Odklad startu k ledovým měsícům

Sonda JUICE (JUpiter ICy moon Explorer) odstartuje později. Téměř tříměsíční zpoždění současného největšího vědeckého projektu Evropské vesmírné agentury zavinila pandemie covidu-19. Už nyní je jasné, že se sondu nepodaří připravit pro původní startovní okno v červnu roku 2022, z něhož by po gravitačních manévrech u Země, Venuše a Marsu mohla dosáhnout Jupiteru v roce 2030.

Vědecké a technické týmy projektu nyní usilují o další startovní okno, které začíná 29. srpna 2022. Sondu vynese z kosmodromu Kourou osvědčená raketa Ariane 5. Nově naplánovaná dráha předpokládá čtyři postupné gravitační manévry u Země a jeden u Venuše, které sondu katapultují k ledovým měsícům planety Jupiter, kam dorazí v červenci 2031. Po zachycení gravitačním polem Jupiteru jsou naplánovány těsné průlety poblíž jeho měsíců Europa a Callisto, navedení na oběžnou dráhu měsíce Ganymedu v prosinci 2034 a dopad na jeho povrch po skončení mise v září 2035.

Sondu JUICE vybrala Evropská vesmírná agentura v květnu 2012 jako první z nejvýznamnější kategorie „velkých“ (L-class) misí evropského programu Cosmic Vision. Hlavním cílem výzkumu je podrobně charakterizovat podmínky v systému plynného obra Jupiteru, zahrnujícího ledové měsíce Ganymed, Europa a Callisto. Jejich podpovrchové oceány mohou představovat zatím neznámé obyvatelné světy. Ganymed má navíc vlastní magnetické pole, o jehož vlivech na okolní prostředí toho z měření předchozích sond víme jen velmi málo.

Energii pro přístroje bude JUICE čerpat prostřednictvím největších solárních panelů, jaké kdy nesla meziplanetární sonda. Mají celkovou plochu 85 m² a zajistí dostatečný výkon (přibližně 850 W) pro práci tohoto vesmírného robota ve vzdálenosti kolem 780 milionů km od Slunce.Koláž: Sonda JUICE: ESA, ATG medialab; Jupiter: NASA, ESA, J. Nichols (Univerzita v Leicesteru); Ganymed: NASA, JPL; Io: NASA, JPL, Arizonská univerzita; Callisto a Europa: NASA, JPL, DLR

Sonda ponese rozmanité vědecké přístroje. Jedním z nich je systém antén a analyzátorů pro měření elektrických a magnetických polí v různých frekvenčních pásmech, který vznikl v konsorciu vědců a techniků z 25 institucí v 9 zemích. Významně se na něm podílely také dva české týmy. Oddělení kosmické fyziky Ústavu fyziky atmosféry AV ČR připravilo nízkofrekvenční vícesložkový analyzátor, Astronomický ústav AV ČR odpovídá za elektrický zdroj. Týmy nadále vyvíjejí palubní programy, testují přístroje a plánují měření. Hlavním úkolem je nyní dokončit a důkladně vyzkoušet algoritmy potřebné na palubě sondy pro analýzu vzniku a šíření elektromagnetických vln v plazmatu uvnitř magnetosféry Jupiteru, v okolí jeho ledových měsíců a v magnetosféře Ganymedu.