i

Aktuální číslo:

2024/5

Téma měsíce:

Čas

Obálka čísla

Pásovci, lepra a regenerace jater

 |  9. 1. 2023
 |  Vesmír 102, 6, 2023/1

Budeme jednou játra léčit za pomoci lepry? To zní ještě hůř než léčba ran solí. Tvrzení je nadsazené, přesto bakterie Mycobacterium leprae, jež u lidí působí lepru, může pomoci v poznání mechanismů zajišťujících regeneraci jater. Játra jsou přeborníky v regeneraci. Zdravý orgán dokáže dorůst a doplnit chybějící část, ale při chronickém poškození (např. cirhóze) tuto schopnost částečně či úplně ztrácí, tkáň se jizví a mohou v ní bujet nádory. Současná medicína s tím příliš nezmůže.

Na scénu vstupují pásovci devítipásí (Dasypus novemcinctus), jejichž játra mohou přirozeně hostit bakterie lepry. Játra infikovaných zvířat jsou sice oproti orgánům nenakažených zvířat větší, ale jak zjistili biologové z Británie a USA, zároveň zcela v pořádku, tedy struktura i aktivita orgánu jsou normální. Zdá se však, že jaterní buňky byly „přeprogramovány“. Sestava genů zapnutá v buňkách je totiž podobnější sestavě genů aktivních v plodu než v dospělém zvířeti, což je stav, který podporuje růst a regeneraci. Genetickým programátorem je tu pravděpodobně bakterie M. leprae, u níž stejná skupina vědců v minulosti prokázala podobnou schopnost ve Schwannových buňkách, obalujících některé buňky nervové soustavy jako jakási izolace vodičů.

Bakterie tedy „vědí“, jak vypěstovat zdravá a velká játra, ve kterých přebývají, a mohou nám pomoci odhalit mechanismy, jimiž lze regeneraci navodit bez rizika nádorového bujení. Pokud by se povedlo tyto mechanismy zapnout u pacientů s poškozenými játry, jako to umějí samy bakterie, mohla by regenerace pomoci v případech, kdy dnes medicína sahá po transplantaci.

Hess S. et al.: Cell Reports Medicine, 2022, DOI: 10.1016/j.xcrm.2022.100820

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Medicína, Genetika, Biologie
RUBRIKA: Mozaika

O autorovi

Kateřina Bezányiová

Kateřina Bezányiová (*2000) studuje na Přírodovědecké fakultě UK, v průběhu středoškolského studia absolvovala stáž v Ústavu živočišné fyziologie a genetiky AV ČR v Liběchově. V současné době se věnuje populační genetice kukaččích včel a jejich hostitelů.
Bezányiová Kateřina

Doporučujeme

Divocí kopytníci pečují o krajinu

Divocí kopytníci pečují o krajinu

Josef Matyáš  |  6. 5. 2024
Zubr, pratur a divoký kůň dokážou výborně udržovat rozsáhlé plochy krajiny. Vyplývá to z aktualizovaného dokumentu Metodika přirozené pastvy...
Relativistický čas – čas našeho světa

Relativistický čas – čas našeho světa

Pavel Krtouš  |  6. 5. 2024
„Někteří filozofové … se domnívají, že fyzika není schopna popsat nejzákladnější aspekty reality, a zavrhují ji proto jako zavádějící formu...
Čas na poslední kafe

Čas na poslední kafe uzamčeno

Tomáš Knedlík  |  6. 5. 2024
Kávu zbožňujeme pro její vůni a chuť, ale také pro její povzbuzující účinky. Omamná vůně kávy se uvolňuje při pražení, kdy vznikají těkavé...