Aktuální číslo:

2024/5

Téma měsíce:

Čas

Obálka čísla

Přezimování hlemýždě zahradního

 |  7. 9. 2020
 |  Vesmír 99, 535, 2020/9

1939: Nedávno jsem si vyšel na Bílou horu. U cesty jsem spatřil hromadu velkých kamenů. Myslil jsem, že bych tam mohl nalézti nějaké menší plže (Hyalina, Pupa, Clausilia, Patula) a proto jsem začal pomalu zdvihati kameny. Hned pod prvním jsem našel značné množství prázdnýcn ulit mladých hlemýžďů zahradních. Protože jsem nalézal Hyaliny, hrabal jsem stále dál. Pod vrstvou kamenů byla hromádka kypré a skoro suché prsti. Začal jsem zemi přehrabovati a již asi 3 cm—5 cm pod povrchem jsem našel sedm krásných exemplářů (všechny živé) hlemýždě zahradního. Celkem jsem jich z hromádky vybral patnáct a ani jeden nebyl porušený ani mrtvý. Hledal jsem sice na místě, kde se tento plž hojně vyskytuje, ale přece jen mne překvapilo takové množství bezvadných kusů v poměrně malém prostoru.

Vojen Ložek, III. b. St. čsl. rg. dr. J. Vančury, Praha XVI. (prof. J. Štěrba).

Vesmír 17, 202, 1939/8

2020: V této rubrice zpravidla citujeme příspěvky slavící kulaté výročí svého publikování. Tentokrát činíme výjimku a připomínáme první článek, jejž do redakce zaslal tehdy třináctiletý Vojen Ložek, který zemřel několik dní před uzávěrkou tohoto čísla (viz s. 477). Kdo tehdy mohl tušit, že z autora vyroste jedna z nejvýraznějších postav české přírodovědy 20. století a nejvytrvalejší přispěvatel našeho časopisu? Jen od roku 1970 u jeho jména redakční databáze eviduje 112 položek, poslední text je dva roky starý (Vesmír 97, 193, 2018/4). Vojen Ložek v něm vzpomíná právě na okolnosti vzniku svého prvního článečku. Do Vesmíru tedy psal neuvěřitelných 79 let.

O šíři jeho zájmů vypovídá výběr z titulků jeho článků napříč desetiletími: Holocén – geologická současnost; Změny říčních údolí za posledních patnáct tisíciletí; Z čeho se rodí půda; Úvaha nad stavem našich lesů; Český kras, hospody a rozvoj přírodních věd; Nádrže pod Pálavou z ptačí perspektivy; Vymírání velkých savců na konci pleistocénu; Čtyři tisíciletí vysokoalpského salašnictví; Z minulosti českých řek; Co skrývá úpatí Řípu; Výkyvy podnebí, křivky teplot a měkkýší fauna; Po stopách skrytých refugií; Dědictví glaciálu…

 

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Historie vědy, Zoologie
RUBRIKA: Vertikála

O autorovi

Ondřej Vrtiška

Mgr. Ondřej Vrtiška (*1976) je původním vzděláním biolog se specializací na hydrobiologii (PřF UK), utekl z oborů žurnalistika a kulturní antropologie (obojí FSV UK). Od r. 2001 pracuje jako vědecký novinář, na téma „věda v médiích“ přednáší pro vědce i pro laickou veřejnost. Z úžasu nevycházející pozorovatel memetické vichřice. Občas napíná plachty, občas staví větrolam.
Vrtiška Ondřej

Doporučujeme

Divocí kopytníci pečují o krajinu

Divocí kopytníci pečují o krajinu

Josef Matyáš  |  6. 5. 2024
Zubr, pratur a divoký kůň dokážou výborně udržovat rozsáhlé plochy krajiny. Vyplývá to z aktualizovaného dokumentu Metodika přirozené pastvy...
Relativistický čas – čas našeho světa

Relativistický čas – čas našeho světa

Pavel Krtouš  |  6. 5. 2024
„Někteří filozofové … se domnívají, že fyzika není schopna popsat nejzákladnější aspekty reality, a zavrhují ji proto jako zavádějící formu...
Čas na poslední kafe

Čas na poslední kafe uzamčeno

Tomáš Knedlík  |  6. 5. 2024
Kávu zbožňujeme pro její vůni a chuť, ale také pro její povzbuzující účinky. Omamná vůně kávy se uvolňuje při pražení, kdy vznikají těkavé...