druhů způsobil v Austrálii a na okolních ostrovech. O neplánovaných důsledcích introdukce živočichů psal ve Vesmíru David Storch. Ne vždy je ale zaděláno na katastrofu. O některých druzích ani netušíme, že ve svém dnešním prostředí nejsou původní. O zapomenutých vetřelcích psali Jan Robovský a Lenka Kovačiková.

 

4. 4. 2015
vietnamČeští Vietnamci mezi dvěma jazyky

V kontextu vlivu jazyka na myšlení mluvčího může být zajímavý podrobnější pohled na to, jak se v českém prostředí vzájemně ovlivňují čeština a vietnamština. Příklad? „Zvláštním případem může být slovo rýže, běžně používané mezi českými Vietnamci v hovoru, jehož použitím se zřejmě naznačuje, že česká rýže není totéž (není tak chutná) jako ta vietnamská, zvaná cơm.“

 

28. 3. 2015
spiknutiPozor, spiknutí

Na tomto místě měl být článek o tom, jak a proč věříme tvrzením, která zapadají do našeho obrazu světa, zatímco argumenty a informace protistrany zlehčujeme a odmítáme bez ohledu na jejich kvalitu. A co z toho plyne. Nakonec jsme se ale rozhodli, že ho zpracujeme do tištěného Vesmíru v rámci chystaného tématu o chybách a omylech. Nabízíme proto zatím dva články, které s tématem souvisejí. Esej Věda, vědci a pravda od Jana Sokola a v angličtině článek, který pro Guardian napsal Ben Goldacre. (V češtině vyšly jeho knihy Prolhaná věda a Zkorumpovaná farmacie.)

 

21. 3. 2015
HIVVirus na dálkové ovládání

Tým českých a německých vědců vytvořil „dálkové ovládání“ k viru HIV. Otevřel tím nové možnosti studia životního cyklu původce AIDS. Jeho poznání je nezbytné pro vývoj nových typů léčiv. Článek přináší podrobnosti o tom, jak takové „dálkové ovládání“ viru funguje.

 

14. 3. 2015
synestezieChuť tónu, barva čísla

Člověk někdy vidí barvy i tam, kde žádné nejsou. (Nebo třeba vnímá chuť při zaznění určitého tónu.) O tzv. synestezii napsal do Vesmíru psychiatr Radkin Honzák, který ji při experimentech s LSD zažil na vlastní kůži: „Slyšel jsem jedním ze svých špičáků (tenkrát jsem měl ještě všechny svoje) modrou barvu.“ Některým lidem se podobné věci běžně dějí i bez požití halucinogenních látek.

 

7. 3. 2015
mozekNepřesná paměť je výhodná

Psychiatr Radkin Honzák píše o experimentálním zkoumání jednoho typu falešných vzpomínek a o tom, že nemusí jít o pouhý kognitivní omyl. Uložit si do paměti vzpomínku na něco, co se nestalo, může totiž být v určitém kontextu výhodné.

 

28. 2. 2015
epiEpigenetika

Epigenetika je moderní biologický obor studující dědičné změny, které nejsou zapsány v pořadí bází DNA a na rozdíl od klasických mutací jsou často vratné. Komplikuje leccos z toho, co se studenti biologie dlouhá desetiletí učili. Náš tematický speciál se jí věnuje z různých úhlů pohledu.

 

21. 2. 2015
mendelGenetika slaví 150 let

„Dlouho se zdálo, že jeho nejvýznamnějším činem pro historii bylo jmenování dalšího severomoravského zázraku, teprve devatenáctiletého Leoše Janáčka z chrámové pěvecké školy vedoucím brněnského kúru,“ píše o Mendelovi František Houdek.

 

14. 2. 2015
sodikVIDEO: Vybuchující sodík ve vodě

Tým kolem Pavla Jungwirtha z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR publikoval v časopise Nature Chemistry nové poznatky týkající se bouřlivé reakce sodíku s vodou. Pod odkazem najdete jak video z ultrarychlé kamery, tak počítačovou simulaci chování 4000 atomů sodíku. A jako bonus likvidaci přebytečných zásob sodíku americkou armádou v roce 1947.

 

7. 2. 2015
kukuriceSpory kolem genového inženýrství

Celý průzkum Oklahomské univerzity si můžete prohlédnout na univerzitním webu (PDF), otázka týkající se značení potravin obsahujících DNA je na str. 4. O sporech kolem genového inženýrství a GMO napsal Vladimír Vondrejs pro Vesmír sedmidílný seriál. V některých technických detailech je již zastaralý, jako úvod do problematiky včetně historického kontextu ale poslouží velmi dobře.

 

31. 1. 2015
krajinaKrajina jako interpretovaný text

O tom, jak přírodovědné znalosti pomáhají číst krajinu a odkrývat netušené souvislosti, vyšlo ve Vesmíru mnoho textů.  Vybíráme zde alespoň esej geobotanika Jiřího Sádla Krajina jako interpretovaný text, recenzi Vojena Ložka na výbornou knihu Krajina a revoluce (k jejímž autorům patří Jiří Sádlo, Václav Cílek nebo Petr Pokorný) a článek Václava Cílka Geodiverzita.

 

24. 1. 2015
telomeryNejvyšší ocenění koncům chromozomů

Zkracování konců chromozomů (tzv. telomer) je důležitý mechanismus řídící stárnutí buněk. Mimo jiné chrání organismus před nádorovým bujením. Více se o telomerách dočtete v článku, který ve Vesmíru vyšel v roce 2010 při příležitosti udělení Nobelovy ceny trojici vědců, kteří k poznání telomer přispěli.

 

17. 1. 2015
biohackingGarážová věda

Aplikaci FlowerChecker si můžete nainstalovat do telefonu s Androidem, verze pro iPhone se připravuje. S molekulami RNA si můžete on-line pohrát v rámci projektu EteRNA, s proteiny v analogické „hře“ Foldit. Pestrou sbírku projektů občanské vědy najdete na stránkách Zooinverse. Tématu amatérů ve vědě jsme se nedávno věnovali měsíčním speciálem, který se nezabýval zdaleka jen aktivitami spojenými s vysedáváním u počítače. Zavede vás mezi amatérské astronomy, meteorology, archeology i biohackery.

 

10. 1. 2015
vodaStruktura a anomálie vody

Proč voda za pokojové teploty teče? Proč je led lehčí než kapalná voda? Chová se skutečný led IX stejně jako ve Vonnegutově románu Kolíbka? Fyzikální chemik Jiří Kolafa ve svém článku pozoruhodné vlastnosti vědy vysvětluje. A ptá se, která kapalina splňuje kritéria normálnosti. Sám si odpovídá: „Pro někoho je normální kapalinou řekněme alkohol (ethanol), pro jiného benzín… Jako člověk živící se podivnou naukou zvanou statistická termodynamika mám zde jasno: normální je kapalný argon.“

 

3. 1. 2015
HiggsProč Higgsův boson nemusel existovat a proč jsme rádi, že existuje

„Vyvrácení vědecké hypotézy je stejně důležité jako získání důkazů na její podporu. Obojí nám říká něco nového o podstatě světa. Bez Higgsova bosonu by fyzikové museli některé své představy upravit, což by bylo možná ještě zajímavější.“ Tolik sloupek. Podrobněji se tématu věnuje článek částicového fyzika Jiřího Chýly.

 

27. 12. 2014

Sloupek nevyšel.

 

20. 12. 2014
Oil PumpsCopak to tu syčí?

Dnes mimořádně odkazujeme na samé zdroje v angličtině. Tématu vlivu úniků zemního plynu na klimatické změny se věnuje skvěle zpracovaný rozsáhlý článek Uprising Phila McKenny pro Matter (dnes součást projektu Medium). Aktuální studie z Princetonu, kterou sloupek zmiňuje, vyšla v časopise PNAS (abstrakt). A celý text studie z Climate Change (2011) je dostupný na webu Cornellovy univerzity (PDF).

 

13. 12. 2014
openaccessNesnesitelná lehkost publikování

O nástrahách open-access publikování, na němž parazituje řada podvodníků, psal ve Vesmíru nedávno doc. Petr Slavíček z VŠCHT. Článek zmíněný v sloupku si můžete prohlédnout v PDF. Nejnověji byl jedním z podvodných vydavatelů publikován nesmyslný článek (PDF), jehož autory jsou Margaret Simpsonová a Edna Krabappelová ze Simpsonů a jakýsi Kim Jong Fun (fun – angl. legrace), zjevně karikující severokorejského vůdce. V generátoru SCIgen si můžete vytvořit vlastní „vědecký“ článek i s obrázky a seznamem literatury. Za spoluautora si můžete zvolit třeba Stephena Hawkinga, Petera Higgse, nebo třeba Šmoulinku.

 

6. 12. 2014
vinoJe pití červeného vína zdravé? A proč?

Zdraví prospěšné účinky červeného vína jsou často připisovány resveratolu – organické látce, která chrání organismus před stresem. Psychiatr Oldřich Vinař ale upozorňuje, že příběh resveratolu je poněkud zamotanější…

 

29. 11. 2014
dite-fmriDětský mozek a vývoj řeči

Sloupek Co se v mládí naučíš… vychází z aktuální studie publikované v časopise PNAS. Zde odkazujeme na starší text z Vesmíru věnovaný stejnému tématu. „Japonec, který se s češtinou setká až v dospělosti, si už vždycky bude plést slova hladhrad…“

 

22. 11. 2014
babickaO nezabíjení babiček

Článek Jana Zrzavého z roku 1999 patří k nejcitovanějším textům Vesmíru. Jeho téma může vypadat absurdně, nabízí však evolučně biologický pohled na aspekty lidského chování, které nejsou tak samozřejmé, jak by se mohlo zdát. A v poslední části dojde i na (ne)zabíjení dětí, které bylo tématem sloupku Vraždění neviňátek.

 

15. 11. 2014
Živočichové zaznamenali prudký rozvoj během kambrické exploze před 542 miliony let. Zdroj: Katrina Kenny & Nobumichi Tamura
Miliarda let nudy před velkým nadechnutím

Evoluce života neprobíhá lineárně. Období před 1,8 miliardy až 800 miliony let se přezdívá „nudná miliarda“, protože za tak dlouhou dobu se nestalo nic, co by stálo za pozornost. Studie publikovaná v Science nabízí vysvětlení tak dlouhé stagnace.

 

8. 11. 2014
Figure 4_2014_06_23Mikroskop nahlíží do soukromí buněk

Videa o snímky pořízené metodou umožňující zachytit ve 3D detailní struktury živých buněk.

 

1. 11. 2014

K tématu omylů a podvodů ve vědě jsme zpřístupnili dva články z říjnového Vesmíru, které se podrobněji zabývají případy zmíněnými v aktuálním vydání sloupku Žádná věda:

Kauza sasai2STAP-buněk

Yoshiki Sasai je mrtev. Dvaapadesátiletý japonský vývojový biolog se oběsil 5. srpna 2014 na schodišti budovy Centra vývojové biologie RIKEN v Kobe. Jeho zoufalý čin napsal tragickou tečku za „kauzou STAP-buněk“.

narkolepsieByla to pravda, a už není…

Ta práce byla opravdu moc pěkná, zdánlivě solidně experimentálně provedená a velmi důležitá. Proto byli imunologové doslova šokováni, když před měsícem autoři svůj článek odvolali…

 

25. 10. 2014
mikrobiom-nahledLidské tělo je ekosystém s biliony obyvatel

Ať se hnete kamkoli, nikdy a nikde nejste sami. Pořád je s vámi nějakých sto bilionů společníků. Buďte za ně vděčni. Nebýt jich, nepřežili byste.

 

18. 10. 2014
Výška lidské postavy je z 80 % podmíněna geneticky. Ilustrace: Jane Ades/NHGRI
Jedna mutace čahouna nedělá

Každou chvíli se v médiích objeví zpráva, že vědci objevili gen pro to a ono. Pro obezitu, genialitu, alkoholismus, strach, štěstí… Téměř vždy se jedná o zjednodušení tak brutální, že zcela zamlžuje podstatu problému.